Společná a závěrečná ustanovení.
Přiznání a paušalování dávek.
Příslušnost úřadů k vyměření a placení dávek.
Placení dávek.
Ručení.
Trestní ustanovení.
Přezkoušení přihlášek.
Poměr k cizině.
Odčitatelnost.
Nepřípustnost samosprávných přirážek.
Účel dávek.
Podpůrná platnost ustanovení o přímých daních.
Zmocnění k doplňujícím ustanovením.
Dávky u znárodněných a národních podniků.
Prominutí trestních následků.
Zrušení daně z majetku.
Součinnost pověřence pro finance.
Účinnost a provedení.

(1) Podání přiznání může býti vynuceno, bez újmy trestů uvedených v § 71, odst. 2 až 8, pokutami až do výše Kčs 10.000, třeba opětovnými.

(2) Bylo-li přiznání vynuceno pokutou, předepíše se, bez újmy trestů uvedených v § 71, odst. 2 až 8, zvýšení až do výše 10 % vyměřené dávky z majetkového přírůstku nebo dávky z majetku.

(3) Vláda stanoví na návrh ministra financí, kdy a za jakých podmínek může býti dávka z majetkového přírůstku nebo dávka z majetku vyměřena paušální částkou.

(1) Dávku z majetkového přírůstku a dávku z majetku vyměří berní správa, příslušná podle § 32 jako přihlašovací úřad. Dávku z majetkového přírůstku podle ustanovení § 35, odst. 3 vyměří berní správa, která by byla příslušna, kdyby zůstavitel nebo dárce byl dosud na živu.

(2) Vyměření dávky z majetkového přírůstku a dávky z majetku oznámí berní správa poplatníkovi platebním rozkazem. Proti platebnímu rozkazu může poplatník podati odvolání do 30 dnů po jeho doručení k finančnímu úřadu II. stolice, který rozhodne s konečnou platností.

(3) Dávka z majetkového přírůstku a dávka z majetku se vyměří i v tom případě, připadá-li na majetkový přírůstek nebo majetek, o němž bylo podle ustanovení § 71, odst. 2, písm. a) vysloveno propadnutí nebo na jeho místě náhradní trest peněžitý.

(4) Dávka z majetkového přírůstku a dávka z majetku se platí a účtuje u berního úřadu příslušného podle bydliště poplatníkova nebo podle jiných znaků uvedených v § 32.

(1) Ministerstvo financí může vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení delegovati k přijetí přihlášek nebo k vyměření dávky z majetkového přírůstku nebo dávky z majetku všeobecně jiné úřady, než úřady příslušné podle ustanovení § 32 a podle § 66, odst. 1.

(2) Ministerstvo financí může též v jednotlivých případech z důležitých důvodů na žádost poplatníkovu nebo z úřední moci delegovati k přijetí přihlášky nebo k vyměření dávky z majetkového přírůstku nebo dávky z majetku jiný úřad, než úřad příslušný podle § 32 a podle § 66, odst. 1.

(1) Dávky podle tohoto zákona se zapraví podle volby poplatníka:
O ocenění hodnot, uvedených pod čísly 2 až 5, platí obdobně ustanovení §§ 44 až 60, nebo, má-li býti zapravena dávka z majetkového přírůstku, ustanovení § 25.

(2) Nebyly-li dávky zapraveny, mohou býti vklady a jiné peněžní pohledávky, přihlášené podle ustanovení dekretu č. 95/1945 Sb., výměrem berní správy, příslušné pro vyměření dávek (§ 66, odst. 1), převedeny až do výše 75 % částek přihlášených podle ustanovení § 16, odst. 3, písm. a) a b) na úhradu dávek, které byly předepsány podle tohoto zákona vlastníkovi nebo hlavě rodiny, k níž vlastník přísluší (§ 16, odst. 6). K tomuto převodu není třeba souhlasu vlastníka vkladů (pohledávek), ani jejich exekučního zabavení. Výměr o převodu se doručí jak příslušnému peněžnímu ústavu (podniku), tak i poplatníkovi. Proti výměru může poplatník podati odvolání do 30 dnů po jeho doručení. O odvolání rozhodne finanční úřad II. stolice s konečnou platností. Odvolání nemá odkladného účinku. Peněžní ústav (podnik) jest povinen žádaný převod ihned provésti. Ministr financí se zmocňuje, aby vyhláškou v Úředním listě stanovil, kterých jiných majetkových hodnot může býti k úhradě dávek podle tohoto zákona obdobně použito.

(3) Ustanovení odstavce 2 platí i v tom případě, byly-li vklady, jiné peněžní pohledávky, po případě jiné majetkové hodnoty, jichž podle ustanovení poslední věty předchozího odstavce bude lze použíti obdobně k úhradě dávek, po 15. listopadu 1945 darovány jiným osobám nebo převedeny na případ smrti.

(4) K zapravení dávek, pokud je poplatník nebude moci uhraditi způsobem uvedeným v odstavci 1, č. 1 až 4 a v § 83, odst. 1, větě třetí, poskytnou peněžní a pojišťovací ústavy v rámci předpisů svých stanov a svých prostředků poplatníkovi úvěr za těchto dalších podmínek:
Případné přeplatky dávek zaplacených tímto způsobem budou vráceny věřiteli na splacení poskytnutého úvěru, a to rovněž v týchž hodnotách, v kterých byl úvěr poskytnut.

(5) V případech, ve kterých žádný peněžní ústav neposkytne úvěr podle ustanovení odstavce 4, určí na žádost poplatníka ministerstvo financí, na Slovensku pověřenectvo financí, který peněžní ústav jest povinen úvěr poskytnouti.

(6) Ministr financí se zmocňuje, aby v dohodě s předsedou nejvyššího účetního kontrolního úřadu upravil vyhláškou v Úředním listě způsob placení dávek podle tohoto zákona vázanými vklady, cennými papíry a pojistkami (dekrety č. 91/1945 Sb. a č. 95/1945 Sb.), po případě jinými majetkovými hodnotami, uvedenými v odstavci 1, č. 5, aby týmž způsobem stanovil bližší podmínky záruky fondu, pokud se týká státu za úvěr podle ustanovení odstavce 4, písm. d), a aby upravil způsob placení dávek z tohoto úvěru.

(1) Za dávku z majetkového přírůstku a dávku z majetku ručí příslušníci rodiny (§ 16, odst. 6) v poměru, v jakém dávky, předepsané hlavě rodiny, připadají na majetkový přírůstek u jejich vlastního majetku nebo na jejich vlastní majetek. Ustanovení § 68, odst. 2 není tím dotčeno.

(2) Za dávku z majetkového přírůstku ručí obdarovaný (nabyvatel), jde-li o majetkové nabytí podle ustanovení § 35, odst. 1, písm. b) nebo e) a je-li dávkou povinen podle ustanovení § 36, odst. 3, písm. a) dárce (převodce).

(3) Zaplatila-li hlava rodiny předepsané dávky, může nárok na náhradu částky, která poměrně připadá na přírůstek majetku, pokud se týče na majetek osob společně s ní zdaněných, uplatňovati pořadem civilního práva proti těmto osobám. Vyměřovací úřad je povinen sděliti na požádání dotčených osob, kolik z celkového předpisu dávek připadá na přírůstek na majetku, pokud se týče na majetek jednotlivých účastníků.

(4) Za dávku z majetkového přírůstku, připadající na částky uvedené v § 8, č. 12, ručí osoba, v jejíž prospěch byla částka splacena.

(1) Dávka z majetkového přírůstku a dávka z majetku požívá na všech nemovitostech, které patřily v rozhodný den (§ 43) poplatníku nebo příslušníkům jeho rodiny (§ 16, odst. 6), zákonného zástavního práva do výše 30 % obecné ceny nemovitosti. Toto zástavní právo předchází všem právům a pohledávkám váznoucím na nemovitosti.

(2) Zástavní právo podle odstavce 1 se promlčuje do šesti let po roce, ve kterém prošla poslední zákonná nebo prodloužená platební lhůta. Promlčení se přetrhuje každým úkonem, kterým se zahajuje podle zákona soudní vymáhání dávek na nemovitosti; nová promlčecí lhůta počíná běžeti po projití roku, ve kterém byl proveden poslední exekuční krok anebo prošla poslední platební lhůta.

(3) Zástavní právo podle odstavce 1 trvá bez ohledu na to, zda vlastníkem věcně ručící nemovitosti je osoba dávkou povinná či nikoliv. Nabyvatel (kupec) věcně ručící reality, po případě zcizitel, může si od příslušného vyměřovacího úřadu vyžádati potvrzení o tom, že realita věcně neručí. Toto potvrzení, jsou-li pro ně dány předpoklady, jest vyměřovací úřad povinen kdykoliv vydati. Věcné ručení pak nemůže býti uplatněno ani v tom případě, zjistí-li se dodatečně, že potvrzení neodpovídá skutečnosti. Jinak se kupec věcně ručící nemovitosti zhostí věcného ručení pouze tím, že odvede část kupní ceny ve výši 30 % obecné ceny nemovitosti příslušnému bernímu úřadu (§ 66, odst. 4).

(1) Trestného činu se dopouští ten, kdo ve věci vlastního majetku nebo majetku příslušníků své rodiny, jako držitel majetku nebo orgán pověřený jeho správou (§ 16, odst. 1) anebo jako zástupce nebo zmocněnec v rozporu s informací stranou mu danou v přihlášce (přiznání), v odpovědi na dotaz finančního úřadu, v opravném prostředku nebo v jakémkoliv jiném podání k finančnímu úřadu něco nesprávného uvede nebo potvrdí nebo něco, co jest povinen uvésti, zatají, nebo do stanovené lhůty přihlášku (přiznání) nepodá, je-li takové jednání nebo opomenutí způsobilé zmařiti vyměření zákonné dávky z majetkového přírůstku nebo dávky z majetku nebo přivoditi její menší vyměření než zákonné.

(2) Kdo se dopustí trestného činu uvedeného v odstavci 1 úmyslně, jsa si vědom toho, že toto jednání nebo opomenutí jest způsobilé vyměření zákonné dávky z majetkového přírůstku nebo dávky z majetku zmařiti nebo přivoditi vyměření menší než zákonné dávky, bude potrestán:

(3) Propadnutí majetku podle ustanovení odstavce 2, písm. a) nabývá účinnosti zároveň s odsuzujícím trestním nálezem, kterým bylo vysloveno, nebo vydáním výměru o povolení upuštění od dalšího trestního řízení. Majetek může býti ještě před vydáním nálezu nebo výměru zajištěn, při čemž k vydání zajišťovacího příkazu jako důvod stačí okolnost, že bylo proti poplatníkovi zahájeno platně trestní řízení podle tohoto zákona.

(4) Mimo tresty, uvedené v odstavci 2, budiž v trestním nálezu vyřčeno, že bude nález bez odůvodnění uveřejněn na útraty vinníkovy v jednom nebo v několika časopisech. Vedle uveřejnění v časopisech nebo místo něho lze vyřknouti, že nález bude veřejně vyvěšen nebo jinak vyhlášen v obci, v níž vinník bydlí.

(5) Kdo se dopustí trestného činu uvedeného v odstavci 1 v úmyslu zákonnou dávku z majetkového přírůstku nebo dávku z majetku zkrátiti, anebo kdo použije při trestném činu uvedeném v odstavci 1 prostředků k oklamání úřadu zvláště způsobilých, bude potrestán, mimo tresty, uvedené v odstavcích 2 a 4, vězením od jednoho měsíce do jednoho roku. Ustanovení odstavce 2 o náhradní pokutě - vyjma případy, kde propadnutí nemůže býti vysloveno - zde však neplatí.

(6) Kdo se dopustí trestného činu uvedeného v odstavci 1 z hrubé nedbalosti, bude potrestán pokutou až do výše 50 % částky, o kterou byla zákonná dávka z majetkového přírůstku nebo dávka z majetku zkrácena nebo nebezpečí zkrácení vydána.

(1) Trestnost činů uvedených v § 71 zaniká, opraví-li vinník u příslušného úřadu nebo doplní-li své údaje, nebo učiní-li dodatečné podání, jímž byl podle zákona povinen a které opominul, a zároveň zaplatí, byla-li dávka zkrácena, tuto částku u příslušného berního úřadu. Musí tak učiniti dříve než byla u něho zahájena kontrola podle § 75 nebo dříve než bylo proti němu zahájeno trestní řízení podle tohoto zákona, podle zákona o daních přímých nebo podle zákona o dani z obratu.

(2) Trestnost činů uvedených v § 71, odst. 8 zaniká, oznámí-li návodce nebo pomahač, dříve než bylo proti němu zavedeno trestní řízení (§ 74), u příslušného úřadu, že se dopustil trestného činu.

1. hotově;

2. vklady u tuzemských peněžních ústavů, a to jak volnými, tak i vázanými;

3. tuzemskými cennými papíry, požívajícími sirotčí jistoty, zejména dluhopisy vnitřního státního dluhu československého včetně dluhopisů, vydaných t. zv. Protektorátem a t. zv. Slovenskou republikou, dále cennými papíry znárodněných podniků;

4. uznanými nároky na náhradu válečných škod;

5. jinými majetkovými hodnotami, pokud státní správa má zájem na jich získání na místě placení. O jejich přijetí na místě placení rozhodne ministerstvo financí nebo jím zmocněný úřad.

a) úvěr bude poskytnut ve vázaných vkladech nebo v majetkových hodnotách, uvedených v odstavci 1, č. 3 a 4, které budou převedeny věřitelem přímo příslušnému bernímu úřadu. Listiny o poskytnutí tohoto úvěru jsou bezpodmínečně poplatku prosté;

b) úrokovou sazbu z tohoto úvěru stanoví ministr financí, pokud jde o Slovensko na návrh pověřence financí a v dohodě s ním, vyhláškou v Úředním listě. Úvěr budiž umořen nejdéle v 20ti letech od poskytnutí zápůjčky. Dlužník jest povinen na požádání věřitele umořování zesíliti, zlepší-li se jeho majetkové nebo výdělkové poměry. Nevyhoví-li této povinnosti, může věřitel požadovati okamžité splacení celé zápůjčky;

c) zástavnímu právu, vloženému ve veřejné knize pro pohledávku z tohoto úvěru, přísluší přednost přede všemi knihovními závadami v rozsahu určeném v § 70, odst. 1. Knihovní žádost ani vklad nepodléhají poplatkům. Věřitel vyžádá si od dlužníka jinou náležitou jistotu, nemá-li dlužník nemovitosti nebo není-li zajištění na nemovitostech dostatečné;

d) za ztráty z úvěru, které věřiteli bez jeho zavinění vzniknou z důvodu nedobytnosti, ručí podpůrně zvláštní fond, který bude zřízen v souvislosti s řešením měnově-finančních otázek. Do té doby, než bude tento fond zřízen, ručí podpůrně stát. Záruka se proplatí v týchž hodnotách, v kterých byl úvěr poskytnut. Částka, která bude fondem nebo státem z důvodu záruky zaplacena, je veřejnoprávní pohledávkou a platí pro ni všechna ustanovení o zajištění a vymáhání dávek.

a) propadnutím majetku, který byl zatajen, dopustil-li se trestného činu vlastník majetku. Nemůže-li býti propadnutí vysloveno, na př. proto, že vinník zatajený majetek již nevlastní, uloží se náhradní pokuta ve výši obecné ceny zatajeného majetku. Také v případech hodných zvláštního zřetele může býti na místě propadnutí vyslovena náhradní pokuta ve výši obecné ceny zatajeného majetku. Žádost za uložení náhradní pokuty jest podati u úřadu, který provádí trestní vyšetřování, a to nejdéle ve lhůtě k podání závěrečné obrany;

b) pokutou až do výše obecné ceny majetku, který byl zatajen, dopustila-li se trestného činu jiná osoba než vlastník majetku;

c) pokutou až do výše částky, o kterou byla zákonná dávka z majetkového přírůstku nebo dávka z majetku zkrácena nebo nebezpečí zkrácení vydána, ve všech ostatních případech.

(7) Kdo se dopustí trestného činu uvedeného v odstavci 1 jinak z nedbalosti, než jak jest uvedeno v odstavci 6, bude potrestán pokutou až do výše Kčs 50.000.–.

(8) Kdo návodem, radou, utvrzováním, slíbením nebo poskytnutím pomoci nebo jinak vědomě spolupůsobil k trestnému činu uvedenému v odstavcích 2 nebo 5, bude potrestán neodvisle na potrestání přímých pachatelů, pokutou až do výše 50 % částky, o kterou byla zákonná dávka z majetkového přírůstku nebo dávka z majetku zkrácena nebo nebezpečí zkrácení vydána.

(9) O trestných činech uvedených v předchozích odstavcích provádí trestní vyšetřování a vydá trestní nález příslušná berní správa. Jde-li však o trestný čin podle odstavce 5, předloží případ nalézacímu senátu, který rozhodne o vině a trestu.

(1) Finanční úřady jsou oprávněny svými orgány konati u poplatníků dávky z majetkového přírůstku a dávky z majetku kontroly, týkající se všech okolností, které mají význam pro uložení těchto dávek. Za tím účelem mohou v rozsahu nutném pro zjištění základů uvedených dávek zejména:

b) prohlížeti v pracovních hodinách pozemky, budovy, obchodní, řemeslné a průmyslové provozovny, zařízení, zásoby, jakož i jiné majetkové předměty.

a) nahlížeti v pracovních hodinách do obchodních a hospodářských knih, záznamů, zápisů, dokladů, korespondence a listin a vyslýchati zaměstnance,

(2) Poplatníci nebo jejich zástupci jsou povinni revisním orgánům podávati všechna vysvětlení, jichž je třeba k vyměření dávek.

(3) Jakékoliv jednání směřující k tomu, aby činnost revisních orgánů byla mařena nebo ztěžována, trestají - pokud toto jednání nezakládá skutkovou podstatu trestného činu stíhaného podle všeobecného trestního zákona - pokutou do 500.000 Kčs nebo vězením do tří let nalézací senáty zřízené podle zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb., o přímých daních, ve znění zákona ze dne 2. července 1936, č. 226 Sb., a to v řízení předepsaném pro stíhání zkrácení přímých daní. Místně příslušný jest senát, v jehož obvodu bylo trestné jednání spácháno. Pro promlčení trestnosti a výkon trestu platí ustanovení § 206, odst. 2 až 4 zákona o přímých daních.

(1) Berní správa, příslušná pro vyměření dávek (§ 66, odst. 1), oznámí peněžním ústavům (podnikům), soukromým pojišťovnám a úschovnám, které byly pověřeny přijímáním nebo vyhotovováním přihlášek podle ustanovení dekretu č. 95/1945 Sb., ty majetkové hodnoty přihlášené podle ustanovení citovaného dekretu, které byly přiznány k dávce z majetkového přírůstku. Berní správa zároveň oznámí stav vkladových (věřitelských) účtů ke dni počátku účinnosti tohoto zákona, pokud tyto účty byly přihlášeny podle ustanovení § 16, odst. 3, písm. a) a b).

(2) Oznámení podle ustanovení odstavce 1 zašle berní správa, jakmile vyměří dávku z majetkového přírůstku nebo dávku z majetku, nebo jakmile zjistí, že tyto dávky vyměřeny nebudou.

c) ohlásí majetkové hodnoty, o nichž jim oznámení podle ustanovení odstavce 1 do 31. prosince 1946 nedošla, do 31. ledna 1947 berním správám, v jejichž obvodu měl vlastník těchto hodnot bydliště dne 1. listopadu 1945.

(3) Peněžní ústavy (podniky), soukromé pojišťovny a úschovny

a) přezkoumají oznámení podle ustanovení odstavce 1 a neshledají-li závady, poznamenají přiznání majetkových hodnot, v těchto oznámeních uvedené, ve svých účetních záznamech. Oznámení pak uschovají po dobu nejméně 10 roků;

b) vrátí oznámení podle ustanovení odstavce 1, jsou-li neúplná nebo nesouhlasí-li z jiných důvodů s údaji jejich účetních záznamů. Oznámení vrátí berní správě, jež je zaslala, ihned, jakmile se závada zjistí;

(4) V případech, uvedených v odstavci 3, písm. b) a c), lze s majetkovými hodnotami nakládati jen se souhlasem berní správy, příslušné podle citovaných ustanovení.

(5) Majetkové hodnoty uvedené v odstavci 1, které nebyly do 31. března 1949 přihlášeny podle ustanovení §§ 16 a 19, propadají uvedeným dnem ve prospěch československého státu, a to podle stavu ke dni 31. března 1949. Za propadlé nároky z pojistných smluv odvedou pojišťovny částky odpovídající premiovým reservám vypočteným podle směrnic ministerstva financí (§ 11 dekretu č. 95/1945 Sb.), a to i u pojištění, která pojišťovna není podle pojistných podmínek povinna odkupovati. Pojistné smlouvy, u nichž byly tyto částky odvedeny, zanikají dnem 31. března 1949.

(6) Ministr financí se zmocňuje rozšířiti vyhláškou v Úředním listě oznamovací povinnost podle obdoby ustanovení odstavců 1 až 3 též na jiné majetkové hodnoty a na jiné subjekty, než které jsou v těchto odstavcích uvedeny, jde-li o majetkové hodnoty, k jejichž uvolnění jest podle zvláštních ustanovení třeba průkazu o tom, že byly přihlášeny pro účely dávek podle tohoto zákona. Ustanovení odstavců 4 a 5 platí v takovém případě obdobně.

(1) V případech tímto zákonem neupravených platí obdobně ustanovení zákona o přímých daních, ve znění zákonů a nařízení jej měnících a doplňujících, s výjimkou ustanovení § 213, odst. 2, § 276, odst. 3 a § 283, odst. 1. Promlčecí lhůty podle § 277 odst. 1 a 7 a podle § 281 se stanoví na 10 let.

(2) Pro výslech svědků, znalců a přezvědných osob platí ustanovení hlavy IX zák. o př. d. s odchylkou, že výslech může býti proveden i v případech uvedených v § 301, odst. 3, č. 1 a 3 a že podle § 301, odst. 4, č. 4 a 5 nelze odepříti výpověď. V případech, uvedených v § 301, odst. 4, č. 2 nemůže býti výpověď odepřena z důvodů, že by výpovědí vzniklo svědkům, znalcům a přezvědným osobám nebezpečí trestního stíhání nebo stíhání pro trestný čin daňový, důchodkový nebo devisový; stíhání pro trestné činy, které by takto vyšly najevo, nesmí však býti proti nim zavedeno.

b) povolovati k zamezení nesrovnalostí nebo tvrdostí výjimky z ustanovení tohoto zákona.

a) nařízením vydati doplňující předpisy k zamezení úniku majetku z přihlašovací povinnosti nebo z povinnosti platiti dávku z majetkového přírůstku nebo dávku z majetku;

(1) Dávkám podle ustanovení tohoto zákona nepodléhá majetek podniků, znárodněných podle ustanovení dekretů č. 100/1945 Sb. a č. 101/1945 Sb., který jest uveden v § 8, odst. 3 dekretu č. 100/1945 Sb. Náhrada za znárodněný majetek podle ustanovení § 8 dekretu č. 100/1945 Sb. a § 7 dekretu č. 101/1945 Sb. se určí bez ohledu na dávky podle tohoto zákona, kterými jsou znárodněné podniky povinny. Částka, odpovídající výši těchto dávek, bude však při poskytnutí náhrady podle ustanovení § 9 dekretu č. 100/1945 Sb. a § 7 dekretu č. 101/1945 Sb. sražena a odvedena na úhradu těchto dávek. Osoba, které bude náhrada poskytnuta, nemá proti znárodněnému podniku žádného nároku z důvodu provedené srážky dávek.

(2) Dávky, vyměřené podle ustanovení tohoto zákona národním podnikům, utvořeným podle dekretu č. 102/1945 Sb., se považují v náhradovém řízení podle oddílu II tohoto dekretu za závazky akciových bank (§ 1, odst. 2 dekretu č. 102/1945 Sb.) ke dni, ke kterému se náhrada vypočte. Podléhá-li však u těchto národních podniků dávkám též majetek, ke kterému se nepřihlédne při výpočtu náhrady, nelze z vyměřených dávek považovati za závazek akciové banky podle ustanovení předchozí věty částku vyšší, než jaká z dávek poměrně připadá na majetek, ke kterému se při výpočtu náhrady přihlédne.

(3) Dávky, vyměřené podle ustanovení tohoto zákona pojišťovnám uvedeným v dekretu č. 103/1945 Sb., považují se při stanovení náhrady za majetkové újmy, vzešlé znárodněním podle tohoto dekretu, za pasivum (§ 18 dekretu č. 103/1945 Sb.) pojišťovny (§ 23, odst. 5 dekretu č. 103/1945 Sb.). Ustanovení poslední věty předcházejícího odstavce platí obdobně.

(4) Vláda se zmocňuje, aby upravila způsob placení dávek znárodněnými podniky, uvedenými v odstavci 1, jakož i národními podniky a pojišťovnami, uvedenými v odstavci 2 a 3, odchylně od ustanovení tohoto zákona, bude-li toho v zájmu řádného jejich podnikání třeba.

(5) Náhrada za znárodněný majetek, která přísluší podle ustanovení § 8 dekretu č. 100/1945 Sb. a podle § 7 dekretu č. 101/1945 Sb. fysickým nebo právnickým osobám, zahrne se do konečného stavu majetku těchto osob v té výši, jak byla určena podle ustanovení odstavce 1, věty druhé. Částka, sražená z této náhrady na dávku z majetkového přírůstku podle ustanovení odstavce 1, věty třetí, započte se však na dávku z majetkového přírůstku, kterou jsou tyto osoby povinny. Nejsou-li osoby, jimž náhrada přísluší, dávkou z majetkového přírůstku vůbec povinny, nebo jsou touto dávkou povinny v částce nižší než jaká byla podle ustanovení odstavce 1, věty třetí z náhrady sražena, bude jim rozdíl vrácen, a to z prostředků, jež byly získány k účelům uvedeným v § 80.

(6) Ustanovení odstavce 5 platí obdobně též pro dávku z majetku.

(1) Trestní řízení pro trestné činy podle vyhlášek ministra financí, vydaných podle zákona ze dne 22. listopadu 1945, č. 147 Sb., o mimořádných opatřeních k účelům evidence majetku, nebude zavedeno za podmínky, že osoby, které se dopustily trestného činu, oznámí do 60 dnů od počátku účinnosti tohoto zákona u příslušného finančního úřadu všechny okolnosti spáchaného trestného činu a - jsou-li přihláškou povinny (§ 16) - podají v zákonné lhůtě správnou a úplnou přihlášku podle tohoto zákona (§ 19). Za téže podmínky bude zavedené trestní řízení a do vyhlášení tohoto zákona pravoplatně neskončené zastaveno.

(2) Tresty (upouštěcí částky), které nebyly zcela nebo zčásti vykonány, se promíjejí.

(3) Propadnutí majetku podle ustanovení § 1, odst. 1, písm. b) zákona č. 147/1945 Sb., po případě jemu odpovídajících ustanovení jednotlivých vyhlášek, nelze vysloviti a vyslovené výroky o propadnutí se zrušují.

(1) Tento zákon nabývá účinnosti koncem měsíce, v němž budou vydány tiskopisy přihlášek (přiznání) podle ustanovení §§ 19 a 63 a v Úředním listě uveřejněny směrnice o ocenění majetku podle ustanovení §§ 47, 50, 51 a 53. Tento den počátku účinnosti vyhlásí ministr financí ve Sbírce zákonů a nařízení. Zákon ze dne 15. května 1946, č. 134 Sb., o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku, nabývá účinnosti dnem 30. září 1946.

(2) Tento zákon provede ministr financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.