Vyhláška nejvyššího úřadu cenového o tvoření cen kancelářských potřeb v obchodě.

(1) Výrobci kancelářských potřeb jsou povinni vypočítat a sestavit pro své výrobky ceníky nejvyšších prodejních cen velkoobchodních (dále jen „velkoobchodních“) a spotřebitelských cen.

(2) Vypočtené velkoobchodní ceny platí společně pro prodeje kancelářských potřeb výrobci a velkoobchodníky maloobchodníkům a spotřebitelům.

(3) Spotřebitelské ceny platí — pokud není dále stanoveno něco jiného — pro prodeje kancelářských potřeb maloobchodníky spotřebitelům.

(1) Z velkoobchodní ceny poskytuje výrobce velkoobchodníkovi a výjimečně — pokud je to podle této vyhlášky přípustné — též maloobchodníkovi rabat.

(2) Velkoobchodní cenu vypočte výrobce připočtením procenta průměrného rabatového zatížení k jinak oprávněné netto ceně kancelářských potřeb, zjištěné podle platných předpisů nejvyššího úřadu cenového, při prodeji výrobcem. Průměrné procento rabatového zatížení se zjišťuje podle dat za předchozí kalendářní rok takto:
Celková částka poskytnutých rabatů se dělí jedním procentem celkového netto obratu v kancelářských potřebách. Pro rok 1946 se povoluje započítávat průměrné rabatové zatížení nejvýše pěti procenty netto ceny.

(3) Poskytované rabaty v Kčs musí výrobce vykazovati ve svém účetnictví na zvláštním účtě.

(4) Výrobce poskytuje rabaty jen obchodníkům zapsaným v seznamu obchodníků, vypracovaném paritní komisí při Hospodářské skupině chemického průmyslu: komise se skládá ze zástupců obchodu a výrobců, a to na podkladě směrnic schválených ministerstvem vnitřního obchodu.

(5) Velkoobchodníkům, kteří prodávají prokazatelně všechny nakoupené kancelářské potřeby za velkoobchodní ceny maloobchodníkům na celém území republiky, poskytuje výrobce nejvýše 15% rabatu z velkoobchodní ceny.

(6) Velkoobchodníkům krajinského významu poskytuje výrobce nejvýše 10% rabatu z velkoobchodní ceny.

(7) Maloobchodníku usazenému ve městě a prodávajícímu druhým maloobchodníkům z okolních obcí, kteří si nemohou zboží koupit sami u výrobců nebo velkoobchodníka, může výrobce poskytnouti nejvýše 5% rabatu z velkoobchodní ceny.

(8) Není námitek, aby výrobci poskytovali rabaty až do výše 10% z velkoobchodní ceny zasilatelským obchodům s papírnickým zbožím, které nemají otevřený krám a prodávají kancelářské a papírnické potřeby spotřebitelům prostřednictvím zástupců.

(1) Spotřebitelské ceny kancelářských potřeb se tvoří při prodeji jednoho kusu nebo jiné nejnižší prodejní jednotky připočtením nejvýše 40% maloobchodního rozpětí k velkoobchodní ceně podle § 1, odst. 2.

(2) Pro prodej ve větším množství se ceny snižují jako dosud v poměru stanoveném schválenými ceníky, které musejí býti v každém obchodě vyvěšený.

(3) Spotřebitelské ceny podle odst. 1 a 2 nesmějí být překročeny, ani když projde zboží rukama dvou nebo více maloobchodníků. Prodá-li zboží jeden maloobchodník v hospodářsky odůvodnitelných případech druhému maloobchodníku (§ 2, odst. 6), rozdělí se s ním o rozpětí mezi netto nákupní cenou a spotřebitelskou cenou v dosud obvyklém poměru.

(1) Výrobci předloží ceníky vypočtené podle ustanovení této vyhlášky v 10 exemplářích nejvyššímu úřadu cenovému ke schválení. Nebude-li v cenících zboží přesně popsáno, nebude jejich platnost uznána.

(2) Ceníky musejí obsahovat nejen velkoobchodní ceny podle § 1 a odstupňované nejvyšší spotřebitelské ceny podle § 3 této vyhlášky, nýbrž i platební a dodací podmínky.

(1) Výrobci jsou povinni dodržovat tyto platební a dodací podmínky:
Při placení do 14 dnů ode dne data účtu, které musí souhlasit s dnem předání zboží k dopravě nebo při zaslání na dobírku (podle volby dodavatele) se poskytují 2% skonta: do 30 dnů ode dne data účtu se platí beze srážky. Ceny se rozumějí bez dopravního balení — a pokud není dále nic jiného stanoveno — loko výrobna, po případě tovární sklad. Účtované bedny si může příjemce odečísti dvěma třetinami účtované ceny, vrátí-li je vyplaceně dodavateli. Při zásilkách inkoustů, tuší, razítkových barev, lepidel a pečetních vosků je výrobce povinen poskytnouti odběrateli paušalovaný příspěvek na dovozné do jeho stanice ve výši 1 % z účtované netto ceny za prvních 21 až 100 km a po 1 % za každých dalších 100 km. Vzdálenosti se vypočítávají podle železničního kilometrovníku.

(2) Výrobci mohou zakalkulovati poskytované příspěvky na dovozné podle posledních dvou vět odstavce 1 průměrnou částkou vypočtenou jako podíl z úhrnu poskytnutých příspěvků a obratu dosaženého za uplynulý rok v příslušných výrobcích.
Poskytované příspěvky na dovozné musejí výrobci vykazovati ve svém účetnictví na zvláštním účtě.

(1) Pokud výměr ze dne 27. listopadu 1945, č. j. 50.414-V/2-1945, není základem pro výpočet netto ceny pro výrobce (§ 2, odst. 2 této vyhlášky), pozbývá platnosti dnem účinnosti této vyhlášky.

(2) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. června 1946.