(3) Nárok na zaopatření přísluší rovněž státně spolehlivým pozůstalým po těch příslušnicích československé branné moci, které pro poruchu svého zdraví (těla), utrpěnou za činné vojenské služby a z příčin souvisejících s vykonáváním této služby, zemřely anebo po svém propuštění zemrou, není-li tu osoby, která má zákonnou povinnost pozůstalé vyživovati a zaopatřiti, a jest s to tak učinit.