§ 1
Počet členů obnovených národních výborů.
(1) Obnovené zemské národní výbory budou míti:
| v zemi České | 120 členů, |
| v zemi Moravskoslezské | 80 členů. |
(2) Obnovené okresní národní výbory budou míti ve správních okresech:
| do | 40.000 | 20 členů, |
| do | 70.000 obyvatelů | 24 členů, |
| do | 100.000 obyvatelů | 32 členů, |
| přes | 100.000 obyvatelů | 36 členů. |
(3) Obnovené místní národní výbory budou míti v obcích:
Obnovený ústřední národní výbor hlavního města Prahy bude míti 100 členů, obnovený místní národní výbor zemského hlavního města Brna 90 členů a obnovený místní národní výbor hlavního města Olomouce 60 členů.
| do | 200 obyvatelů | 9 členů, |
| do | 500 obyvatelů | 12 členů, |
| do | 1.000 obyvatelů | 15 členů, |
| do | 1.500 obyvatelů | 18 členů, |
| do | 2.000 obyvatelů | 24 členů, |
| do | 5.000 obyvatelů | 30 členů, |
| do | 20.000 obyvatelů | 36 členů, |
| do | 50.000 obyvatelů | 42 členů, |
| do | 100.000 obyvatelů | 48 členů, |
| přes | 100.000 obyvatelů | 60 členů. |
Obnovený ústřední národní výbor hlavního města Prahy bude míti 100 členů, obnovený místní národní výbor zemského hlavního města Brna 90 členů a obnovený místní národní výbor hlavního města Olomouce 60 členů.
(4) Obnovené obvodní rady v Praze budou míti:
| v obvodech do 50.000 obyvatel | 16 členů, |
| v obvodech do 100.000 obyvatel | 20 členů, |
| v obvodech přes 100.000 obyvatel | 24 členů. |
(5) Počet obyvatelstva, rozhodný podle předcházejících odstavců, zjišťuje se podle výsledku posledního sčítání lidu. Výsledky tohoto sčítání lidu jsou zachyceny ve Statistickém lexikonu země České (1934) a ve Statistickém lexikonu země Moravskoslezské (1935).
§ 2
Složení a způsob jednání volebních výborů.
(1) Úpravu listin kandidátů, které budou podány pro obnovení národního výboru a rozvržení mandátů v obnovených národních výborech, provedou velební výbory a to:
pro zemské národní výbory zemský volební výbor,
pro okresní národní výbory okresní volební výbor,
pro místní národní výbory místní volební výbor.
pro zemské národní výbory zemský volební výbor,
pro okresní národní výbory okresní volební výbor,
pro místní národní výbory místní volební výbor.
(2) Členy volebních výborů jsou za každou politickou stranu, která podala v předepsané lhůtě listinu kandidátů, dva zástupcové, jmenovaní tou organisací politické strany, která podala listinu kandidátů. Každý člen volebního výboru má náhradníka. Polovina členů volebního výboru, který má provésti rozvržení mandátů v obnoveném národním výboru, v jehož obvodu byla zřízena správní expositura, buď jmenována z obvodu expositury.
(3) Volební výbory uvedené v odstavci 1 sejdou se takto:
a) Zemský volební výbor sejde se k první schůzi bez pozvání dne 12. června 1946 o 10. hodině dopolední v úřadovně předsedy zemského národního výboru.
b) Okresní volební výbor sejde se k první schůzi bez pozvání dne 18. června 1946 o 10. hodině dopolední v úřadovně předsedy okresního národního výboru.
c) Místní volební výbor sejde se k první schůzi bez pozvání dne 25. června 1946 o 10. hodině dopolední v úřadovně předsedy místního národního výboru.
(4) Členové volebního výboru složí v první schůzi do rukou předsedy obnovovaného národního výboru (dosavadní správní komise), který se za tím účelem do této schůze dostaví, slib, že budou svědomitě a nestranně konati povinnosti svého úřadu a že budou zachovávat zákony a jiné předpisy. Výhrady a dodatky u slibu se považují za jeho odepření a za odmítnutí přijmouti jmenování. Členové, kteří nebyli přítomni v první schůzi, složí slib v některé z příštích schůzí do rukou předsedy volebního výboru.
(5) Další schůze volebních výborů sejdou se bez zvláštního pozvání podle potřeby v době a na místě, které si samy určí.
(6) Volební výbor zvolí v první schůzi ze sebe předsedu a potřebný počet náměstků. Náměstkové nemají náležet k té straně, k níž náleží předseda. Volbu řídí nejstarší člen volebního výboru.
(7) Schůze volebního výboru řídí s výjimkou uvedenou v odstavci 6 předseda volebního výboru, který má také hlasovací právo; v jeho nepřítomnosti zastupují ho náměstkové v pořadí, v jakém byli zvoleni.
(8) Volební výbor je usnášení schopný za přítomnosti nadpoloviční většiny členů, při čemž je počítati za člena také náhradníka, nastoupivšího na místo člena nepřítomného. Není-li volební výbor v prvé nebo v některé z dalších schůzí usnášení schopný, sejde se za 48 hodin poté bez zvláštního pozvání na stejném místě a jest usnášení schopný za každého počtu přítomných.
(9) Volební výbor se usnáší většinou hlasů. Při rovnosti hlasů pokládá se návrh za zamítnutý.
(10) O jednání volebního výboru buď pořízen zápis. O rozvrhu mandátů a o jejich přidělení buď pořízen zvláštní zápis ve dvojím vyhotovení podle vzoru, vydaného ministerstvem vnitra. Zápis podepíší zapisovatel určený předsedou a všichni přítomní členové volebního výboru. Zapisovatel nemusí býti členem volebního výboru.
(11) Doporučuje se, aby volební výbory přibraly ke spolupráci, zejména pro provádění početních úkonů, vhodné osoby, na př. statistiky, profesory, učitele a pod.
§ 3
Úprava listin kandidátů.
(1) Volební výbor přezkoumá nejprve, byly-li listiny kandidátů podány včas a byly-li podány oprávněnou stranou (§ 3, odst. 1 a § 4, odst. 1 až 3 nařízení). Vzejdou-li pochybnosti o tom, byla-li listina kandidátů podána oprávněnou stranou, zejména byly-li za jedinou stranu podány dvě nebo více listin kandidátů, vyžádá si volební výbor před rozhodnutím vyjádření příslušné vyšší politické organisace. Listiny kandidátů, které byly podány opožděně nebo které byly podány neoprávněnou politickou stranou, vyloučí volební výbor z dalšího řízení.
(2) Volební výbor zařídí, aby se členové, zastupující ve volebním výboru jednotlivé kandidující politické strany, postarali do 24 hodin o odstranění formálních vad listin kandidátů, na př. obsahuje-li listina kandidátů více kandidátů, než odpovídá ustanovení § 3, odst. 4 nařízení, není-li uvedeno označení strany nebo neodpovídá-li toto označení přesně označení politických stran, které kandidovaly ve volbách do ústavodárného Národního shromáždění, nebo není-li vyznačeno pořadí kandidátů.
(3) Po uplynutí lhůty, dané k opravě formálních vad, přikročí volební výbor k úpravě listin kandidátů.
(4) Volební výbor prohlásí za neplatnou listinu kandidátů, kterou podala strana, která nekandidovala ve volbách do ústavodárného Národního shromáždění. Rovněž prohlásí za neplatnou listinu kandidátů, z níž ani po řízení o úpravě formálních vad podle odstavce 2 není patrno, za kterou politickou stranu, která ve volbách do ústavodárného Národního shromáždění kandidovala, byla podána.
(5) Volební výbor škrtne kandidáta, který není volitelný (§ 3, odst. 2 nařízení). Škrtne také kandidáta, uvedeného na několika listinách kandidátů a to, nebude-li bez prodlení lze opatřit vyjádření kandidátovo, na které listině si přeje setrvat, na všech listinách, na nichž je uveden. Rovněž škrtne nadpočetné kandidáty, pokud tato formální vada nebyla již dříve odstraněna.
(6) Volební výbor pořídí opis všech upravených listin kandidátů; správnost opisu potvrdí svými podpisy všichni přítomní členové volebního výboru.
§ 4
Rozvržení mandátů.
(1) Jakmile byly listiny kandidátů upraveny, určí volební výbor na základě výsledku voleb do ústavodárného Národního shromáždění a podle zásady poměrného zastoupení, kolik mandátů v obnovovaném národním výboru připadne kandidujícím politickým stranám.
(2) Výsledek volby do ústavodárného Národního shromáždění zjistí se z příslušných zápisů o volbě. Za tím účelem sdělí ministerstvo vnitra zemským národním výborům výsledky voleb v jednotlivých zemích (v obvodu zemské expositury). Stejně sdělí okresní národní výbory místním volebním výborům výsledky volby, v jednotlivých obcích. Výsledek volby v jednotlivých správních okresech zjistí okresní volební výbory přímo ze zápisů o výsledcích volby v jednotlivých obcích správního okresu, kteréžto zápisy jsou uloženy u okresních národních výborů.
(3) Rozvržení mandátů na jednotlivé kandidující politické strany provede volební výbor takto:
Součet platných hlasů odevzdaných v obvodu národního výboru, o nějž jde, politickým stranám, které včas podají listiny kandidátů, dělí se počtem členů dotčeného národního výboru zvětšeným o jednu. Celé číslo nejblíže vyšší výsledku dělení je číslem volebním.
Volebním číslem dělí se počet hlasů odevzdaných pro každou politickou stranu, načež volební výbor přidělí každé politické straně tolik mandátů, kolikrát je volební číslo obsaženo v počtu hlasů pro politickou stranu odevzdaných.
Nebyly-li tímto způsobem přiděleny všechny mandáty, přikáží se zbývající mandáty postupně politickým stranám, které při dělení vykázaly největší zbytek dělení. Jsou-li zbytky dělení u více politických stran sobě rovny, přidělí se mandáty politické straně, která dosáhla většího počtu hlasů; je-li počet hlasů stejný, rozhodne los.
Bylo-li by dělením počtu hlasů číslem volebním obsazeno o 1 mandát více, než je počet členů národního výboru, odečte se mandát té politické straně, která měla nejmenší zbytek dělení a při stejném zbytku nejmenší počet hlasů; je-li počet hlasů stejný, rozhodne los.
Součet platných hlasů odevzdaných v obvodu národního výboru, o nějž jde, politickým stranám, které včas podají listiny kandidátů, dělí se počtem členů dotčeného národního výboru zvětšeným o jednu. Celé číslo nejblíže vyšší výsledku dělení je číslem volebním.
Volebním číslem dělí se počet hlasů odevzdaných pro každou politickou stranu, načež volební výbor přidělí každé politické straně tolik mandátů, kolikrát je volební číslo obsaženo v počtu hlasů pro politickou stranu odevzdaných.
Nebyly-li tímto způsobem přiděleny všechny mandáty, přikáží se zbývající mandáty postupně politickým stranám, které při dělení vykázaly největší zbytek dělení. Jsou-li zbytky dělení u více politických stran sobě rovny, přidělí se mandáty politické straně, která dosáhla většího počtu hlasů; je-li počet hlasů stejný, rozhodne los.
Bylo-li by dělením počtu hlasů číslem volebním obsazeno o 1 mandát více, než je počet členů národního výboru, odečte se mandát té politické straně, která měla nejmenší zbytek dělení a při stejném zbytku nejmenší počet hlasů; je-li počet hlasů stejný, rozhodne los.
(4) Je-li v obvodu obnovovaného národního výboru zřízena správní expositura, určí volební výbor před rozvržením mandátů politickým stranám podle odstavce 3, kolik mandátů připadá na obvod správní expositury a kolik na ostatní část správního obvodu příslušného národního výboru. Počíná si při tom takto:
Součet platných hlasů, odevzdaných v celém správním obvodu obnovovaného národního výboru všem politickým stranám, dělí se počtem všech členů tohoto národního výboru. Celé číslo nejblíže vyšší výsledku dělení, je mandátovým číslem.
Mandátovým číslem dělí se součet hlasů, odevzdaných všem politickým stranám v obvodu správní expositury, a součet hlasů, odevzdaných všem politickým stranám v ostatní části správního okresu. Jednotlivým částem správního obvodu obnovovaného národního výboru přidělí volební výbor tolik mandátů, kolikrát je mandátové číslo obsaženo v počtu hlasů, odevzdaných všem politickým stranám v jednotlivých částech správního obvodu obnovovaného národního výboru.
Nebyly-li by tímto způsobem rozděleny všechny mandáty, přikáže se zbývající mandát té části správního obvodu obnovovaného národního výboru, která při dělení vykázalo větší zbytek dělení; při rovnosti zbytků rozhoduje větší počet hlasů, při rovnosti hlasů los. Zbývá-li obsaditi ještě jeden mandát, přikáže se té části správního obvodu obnovovaného národního výboru, která při přikazování prvního zbylého mandátu vyšla naprázdno.
Bylo-li dělením počtu hlasů mandátovým číslem obsazeno o jeden mandát více, než má býti rozvrženo, odečte se mandát té části správního obvodu obnovovaného národního výboru, která měla menší zbytek dělení, při stejném zbytku menší počet hlasů; při stejném počtu hlasů rozhodne los.
Součet platných hlasů, odevzdaných v celém správním obvodu obnovovaného národního výboru všem politickým stranám, dělí se počtem všech členů tohoto národního výboru. Celé číslo nejblíže vyšší výsledku dělení, je mandátovým číslem.
Mandátovým číslem dělí se součet hlasů, odevzdaných všem politickým stranám v obvodu správní expositury, a součet hlasů, odevzdaných všem politickým stranám v ostatní části správního okresu. Jednotlivým částem správního obvodu obnovovaného národního výboru přidělí volební výbor tolik mandátů, kolikrát je mandátové číslo obsaženo v počtu hlasů, odevzdaných všem politickým stranám v jednotlivých částech správního obvodu obnovovaného národního výboru.
Nebyly-li by tímto způsobem rozděleny všechny mandáty, přikáže se zbývající mandát té části správního obvodu obnovovaného národního výboru, která při dělení vykázalo větší zbytek dělení; při rovnosti zbytků rozhoduje větší počet hlasů, při rovnosti hlasů los. Zbývá-li obsaditi ještě jeden mandát, přikáže se té části správního obvodu obnovovaného národního výboru, která při přikazování prvního zbylého mandátu vyšla naprázdno.
Bylo-li dělením počtu hlasů mandátovým číslem obsazeno o jeden mandát více, než má býti rozvrženo, odečte se mandát té části správního obvodu obnovovaného národního výboru, která měla menší zbytek dělení, při stejném zbytku menší počet hlasů; při stejném počtu hlasů rozhodne los.
§ 5
Přidělení mandátů kandidátům.
(1) Mandáty přidělují se kandidátům podle pořadí, v jakém jsou na listinách kandidátů uvedeni.
(2) Je-li v obvodu obnovovaného národního výboru zřízena správní expositura, přidělují se mandáty kandidátům pro každou část tohoto správního obvodu zvlášť, a to podle pořadí, v jakém jsou uvedeni na listinách kandidátů, podaných pro obnovu národního výboru pro jednotlivé části jeho správního obvodu.
§ 6
Vyhlášení výsledků obnovy.
(1) Vzor vyhlášky, kterou se vyhlásí výsledek rozvržení mandátů, je uveden v příloze těchto směrnic.
(2) Veřejná vyhláška o výsledku obnovy, buď — pokud je předepsáno — vyvěšena až do dne ustavující schůze obnoveného národního výboru.
(3) Předseda volebního výboru zašle zároveň s vyhlášením výsledku obnovy jeden stejnopis zápisu o rozvrhu mandátů a o jejich přidělení (§ 2, odst. 10) a opisy upravených kandidátních listin kandidátů (§ 5, odst. 5) nadřízenému národnímu výboru. Ostatní doklady, vztahující se k obnově národního výboru dá volební výbor do zvláštního obalu, zapečetí, opatří nápisem a uloží u příslušného národního výboru.
§ 7
Obnovení ústředního národního výboru hlavního města Prahy a pražských obvodních rad.
(1) Úpravu listin kandidátů, které budou podány pro obnovení ústředního národního výboru hlavního města Prahy a pražských obvodních rad a rozvržení mandátů v těchto obnovených sborech, provede volební výbor hlavního města Prahy.
(2) Volební výbor hlavního města Prahy sejde se k první schůzi bez pozvání 18. června 1946 o 10. hodině dopolední v úřadovně primátora hlavního města Prahy.
(3) Výsledek rozvržení mandátů v ústředním národním výboru hlavního města Prahy a pražských obvodních radách vyhlásí volební výbor hlavního města Prahy způsobem v obci obvyklým a veřejnou vyhláškou.
(4) V ostatním platí pro obnovení ústředního národního výboru hlavního města Prahy a pražských obvodních rad obdobně obecná ustanovení těchto směrnic.
§ 8
Úkoly dosavadních národních výborů.
(1) Předsedové národních výborů, které mají býti obnoveny, jsou povinni přijmouti listiny kandidátů, potvrditi politickým stranám, že tyto listiny byly podány, převzíti písemná oznámení o jmenování členů volebních výborů, předložiti tyto listiny a písemná oznámení v prvé schůzi volebnímu výboru a zaříditi vše, aby volební výbory mohly řádně splniti úkoly jim svěřené. Jsou povinni opatřit pro volební výbor všechny pomocné prostředky, zejména příslušné místnosti a pracovní síly.
(2) Nesplní-li předseda národního výboru některou z těchto povinností, určí věcně příslušný nadřízený orgán osobu, která dotčený úkol provede.
Příloha k § 6 směrnic.
Vzor.
Vzor.