DÍL IV.
Společná ustanovení.

(1) O propůjčení služebního místa budiž vydán dekret, v němž sluší uvésti služební místo, které se propůjčuje, den, jímž se místo propůjčuje, a úřední titul s místem spojený.

(2) Teprve doručením tohoto dekretu se stává propůjčení místa účinným.

(3) Při prvém neb opětném ustanovení, nebo mění-li se propůjčením služebního místa služební plat, budiž zpravidla uveden den, kterým podle § 58 přísluší nový plat.

(4) Obdobně sluší postupovati při ustanovení čekatelem.

(1) Při prvém neb opětném ustanovení přísluší služební plat, pokud se z tohoto nařízení jinak nepodává nebo v dekretu není jinak ustanoveno, od prvního dne měsíce následujícího po začátku služební doby a byla-li služba nastoupena prvního dne v měsíci, tímto dnem.

(2) Při změně služebního platu obdrží zaměstnanec, pokud se z tohoto nařízení jinak nepodává nebo v dekretu není jinak ustanoveno, nový plat prvním dnem měsíce, který bezprostředně následuje po okolnosti změnu služebního platu přivodivší. Při zvýšení služebního platu přísluší nový plat, nastala-li okolnost zakládající nárok na zvýšení platu prvního dne v měsíci, již tímto dnem. Při změně služebního působiště, s nímž jest spojena změna činovného, náleží nové činovné prvním dnem měsíce, který následuje po zproštění zaměstnance služby v jeho dosavadním působišti.

(3) Při přeložení do výslužby se zastaví služební plat posledním dnem měsíce, v němž zaměstnanec, byv o přeložení dekretem vyrozuměn, byl činné služby zproštěn.

(4) Při úmrtí se zastaví plat posledním dnem měsíce úmrtí, při jiném rozvázání služebního poměru posledním dnem měsíce, ve kterém zaměstnanec z tohoto poměru skutečně vystoupil nebo byl dekretem služby zproštěn.

(1) Ustanovení o výplatě služebních požitků v měsíčních předem splatných lhůtách prvého dne každého měsíce zůstávají v platnosti; ustanovení o výplatě místního přídavku platí pro výplatu činovného. Podrobnosti výplaty služebních příjmů, zejména pokud jde o místo jich splatnosti, určí vláda.

(2) Pojistné podle zákona ze dne 15. října 1925, č. 221 Sb., se vyměří ze služebního platu a doplňovacího přídavku ženatých (§ 93). Měsíční částka příspěvků připadající na zaměstnance se zaokrouhlí, pokud není vyjádřena v korunách bez haléřů, na nejblíže nižší částku v korunách, přesahuje-li tuto částku nejvýše o 50 haléřů, jinak pak na nejblíže vyšší částku v korunách. Zaměstnavatel hradí stejnou částku pojistného.

(3) Úhrn ročních částek příspěvků, které se podle platných předpisů vybírají srážkou ze služebního platu, pokud není vyjádřen v korunách bez haléřů nebo není dělitelný dvanácti, budiž zaokrouhlen na nejblíže nižší částku v korunách dělitelnou dvanácti.

(4) Není-li roční částka daně důchodové připadající na služební příjem vyjádřena v korunách bez haléřů nebo není-li dělitelná dvanácti, sníží se na nejblíže nižší částku v korunách dělitelnou dvanácti.

(5) Zaměstnanci jsou osvobozeni od povinnosti platiti poplatky z propůjčení služebního místa a kolkové poplatky z kvitancí na předem stanovené stálé služební příjmy.

(6) Zaměstnanci jsou povinni platiti ze svého daň důchodovou připadající na jejich služební příjmy.

(1) Předpisy, jimiž se přiznává nárok na započtení určité doby pro postup do vyšších požitků, se zrušují s výjimkou předpisů o započtení služby v československých legiích.

(2) Zvláštní vládní nařízení určí, kdy kromě případů stanovených v tomto nařízení a v jakém rozsahu se započte pro zvýšení služného určitá služba v jiném služebním poměru nebo jiné zaměstnání. Započtení služby nebo zaměstnání spadajících do doby před dovršením 18. roku věku jest vyloučeno.

(3) Za zvláštních okolností může ministerstvo dopravy při prvém neb opětném ustanovení povoliti započtení určitého období pro zvýšení služného.

(4) Převzetí do jiné kategorie může býti vázáno na podmínku, že doba ztrávená v dosavadní kategorii zůstane zcela nebo částečně nepovšimnuta pro zvýšení služného.

(5) Započtení doby, na něž zaměstnanec nemá právního nároku, vyžaduje souhlasu ministerstva vnitra a ministerstva financí. Započtení provedené proti tomuto ustanovení jest právně neúčinným. Vznikly-li z takového právně neúčinného započtení přeplatky, budiž vymáháno jejich vrácení. Od vymáhání může býti upuštěno za souhlasu ministerstva vnitra a ministerstva financí jen v případech hodných zvláštního zřetele.

(1) Nepřítomnost ve službě pro těhotenství nebo mateřství platí za odůvodněnou až do tří měsíců obmykajících den porodu. Důvod takové nepřítomnosti musí zaměstnankyně bez vyzvání neprodleně oznámiti služební cestou nadřízenému úřadu; jest povinna, aby se na úřední vyzvání podrobila prohlídce úředním lékařem čsl. státních drah.

(2) Za dny nepřítomnosti ve službě pro těhotenství nebo mateřství, pokud tato nepřítomnost nepřesahuje tří měsíců, přísluší zaměstnankyni jen služné a případně výchovné nebo příspěvek podle vl. nař. č. 388/1941 Sb.; nedosahuje-li služné, po případě s výchovným nebo s tímto příspěvkem částky 80% služebních příjmů, přísluší jí doplatek na tuto částku. Pro dobu přesahující tři měsíce může býti povolena jen bezplatná dovolená.

(3) Toliko doba nepřítomnosti zmíněná v 1. odstavci se včítá pro zvýšení služného i pro nabytí nároku na výslužné a pro jeho výměru.

(1) Vláda určí, zda, za jakých podmínek a v jaké míře příslušejí vzhledem ke zvláštní povaze železniční služby zvláštní služební přídavky a jiné stálé výhody. Až do této úpravy zůstávají v platnosti dosavadní předpisy s tím, že nové platy podle tohoto nařízení nemají vlivu na výměru dosavadních zvláštních služebních přídavků a jiných stálých výhod (vedlejších požitků).

(2) Osobní přídavky povoluje výhradně vláda, a to k souhlasnému návrhu ministerstva dopravy a ministerstva financí.

(1) Definitivně ustanovenému zaměstnanci, který neštěstím nebo nemocí se ocitl bez své viny v tísni, může býti k žádosti poskytnuta z prostředků podniku čsl. státních drah bezúročná, nejdéle do dvou roků splatná záloha až do výše tříměsíční částky služného.

(2) Větší výhody při povolování záloh na služné mohou býti poskytnuty se souhlasem ministerstva financí, kterému jest v těchto případech též zůstaveno stanoviti způsob a podmínky splácení, jakož i potřebná zajišťovací opatření. Totéž platí, má-li býti záloha povolena zaměstnanci, který se ocitl beze své viny v tísni z jiného než v předchozím odstavci uvedeného důvodu.

(1) Byly-li opatřením úřadu upraveny služební příjmy zaměstnancovy z moci úřední, může zaměstnanec, když byl o tom výměrem vyrozuměn, do 15 dnů podati námitky, o kterých rozhodne úřad, jenž opatření učinil.

(2) Z tohoto rozhodnutí, jakož i z rozhodnutí, které nebylo vydáno z moci úřední, nýbrž na žádost nebo přihlášku zaměstnancovu, může se zaměstnanec odvolati do 15 dnů k ministerstvu dopravy.

(3) Učinilo-li opatření z moci úřední ministerstvo dopravy v prvé stolici, může zaměstnanec do 15 dnů podati námitky, o nichž rozhodne ministerstvo dopravy.

(4) Námitky a odvolání podle předchozích odstavců sluší podati ve stanovené lhůtě u úřadu, který rozhodl v prvé stolici. Lhůta počíná dnem následujícím po doručení výměru; počátek a běh lhůty se nezdržují nedělemi nebo státem uznanými svátky a památnými dny. Připadne-li na ně konec lhůty, pokládá se nejbližší den pracovní za poslední den lhůty. Lhůta jest dodržena, byly-li námitky neb odvolání podány před jejím uplynutím u úřadu, jehož přednosta jest podle platných předpisů povolán, aby bezprostředně vykonával na zaměstnance služební dozor (služební místo); rovněž jest lhůta zachována, byly-li námitky neb odvolání během lhůty dány na poštu k dopravě úřadu, který rozhodl v prvé stolici, nebo služebnímu místu.

(5) Byly-li zaměstnanci vypláceny služební příjmy nižší, než mu podle vydaných výměrů příslušely, nebo nebylo-li včas učiněno z moci úřední opatření o zvýšení služebních příjmů, na něž zaměstnanec měl podle platných předpisů nárok, může zaměstnanec uplatňovati nárok na doplatek scházejících částek pouze do tří roků od splatnosti té které nesprávně vyplacené částky. Totéž platí, pokud zvláštní předpisy jinak nestanoví, o nedoplatcích na služební příjmy, jestliže zaměstnanec svůj příslušný nárok, ač byl k tomu podle platných předpisů povinen, neuplatnil do tří roků od vzniku nároku.

(6) Byly-li zaměstnanci vyměřeny úřadem služební příjmy vyšší, než mu podle platných předpisů příslušely, může býti výměr z moci úřední pozměněn nebo zrušen, byly-li příjmy chybně vyměřeny následkem nesprávného použití platných předpisů, do jednoho roku, byly-li příjmy chybně vyměřeny na podkladě nesprávné skutkové podstaty, do tří roků po doručení výměru. Uvedené lhůty jsou zachovány jen, byl-li nový výměr doručen zaměstnanci před jejich uplynutím.

(7) Byl-li výměr z moci úřední pozměněn nebo zrušen proto, že úřad vycházel z nesprávné skutkové podstaty, lze požadovati vrácení neprávem vyplacené částky nejvýše za uplynulou dobu tří roků. Totéž platí, byly-li zaměstnanci omylem vyplaceny služební příjmy vyšší, než mu příslušely.

(8) Zavinil-li zaměstnanec, že úřad vyměřuje nebo vypláceje mu příjmy, vycházel z nesprávné skutkové podstaty, může býti výměr změněn nebo zrušen kdykoliv a vrácení přeplatků požadováno bez jakéhokoliv časového omezení.

(9) Za výměr ve smyslu předchozích odstavců se pokládá také uveřejnění úpravy služebních příjmů toho kterého zaměstnance ve věstníku ministerstva dopravy nebo v úředním listě příslušného ředitelství státních drah, při čemž platí za den doručení výměru den, kterého byl věstník nebo úřední list služebním místem dodán zaměstnanci, aby do něho nahlédl.

(1) Pokud dosavadní předpisy týkající se zaměstnanců čsl. státních drah obsahují ustanovení o určitých služebních třídách a pokud se jinak nepodává z tohoto nařízení, odpovídají služební místa úřednická systemisovaná
ve 2. platové stupnici IV. služební třídě,
ve 3. platové stupnici V. služební třídě,
ve 4. platové stupnici VI. služební třídě,
v 5. platové stupnici VII. služební třídě,
v 6. platové stupnici VIII. služební třídě,
v 7. platové stupnici IX. a X. služební třídě.

(2) Ve smyslu § 152 platového zákona propůjčuje služební místa systemisovaná ve 2. a 3. platové stupnici president republiky a o propůjčení služebních míst systemisovaných ve 4. a 5. platové stupnici rozhoduje vláda.

(3) Pokud dosavadní předpisy vycházejí ve svých ustanoveních z místního přídavku a z tohoto nařízení se jinak nepodává, platí ustanovení ta pro činovné.