⚠ Tento zákon byl zrušen ke dni 1947-03-31.
Níže je poslední platné znění před zrušením — pro orientaci nebo studium historie. Pro aktuální právní úpravu hledej nahrazující předpis.
ČÁST 1
Prodej v sudech a demijonech.
(1) Při prodeji v sudech a demijonech může výrobce požadovat od obchodníka (výčepníka) nejvýše tyto ceny:
| a) za 40% tuzemský rum: při dodávce v množství: | Kčs |
| od 1½ do 25 litrů zboží | 63.50, |
| přes 25 do 100 litrů zboží | 63.—, |
| přes 100 do 200 litrů zboží | 62.50, |
| přes 200 litrů zboží | 62.—; |
| cena za tuzemský rum jiné stupňovitosti než 40% se odvodí ze shora stanovených cen; | |
| b) za 25% výčepní kořalku: při dodávce v množství: | |
| od 1½ do 25 litrů zboží | 40.50, |
| přes 25 do 100 litrů zboží | 40.—, |
| přes 100 do 200 litrů zboží | 39.50, |
| přes 200 litrů zboží | 39.—; |
| c) za 20% výčepní kořalku: při dodávce v množství: | |
| od 1½ do 25 litrů zboží | 33.50, |
| přes 25 do 100 litrů zboží | 33.—, |
| přes 100 do 200 litrů zboží | 32.50, |
| přes 200 litrů zboží | 32.—. |
(2) Ceny podle odstavce 1 se rozumějí za hotové beze srážky při dodání zboží, za množství dodané najednou a na jedno místo, bez nádob, s daní z obratu, při zásilkách drahou franko železniční stanice nejbližší podniku příjemce, při dodávce vlastním nebo výrobcem najatým vozidlem franko podnik příjemce. Je-li dodáno zboží jednomu příjemci do několika jeho závodů v jednom místě (hlavní sklad a filiálky), pokládá se takto dodané množství za jednu dodávku.
(3) Za zapůjčené nádoby (sudy, demijony a pod.) lze účtovat zálohu ve výši pořizovací ceny. Tyto nádoby musejí být vráceny do 42 dnů ode dne dodávky, a to franko železniční stanice výrobce nebo jiné dohodnuté místo, jinak se účtuje půjčovné, a to:
a) za sudy měsíčně nejvýše tyto částky:
| u obsahu sudu do 199 litrů | 12.— Kčs, |
| od 200 do 299 litrů | 15.— Kčs, |
| od 300 do 399 litrů | 20.— Kčs, |
za každý započatý měsíc smí činiti půjčovné za sudy nejvýše poměrný díl měsíčního půjčovného, a to podle počtu dnů;
b) za demijony a pod. 10 haléřů za 1 litr obsahu a měsíc.
Zálohy na sudy, demijony a pod. se vrátí, jakmile jsou nádoby řádně a včas vráceny.
(4) Ve všech nabídkách, v potvrzeních zakázek, účtech, dodacích listech a pod., jako i v obchodních zápisech výrobce a na nádobách, v nichž nebo z nichž se prodává přímo spotřebiteli, musí být zřetelně vyznačen obsah alkoholu v rumu a ve výčepní kořalce.
(5) Ostatní dodací podmínky z 20. června 1939 (pro pohraničí z 2. května 1939) zůstávají v platnosti, pokud neodporují ustanovením této vyhlášky.
(6) Výrobci pořídí si ceníky, v nichž musí být uveden druh výrobku, obsah alkoholu v procentech a cena za prodejní jednotku.
Prodej v lahvích.
(1) Tuzemský rum.
a) Za tuzemský rum, prodávaný v adjustovaných lahvích po obchodnicku uzavřených, může výrobce požadovat k cenám stanoveným v § 1, odst. 1, písm. a) nejvýše tyto adjustační přirážky:
| za 1 litr | 7.50 Kčs, |
| za 0.70 litru | 7.— Kčs, |
| za 0.50 litru | 6.— Kčs. |
b) Za franko vrácené neporušené a čisté láhve připíše výrobce obchodníkovi (výčepníkovi) k dobru tyto částky:
| za láhev na 1 litr | 2.— Kčs, |
| za láhev na 0.70 litru | 1.70 Kčs, |
| za láhev na 0.50 litru | 1.50 Kčs. |
c) Bedny se účtují v pořizovací ceně zvlášť. Jsou-li bedny vráceny neporušené výrobci franko do 30 dnů ode dne dodávky, poskytne za ně výrobce náhradu plnou účtovanou cenou.
(2) Výčepní kořalka.
Za výčepní kořalku prodávanou v lahvích může výrobce požadovat ceny stanovené v § 1, odst. 1, písm. b) a c). Dodávka výčepní kořalky v lahvích je však přípustná jen tehdy, dodá-li si kupující své vlastní láhve v takovém stavu, že je možno provést plnění bez zvláštního čištění.
ČÁST 2
Prodej volného zboží spotřebiteli.
(1) Při prodeji v drobném může obchodník (výčepník) požadovat za tuzemský rum a výčepní kořalku od spotřebitele nejvýše tyto ceny za volné zboží:
| Množství v litrech | 40% | 25% | 20% |
|---|
| tuzemský rum | výčepní kořalka |
|---|
| v Kčs |
|---|
| 1 | 70.50 | 45.50 | 37.50 |
| ½ | 36.— | 23.— | 19.—. |
Cena za tuzemský rum jiné stupňovitosti než 40% se odvodí ze shora stanovené ceny 1 litru 40% tuzemského rumu.
(2) Při prodeji množství pod ½ litru možno účtovat k ceně, odvozené z ceny za 1 litr podle odst. 1, přirážku 20 haléřů za každý dcl.
(3) Pro prodej ve sklenkách v samostatných výčepech lihovin, provozovaných na základě koncesí podle § 16, písm. d) živnostenského řádu a podle zákona z 23. června 1881, č. 62 ř. z., o prodeji lihovin v malých částkách a pro hostinské podniky [§§ 16 až 20a) ž. ř.], náležející k Hospodářské skupině hostinských živností Ústředního svazu pro cizinecký ruch, platí zvláštní předpisy.
(4) Obchodníci (výčepníci) pořídí si ceníky, v nichž musí být uveden druh prodávaného zboží, obsah alkoholu v procentech a spotřebitelská cena za prodejní jednotku. Do ceníku může zákazník kdykoli nahlédnout.
Prodej spotřebiteli v adjustovaných lahvích po obchodnicku uzavřených.
(1) Při prodeji v adjustovaných lahvích po obchodnicku uzavřených může obchodník (výčepník) požadovat od spotřebitele za 40% tuzemský rum nejvýše tyto ceny:
| za 1 litr | 78.50 Kčs, |
| za ½ litru | 42.— Kčs. |
Cena za tuzemský rum jiné stupňovitosti než 40% se odvodí ze shora uvedených cen.
(2) Za vrácené prázdné a neporušené láhve na 1 až 0.50 litru zaplatí se náhrada nejméně 1.50 Kčs za kus, nejvýše však částky stanovené v § 2, odst. 1, písm. b).
(3) Pro prodej výčepní kořalky ve vlastních, zákazníkem přinesených lahvích, platí ceny stanovené v § 3, odst. 1 a 2.
ČÁST 3
Nejvyšší výrobní ceny.
(1) Výrobci mohou výrobní ceny ostatních lihovin a likérů přípustné k 20. červnu 1939 (v pohraničí k 2. květnu 1939) zvýšit podle obsahu alkoholu v příslušném výrobku o »přípustné zvýšení«, a to tak, že na každé procento obsahu alkoholu v 1 litru zboží se připočítá k uvedeným cenám částka nejvýše 1.80 Kčs. [Na př. cena 1 litru 30% výrobku k 20. červnu 1939 (v pohraničí k 2. květnu 1939) byla 25.— Kčs; »přípustné zvýšení činí 30 × 1.80, tedy 54.— Kčs, nová cena výrobku pak 25.— + 54.— = 79.— Kčs.]
(2) Výrobci, kteří v důsledku válečných nebo revolučních událostí nemohou spolehlivě zjistit výrobní ceny k 20. červnu 1939 (v pohraničí k 2. květnu 1939), zažádají si prostřednictvím Hospodářské skupiny lihovarského průmyslu o stanovení cen výrobků ze tří nejlépe srovnatelných nejbližších podniků. Hospodářská skupina lihovarského průmyslu žádost projedná a zašle k přezkoušení úřadovně cenové kontroly, která navrhne okresnímu národnímu výboru stanovení srovnatelných cen. Opis výměru zašle okresní národní výbor nejvyššímu úřadu cenovému, zemskému národnímu výboru a úřadovně cenové kontroly. K takto stanovené srovnatelné ceně si připočte výrobce „přípustné zvýšení” podle odstavce 1.
(3) Pro vinný a ovocný destilát (slivovici, meruňkovici a pod.) a pro řezané zboží, vyrobené z těchto destilátů, stanoví se výrobní ceny zvláštními výměry. Žádosti předkládají výrobci nejvyššímu úřadu cenovému skrz Hospodářskou skupinu lihovarského průmyslu. Pokud ceny uvedených výrobků byly stanoveny zvláštními výměry do 6. října 1946, mohou si výrobci připočítat až do výprodeje zboží za každé procento obsahu alkoholu v 1 litru výrobku »přípustné zvýšení v částce nejvýše 1.40 Kčs k výrobním cenám stanoveným do 30. září 1945, v částce nejvýše 0.75 Kčs k výrobním cenám stanoveným od 1. října 1945 do 19. února 1946 a v částce nejvýše 0.65 Kčs k výrobním cenám stanoveným od 20. února 1946 do 6. října 1946. V uvedených výměrech do 30. září 1945 stanovený rabat pro prodej výrobcem velkoobchodníkovi se snižuje z 12% na 10%.
(4) Přípustné zvýšení je nutno v účtech, dodacích listech a pod. zvlášť vyznačit.
(5) Jinak pro dodávku lihovin a likérů podle odstavců 1, 2 a 3 platí ustanovení § 1, odst. 2 až 5. Pro zboží dodané v adjustovaných lahvích platí kromě ustanovení § 2, odst. 1 ještě toto:
a) Adjustační přirážka smí činit u láhve pod 0.50 až do 0.25 litru nejvýše 5.50 Kčs; za tuto franko vrácenou neporušenou a čistou láhev připíše výrobce odběrateli k dobru částku 1.30 Kčs.
b) Pokud značkové zboží je dodáváno v lahvích speciálně adjustovaných (ve speciálních lahvích opatřených aspoň 2 etiketami, s hrdlem ovázaným stužkou nebo opatřeným pečetí nebo záklopkou) může být účtována adjustační přirážka nejvýše:
Za uvedené franko vrácené neporušené a čisté láhve připíše výrobce odběrateli k dobru 2.— Kčs za kus.
| za láhev na 1 až 0.70 litru | 10.— Kčs, |
| za láhev na 0.50 až 0.30 litru | 7.50 Kčs. |
(6) Výrobci upraví své ceníky tak, aby z nich byly patrny tyto údaje: druh zboží, obsah alkoholu v procentech, u výrobků podle odstavce 1 a 2 cena přípustná k 20. červnu 1939 (v pohraničí k 2. květnu 1939), u výrobků podle odstavce 3 cena stanovená zvláštním výměrem a u výrobků podle odstavců 1, 2 a 3 „přípustné zvýšení“ a cena za prodejní jednotku. Opisy ceníků zašlou výrobci trojmo příslušné úřadovně cenové kontroly do 31. října 1946.
Nejvyšší spotřebitelské ceny.
(1) Při prodeji ostatních lihovin a likérů spotřebiteli lze k ceně podle § 5, odst. 1, 2, po př. 5 připočítat obchodní rozpětí nejvýše 21%. U zásob výrobků, jež byly zjištěny podle stavu ke dni 7. října 1946 a ohlášeny podle vyhlášky ministra výživy ze dne 25. září 1946, běž. č. 1827, o hlášení zásob lihu a lihovin (Ú. 1. I č. 179/1946), může být až do výprodeje těchto zásob připočtena k nejvyšším spotřebitelským cenám přípustným do 6. října 1946 částka nejvýše 0.55 Kčs na každé procento obsahu alkoholu v 1 litru výrobku.
(2) Pro vinný a ovocný destilát (slivovici, meruňkovici a pod.) a pro řezané zboží, vyrobené z těchto destilátů, stanoví se spotřebitelské ceny zvláštními výměry. Pokud pro uvedené výrobky byly stanoveny spotřebitelské ceny zvláštními výměry do 6. října 1946, může se až do výprodeje zboží připočítat na každé procento obsahu alkoholu v 1 litru výrobku »přípustné zvýšení v částce nejvýše 1.45 Kčs ke spotřebitelským cenám stanoveným do 30. září 1945, v částce nejvýše 0.80 Kčs ke spotřebitelským cenám stanoveným od 1. října 1945 do 19. února 1946 a v částce nejvýše 0.70 Kčs ke spotřebitelským cenám stanoveným od 20. února 1946 do 6. října 1946.
(3) Kdo prodává ostatní lihoviny a likéry v drobném, pořídí si ceník, v němž musí být uveden druh prodávaného zboží, obsah alkoholu v procentech a spotřebitelská cena za prodejní jednotku vypočtená podle odstavce 1 a 2. Do ceníků může zákazník kdykoli nahlédnout.
(4) Jinak platí pro prodej ostatních lihovin a likérů podle odstavce 1 a 2 obdobně ustanovení § 3, odst. 2 a 3. Za vrácené prázdné a neporušené láhve zaplatí se spotřebiteli tyto náhrady:
| za láhev na 1 litr | |
| nejméně | 1.50 Kčs, |
| nejvýše však | 2.— Kčs, |
| za láhev na 0.70 litru | |
| nejméně | 1.50 Kčs, |
| nejvýše však | 1.70 Kčs, |
| za láhev na 0.50 litru | 1.50 Kčs, |
| za láhev pod 0.50 až do 0.25 litru | |
| nejméně | 1.— Kčs, |
| nejvýše však | 1.30 Kčs |
a za láhev, v níž bylo dodáno zboží se speciální adjustací [§ 5, odst. 5, písm. b)] nejméně 1.50 Kčs a nejvýše 2.— Kčs za kus.
ČÁST 4
(1) Pro stanovení cen lihovin a likérů dovezených z ciziny platí zvláštní předpisy.
(2) Pokud byly ceny tohoto zboží stanoveny zvláštními výměry do 6. října 1946, lze připočítat až do vyprodání zboží za každé procento obsahu alkoholu v 1 litru výrobku »přípustné zvýšení«, a to:
a) k nákupní ceně velkorozdělovače a malorozdělovače stanovené do 30. září 1945 nejvýše 1.40 Kčs, k ceně stanovené od 1. října 1945 do. 19. února 1946 nejvýše 0.75 Kčs a k ceně stanovené od 20. února 1946 do. 6. října 1946 nejvýše 0.65 Kčs,
b) ke spotřebitelské ceně stanovené do 30. září 1945 nejvýše 1.45 Kčs, k ceně stanovené od 1. října 1945 do 19. února 1946 nejvýše 0.80 Kčs a k ceně stanovené od 20. února 1946 do 6. října 1946 nejvýše 0.70 Kč.
(3) Přípustné zvýšení je nutno v účtech, dodacích listech a pod. zvlášť vyznačit.
ČÁST 5
Nejvyšší ceny stanovené touto vyhláškou připouštějí požadovat ceny nižší. Podniky jsou povinny požadovat zásadně vždy ceny přiměřeně nižší, dovoluje-li to jejich celková situace.
Nejvyšší úřad cenový nebo místa jím pověřená mohou vydat k provedení této vyhlášky potřebné předpisy a povolit nebo nařídit výjimky z ustanovení této vyhlášky nebo předpisů vydaných k jejímu provedení.
Přestupky této vyhlášky se trestají podle části čtvrté vládního nařízení o zřízení nejvyššího úřadu cenového a podle předpisů toto nařízení měnících nebo doplňujících.
(1) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1946; současně se zrušuje vyhláška nejvyššího úřadu cenového ze dne 16. února 1946, běž. č. 546, o cenách lihovin (Ú. l. I č. 30/1946).
(2) Lihoviny, jež obchodníci (výčepníci) prokazatelně do 31. července 1946 nakoupili za staré ceny, mohou být doprodány za ceny podle §§ 3, 4 a 6 vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 16. února 1946, běž. č. 546, o cenách lihovin (Ú. l. I č. 30/1946), nejpozději však do 15. září 1946.