I. Všeobecná ustanovení.

(1) Nárok na zaopatření u invalidů zakládá poškození zdraví (dále jen „poškození“), které je příčinou ztráty nebo snížení výdělečné schopnosti a jež bylo způsobeno poraněním nebo onemocněním za těchto okolností:

(2) U okolností uvedených v odstavci 1, písm. f) až l) se vyžaduje, aby k nim došlo v době mezi 20. květnem 1938 a nejpozději 31. prosincem 1945; u okolností uvedených pod písm. m) se vyžaduje, aby k nim došlo po 14. březnu 1939.

(3) Podmínkou nároku na zaopatření jest okolnost, že poškození je aspoň v pravděpodobné příčinné souvislosti s okolnostmi uvedenými v odstavci 1. V případech, v nichž podle předpisů dosud platných byl uznán nárok na zaopatření na podkladě časové souvislosti poškození s výkonem vojenské služby nebo se zajetím, zůstává nárok zachován.

(4) Nevzniklo-li poranění nebo onemocnění sice za okolností uvedených v odstavci 1, avšak je-li aspoň pravděpodobno, že jimi bylo zhoršeno, jest toto zhoršení pokládati za poškození.

(5) Československým státním občanům, kteří jako příslušníci mezinárodních brigád mimo hranice Československé republiky se stali v boji proti fašismu invalidními, a pozůstalým po příslušnících těchto brigád náleží zaopatření a výhody podle tohoto zákona v rozsahu a za podmínek platných jinak pro osoby poškozené za okolností uvedených v odstavci 1, písm. d), po př. pro pozůstalé po osobách zemřelých za těchže okolností nebo v souvislosti s nimi.

(1) Nárok na zaopatření pozůstalých (odstavec 6) zakládá úmrtí nebo nezvěstnost osoby, od níž nárok je odvozován, jestliže toto úmrtí nebo nezvěstnost nastaly bezprostředně v souvislosti s okolnostmi uvedenými v § 2, odst. 1.

(2) Pozůstalí (odstavec 6) po invalidech mají nárok na zaopatření, jestliže smrt invalidova je aspoň v pravděpodobné příčinné souvislosti s poškozením utrpěným za okolností uvedených v § 2, odst. 1.

(3) Není-li smrt invalidova aspoň v pravděpodobné příčinné souvislosti s poškozením (§ 2, odst. 1), přísluší pozůstalým nárok na zaopatření jen, bylo-li snížení výdělečné schopnosti invalidovy stanoveno podle posledního zjištění před úmrtím aspoň 45 %. Bylo-li toto snížení nižší, může ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí přiznati pozůstalým zaopatření, jestliže nemají dostatečného příjmu k obživě a jestliže se jim nedostalo po zemřelém invalidovi zaopatřovacích požitků z prostředků veřejných nebo veřejnoprávního důchodového pojištění nebo není-li výživa pozůstalých zabezpečena jinak. Jsou-li požitky přiznané z prostředků veřejných nebo veřejnoprávních nižší než požitky podle tohoto zákona, možno přiznati požitky pouze ve výši rozdílu obou požitků.

(4) Rodinným příslušníkům osoby, která se za okolností uvedených v § 2, odst. 1 stala nezvěstnou, nebo byla zajata, přísluší zaopatření, pokud nezvěstnost trvá, nebo pokud osoba zajatá se k rodině nemůže vrátiti, zůstává v cizině a rodinu nemůže podporovati. Rodinní příslušníci nezvěstných osob jsou povinni do jednoho roku od přiznání zaopatřovacích požitků podle tohoto zákona prokázati, že učinili návrh na zahájení řízení k prohlášení oné osoby za mrtvou, od níž nárok na zaopatřovací požitky odvozují. Podle výsledku řízení budou zaopatřovací požitky buď zastaveny, nebo dále vypláceny. Nebyl-li návrh ve stanovené lhůtě podán, odpočívá nárok na zaopatřovací požitky do té doby, dokud tito rodinní příslušníci neprokáží, že nezvěstná osoba není na živu.

(5) Není-li rodičů, může býti přiznáno zaopatření prarodičům obdobně za podmínek platných pro nárok rodičů.

(6) Za pozůstalé nebo rodinné příslušníky podle tohoto zákona se pokládají: manželka, družka, děti manželské, nemanželské a osvojené a rodiče.

(7) Ministerstvo sociální péče může v dohodě s ministerstvem financí přiznati po osobě zemřelé za okolností uvedených v § 2, odst. 1:

(1) Na zaopatření a výhody mají nárok, pokud tento zákon nestanoví výjimku, jen českoslovenští státní občané a osoby, které konaly vojenskou službu v československé armádě, poněvadž nemohly prokázati cizí státní příslušnost.

(2) Udělením československého státního občanství nevzniká nárok na zaopatření podle tohoto zákona. V případech zřetele hodných může povoliti výjimky ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí.

(1) Ministerstvo sociální péče - na Slovensku povereníctvo sociálnej starostlivosti - může v dohodě s ministerstvem financí - na Slovensku s povereníctvom financií - přiznati zaopatření a výhody podle tohoto zákona osobám,

(2) Pro výměru zaopatřovacích požitků osobám uvedeným v odstavci 1, písm. a) až d) platí sazby zaopatřovacích požitků stanovené pro osoby poškozené (invalidy a pozůstalé) za okolností uvedených v § 2, odst. 1, písm. a).

(1) Ministerstvo sociální péče může v dohodě s ministerstvem financí poskytnouti zaopatření podle tohoto zákona v případech zvláště hodných ohledu

(2) Obdobně platí ustanovení odstavce 1 pro osoby poškozené při dobrovolných rekonstrukčních pracích v době po osvobození území a pro pozůstalé po osobách, které v důsledku těchto prací zemřely, nemají-li poškozené osoby nebo pozůstalí nároků na zaopatření z veřejnoprávního důchodového nebo úrazového pojištění.

(3) Zaopatřovací požitky podle tohoto zákona mohou býti poskytnuty v případech uvedených v odstavci 1 jen v takové výši, aby součet těchto požitků a požitků plynoucích z veřejnoprávního důchodového nebo úrazového pojištění nepřesahoval výši zaopatřovacích požitků, které by byly jinak přiznány podle ustanovení tohoto zákona. Pro výměru zaopatřovacích požitků platí sazby zaopatřovacích požitků stanovené pro osoby poškozené (invalidy a pozůstalé) za okolností uvedených v § 2, odst. 1, písm. a).

(1) Přihodily-li se poškození zdraví nebo smrt, které by byly pokládány jinak za úraz podnikový podle zákona o úrazovém pojištění, za okolností, uvedených v § 2, odst. 1, písm. i) až m), přísluší poškozené osobě nebo pozůstalým rodinným příslušníkům po usmrceném zaopatření a výhody jen podle ustanovení tohoto zákona, nikoliv odškodnění podle ustanovení zákona o úrazovém pojištění.

(2) Náhrada za škody na životě, těle nebo zdraví, uvedené v § 1 dekretu presidenta republiky ze dne 31. srpna 1945, č. 54 Sb., o přihlašování a zjišťování válečných škod a škod způsobených mimořádnými poměry, poskytnutá podle tohoto zákona, se považuje za odškodnění podle § 8, odst. 2 zmíněného dekretu.

(3) Nárok na zaopatření podle tohoto zákona nemají poškozenci (§ 14), pokud byli jako takoví odškodněni za poškození (§ 1) podle jiných zvláštních právních předpisů československých nebo předpisů cizího státu. Je-li však odškodnění takto jim poskytnuté nižší než zaopatření podle tohoto zákona, může jim ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí povoliti částečné zaopatřovací požitky do výše rozdílu mezi odškodněním jim poskytnutým a zaopatřovacími požitky, jež by jim jinak náležely podle tohoto zákona. Odškodněním nejsou výslužné, zaopatřovací nebo jiné platy toho druhu odvozené z poměru zaměstnaneckého, pokud zákon výslovně nestanoví jinak.

(4) Pozůstalým, kterým se dostalo z veřejných prostředků odškodnění za smrt manžela nebo otce nebo matky nebo dítěte podle předpisů o náhradě za válečné škody (osobní) nebo podle předpisů o odčinění křivd zaměstnanců, započítává se toto zvláštní odškodnění na zaopatřovací požitky, které by pozůstalým jinak příslušely podle §§ 42, 43, 48, 49, 54 a 55 tohoto zákona.

(1) Nároku na zaopatření nemají osoby:

(2) Bylo-li upuštěno od potrestání podle § 16, odst. 2 dekretu č. 16/1945 Sb., může ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí přiznati v ohleduhodných případech nárok na zaopatření.

(1) Zaopatření invalidů zahrnuje podle okolností případu v sobě:

(2) Zaopatření pozůstalých zahrnuje podle okolností případu v sobě:

(3) Vedle tohoto zaopatření poskytují se po případě válečným, vojenským a občanským poškozencům sociální péče a jiné výhody (§§ 81 až 108).

a) v době od 26. července 1914 do 28. února 1921 ve službě vojenské, při válečných úkonech nebo v zajetí nebo

b) v době od 1. března 1921 do 20. května 1938 výkonem vojenské služby v československé armádě nebo

c) výkonem vojenské služby v československé armádě v době po 31. prosinci 1945 nebo

d) výkonem služby v československé armádě, válečnými a osobními úkony ve prospěch československé armády, výkonem služby v útvarech stráže obrany státu v době po 20. květnu 1938 do 31. prosince 1945, zajetím v důsledku této služby nebo

e) výkonem služby ve spojenecké armádě, válečnými a osobními úkony ve prospěch spojenecké armády v době od 15. března 1939 do 31. prosince 1945 nebo

f) činností v partyzánských jednotkách nebo

g) činnou účastí na ozbrojeném povstání českého nebo slovenského národa nebo

h) při zatčení, odvlečení, v koncentračních táborech, v žalářích, káznicích a vězeních, pokud zatčení, odvlečení, internování nebo věznění se stalo z důvodů, směřujících k potlačení odbojového hnutí, nebo z jiných důvodů persekuce politické, národní nebo rasové, při trestních akcích proti odboji, nebo

ch) v kárných táborech, v táboře v Bystřici u Benešova a jiných táborech toho druhu, a v táboře ve Svatobořicích a jiných táborech toho druhu, v terezínském městě, pokud internování se stalo z důvodů persekuce politické nebo národní nebo rasové nebo z důvodu pracovní sabotáže, nebo

i) jinými činy válčících branných sil, dále činy fašistických orgánů a příslušníků nepřátelských národů, k nimž došlo z důvodů persekuce politické, národní nebo rasové, pokud veškeré tyto činy nepatří již podle své povahy nebo podle okolností, za nichž se staly, pod případy uvedené pod písm. h) nebo ch), nebo

j) bojovými akcemi válčících branných sil,

k) ukrýváním nebo útěkem před bezprostředními bojovými akcemi nebo před opatřeními válčících branných sil a fašistických orgánů nebo

l) výkonem nucených prací, pokud nešlo o soukromoprávní pracovní poměr, výkonem t. zv. služby protiletecké ochrany nebo obrany, nouzové služby, technické nouzové pomoci, nouzové služby při zákopových pracích nebo nucených pracích, ochrannou službou, nebo

m) zjišťováním, odstraňováním nebo zneškodňováním opuštěných bojových prostředků, náhodným nebo nezaviněným střetnutím s bojovými prostředky nebo

n) výkonem služby lékařské a samaritánské v souvislosti s okolnostmi uvedenými pod písm. f) až m).

a) zaopatření rodičů též jejím nevlastním rodičům, osvojitelům nebo pěstounům, není-li rodičů nebo prarodičů,

b) zaopatření sirotčí též jejím vnukům, kteří byli na ni výživou převážně odkázáni,

c) zaopatření jejím sourozencům za podmínek stanovených v § 56.

a) které byly před 30. září 1938 československými státními občany a staly se po tomto dni válečnými nebo vojenskými poškozenci výkonem povinné vojenské služby v branné moci okupačního státu, poněvadž je tento stát pokládal za své státní občany, a pozůstalým po nich, jsou-li československými státními občany, nebo

b) které se staly válečnými nebo vojenskými poškozenci výkonem povinné vojenské služby v branné moci státu, jehož byly státními občany, a pozůstalým po nich, jestliže se staly v důsledku úpravy hranic Československé republiky nebo v důsledku reemigrace československými státními občany, nebo

c) které se jako českoslovenští státní občané staly válečnými poškozenci povinnou službou v bývalé německé branné moci po 14. březnu 1939, a pozůstalým po nich, nebo

d) které v době po 14. březnu 1939 výkonem služby v t. zv. vládním vojsku nebo t. zv. slovenské branné moci, při válečných úkonech nebo v zajetí se staly válečnými nebo vojenskými poškozenci, po př. jejich pozůstalým.

a) osobám, které byly přikázány do práce některým bývalým úřadem práce a při této práci utrpěly újmu na zdraví, která snižuje podstatně a trvale jejich výdělečnou schopnost,

b) pozůstalým po osobách, které byly přikázány do práce a při této práci přišly o život,

c) rodinným příslušníkům osob, které byly přikázány úřadem práce mimo obec svého bydliště a staly se nezvěstnými, nastaly-li poškození nebo smrt nebo nezvěstnost za jiných okolností, než je uvedeno v § 2, odst. 1, nebo v § 8.

a) které byly pravoplatně odsouzeny podle dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., ve znění zákona ze dne 24. ledna 1946, č. 22 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech, nebo podle nařízení Slovenské národní rady ze dne 15. května 1945, č. 33 Sb. n. SNR, o potrestání fašistických zločinců, okupantů, zrádců a kolaborantů a o zřízení lidového soudnictví - ode dne uvalení policejní nebo soudní vazby,

b) které se dobrovolně přihlásily k vojenské službě proti spojencům Československé republiky, nebo které, jako příslušníci t. zv. vládního vojska, nebo ve službách branné moci t. zv. slovenského státu projevily zvláštní horlivost, nebo jestliže byly vyznamenány řádem t. zv. slovenského státu nebo řádem bývalé německé říše nebo jejích spojenců,

c) které byly pravoplatně odsouzeny pro činy trestné podle dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 138 Sb., o trestání některých provinění proti národní cti nebo podle § 5 nařízení Slovenské národní rady č. 33/1945 Sb. n. SNR - po dobu ztráty volebního práva,

d) které si přivodily poškození zdraví s úmyslem vyhnouti se branné povinnosti v československé branné moci, nebo zběhly za týmž účelem z československé branné moci,

e) osoby, které na základě dobrovolné přihlášky nastoupily v době od 10. října 1938 do 5. května 1945 do zaměstnání ve státech nepřátelských Československé republice,

f) pozůstalí po osobách uvedených pod písm. a), b), d) a e), vyjímajíc nezaopatřené děti.

a) pro osoby z počtu mužstva a pozůstalé po nich,

b) pro déle sloužící československé armády a pozůstalé po nich za podmínek § 12 zákona ze dne 31. května 1932, č. 83 Sb., o úpravě náležitostí vojenských osob z počtu mužstva v činné službě a některých jiných osob jim co do náležitostí na roveň postavených, jakož i o zaopatření déle sloužících,

c) pro příslušníky t. zv. vládního vojska nebo bývalé t. zv. slovenské branné moci, pro vojenské gážisty z povolání dané do výslužby přede dnem 29. září 1938, pro vojenské gážisty v záloze a pro pozůstalé po těchto osobách, jestliže nepodléhají nárokovému zaopatření vojenské správy podle zvláštních předpisů.

a) zaopatřovací požitky, t. j. invalidní důchod, přídavek k důchodu, ošetřovací příplatek, slepecký příplatek, příplatek na manželku, příplatek na děti, zvyšovací příplatek, náhradu za poškození zdraví nebo těla a drahotní přídavek,

b) léčebnou a protézovou péči,

c) zaopatření v domově invalidů,

d) školení.

a) zaopatřovací požitky, t. j. důchod vdovský, vdovecký, sirotčí, rodičů, sourozenců, vychovávací příspěvek, zvyšovací příplatek, zvláštní příplatek, přídavek k důchodu a drahotní přídavek,

b) pohřebné,

c) léčebnou a protézovou péči.

(1) Zaopatřovací požitky se vyplácejí měsíčně napřed do vlastních rukou důchodce nebo jeho zákonného zástupce. Výplata zaopatřovacích požitků zmocněnci je vyloučena.

(2) Důchodce nemá nároku na úroky z prodlení.