X. Povinné přijímání těžkých invalidů do zaměstnání.

(1) Všichni zaměstnavatelé jsou povinni přijímati do zaměstnání na pracovních místech těžké invalidy (§ 87, odst. 3) z okruhů osob uvedených v § 84 za stejných podmínek platných pro ostatní zaměstnance téže kategorie a za podmínek stanovených v tomto zákonu, pokud tato místa nejsou obsazena vlastními invalidy dotyčných závodů. Těžcí invalidé z okruhů účastníků národního odboje mají přednost před ostatními těžkými invalidy.

(2) O výhody podle předcházejícího odstavce hlásí se uchazeči u okresního úřadu ochrany práce, příslušného podle jejich bydliště, pokud jde o zaměstnání v soukromých závodech a národních podnicích, jinak u příslušného ústředního úřadu.

(1) Pracovní místa podle tohoto zákona jsou ta, na nichž jsou zaměstnávány osoby za mzdu nebo za plat. Za takové osoby se nepokládají mladiství až do 16 let věku, učňové, volontéři, praktikanti a zaměstnanci podobného druhu.

(2) Pracovní místa jsou také místa zaměstnanců ve veřejných službách. Zvláštní předpisy o obsazování těchto míst, zejména o předběžném vzdělání, pořadí a čekací době čekatelů a o povyšování, překládání a propouštění zůstávají tímto zákonem nedotčeny.

(3) Za pracovní místa se pokládají také místa domáckých dělníků, faktorů a domáckých živnostníků, kteří pracují převážně pro týž závod buď sami, nebo se svými rodinnými příslušníky nebo nejvýše s dvěma cizími pomocnými silami.

(4) Za pracovní místa se nepokládají místa, na nichž jsou zaměstnáváni

(5) Má-li jeden podnikatel více závodů, sčítají se pro výpočet podle § 100 pracovní místa v těchto závodech, jako by šlo o závod jeden, avšak jen tehdy, souvisí-li tyto závody místně a jsou-li téhož druhu, nebo doplňují-li se.

(6) Ustanovení, která se týkají soukromých závodů, platí i pro národní podniky.

(1) Počet těžkých invalidů, kteří musí býti v závodu zaměstnáni, se řídí počtem započitatelných pracovních míst (§ 99) v závodu. Závod jest povinen zaměstnati na prvních 20 pracovních míst (§ 99) aspoň jednoho a na každých dalších třicet pracovních míst nejméně jednoho dalšího těžkého invalidu (§ 96).

(2) Invalida se snížením výdělečné schopnosti aspoň 70 % započítává se závodu do počtu osob, které má podle odstavce 1 zaměstnati, za dva těžké invalidy.

(1) Soukromému zaměstnavateli, který nesplnil svou povinnost podle § 96 do 3 měsíců od vyhlášení tohoto zákona, po př. do jednoho měsíce ode dne, kdy počet těžkých invalidů v závodu zaměstnaných klesl pod výměru uvedenou v § 100 tohoto zákona, může býti stanovena příslušným okresním úřadem ochrany práce přiměřená lhůta - nejméně 14 denní - k dodatečnému splnění s upozorněním, že po bezvýsledném uplynutí lhůty bude mu do závodu nuceně přidělen těžký invalida k zaměstnání.

(2) Nesplní-li soukromý zaměstnavatel ve lhůtě stanovené podle odstavce 1 svou povinnost podle § 96, bude mu přidělen do závodu těžký invalida s určením doby, od kdy ho musí zaměstnati. Pravoplatné opatření úřadu má účinnost pracovní smlouvy ujednané v dohodě s příslušnými orgány závodních zastupitelstev zaměstnanců mezi zaměstnavatelem a těžkým invalidou. Pokud obsah smlouvy není určen závodním, služebním či tarifním řádem nebo vyhláškou ministra sociální péče, stanoví jej úřad, který vydal výměr o přidělení podle platných předpisů o pracovním právu.

(1) Uvolní-li se v soukromém závodu pracovní místo, které je obsazeno těžkým invalidou nebo které má podle § 103 zůstati vyhrazeno pro těžkého invalidu, má to závod bez průtahu oznámiti příslušnému okresnímu úřadu ochrany práce.

(2) Uvolněná pracovní místa smějí býti teprve tehdy obsazena, jestliže příslušný okresní úřad ochrany práce nejmenoval soukromému zaměstnavateli do sedmi dnů po tom, co došlo oznámení závodu, vhodného invalidu, ledaže obsazení místa nemůže býti odloženo beze škody pro podnik. V takovém případě může zaměstnavatel místo obsaditi jen prozatímně do rozhodnutí příslušného úřadu, po př. do uplynutí sedmidenní lhůty.

(1) Soukromý zaměstnavatel je povinen úřadům ochrany práce oznámiti údaje, jichž je třeba k provádění tohoto zákona, a dáti možnost je přezkoumati.

(2) Při zaměstnávání těžkých invalidů má zaměstnavatel přihlédnouti k jejich zdravotnímu stavu a usnadniti podle možnosti vhodnými provozními zařízeními jejich trvalé zaměstnání.

(1) Příslušnými úřady, pokud není výslovně jinak stanoveno, jsou ve věcech upravených v §§ 96 až 107 okresní úřady ochrany práce.

(2) Místně příslušný je okresní úřad ochrany práce, v jehož obvodu má invalida své trvalé bydliště. Je-li závod, v němž je invalida zaměstnán nebo má býti zaměstnán, v obvodu jiného okresního úřadu ochrany práce, rozhodne ve věci tento úřad, vyžádaje si posudek úřadu, který je příslušný podle invalidova bydliště.

(3) Ministerstvo sociální péče dozírá na to, aby povinnosti podle §§ 96 a násl. byly plněny. U úřadů, jakož i u závodů patřících právnickým osobám veřejného práva dohlíží na plnění těchto povinností příslušný úřad v dohodě s ministerstvem sociální péče.

a) zákonní zástupci právnických osob nebo korporací veřejného a soukromého práva,

b) osoby, které nekonají práci ani pro výdělek, ani za účelem výcviku.

(4) Ustanovení §§ 96 a 106 jest prováděti tak, aby těžcí invalidé byli co největší měrou zachováni svému vyučenému nebo dřívějšímu povolání a aby se zabránilo nepoměrně silnému zatížení jednotlivých skupin povolání nebo jednotlivých podnikatelů.