(2) Přiznané vyživovací příspěvky, jakož i platy uvedené v odstavci 1 se vyplácejí však jako záloha na zaopatřovací požitky podle tohoto zákona až do rozhodnutí o zaopatřovacích požitcích, nejdéle však jeden rok po propuštění invalidy z činné vojenské služby a u pozůstalých jeden rok od smrti nebo nezvěstnosti osoby, od níž je odvozován nárok na zaopatření; v obou případech však počíná tato lhůta nejdříve dnem, kdy tento zákon nabývá účinnosti. Takto vyplacené částky se zúčtují za stejnou dobu na přiznané zaopatřovací požitky. Přeplatky se nevymáhají.