IV. Vznik a změny nároku na zaopatření.

(1) Zaopatření podle tohoto zákona přísluší ode dne, kdy tento zákon nabyl účinnosti. Nastane-li poškození nebo smrt (§ 1) za účinnosti tohoto zákona, přísluší zaopatření od prvního dne měsíce následujícího po této události - u vojínů po propuštění z činné vojenské služby, - jestliže jsou veškery podmínky splněny. Splní-li se podmínky později, přísluší zaopatření od prvního dne měsíce následujícího po splnění všech podmínek.

(2) Nároky vzniklé před účinností tohoto zákona posuzují se pro dobu až do počátku účinnosti tohoto zákona podle předpisů v té době platných, při čemž i v těchto případech platí ustanovení § 11. V případech, kdy došlo k poškození za okolností uvedených v § 2, odst. 1, písm. d) až n) před 1. květnem 1945, přísluší zaopatření od 1. května 1945; došlo-li k uvedenému poškození po 1. květnu 1945, přísluší zaopatření od prvního dne měsíce následujícího po vzniku poškození, u vojínů však nejdříve po propuštění z činné vojenské služby. Úprava odškodnění za dobu před 1. květnem 1945 v případech, v nichž došlo k poškození před tímto dnem za okolností uvedených v § 2, odst. 1, písm. d) až n), vyhrazuje se zvláštnímu zákonu, pokud není pro tuto dobu platných předpisů upravujících již takové odškodnění.

(3) Rozhodnutí, jež byla vydána před účinností tohoto zákona podle předpisů do té doby platných, zůstanou tak dlouho v platnosti, pokud nebudou změněna rozhodnutími vydanými podle tohoto zákona.

(4) Snížení nebo odnětí zaopatřovacích požitků nastane 1. dnem měsíce následujícího po doručení výměru, jímž byla tato změna vyslovena, v případech §§ 64 a 65 však uplynutím měsíce, v němž se podmínky změnily nebo odpadly.

(5) Byla-li výplata přiznaných zaopatřovacích požitků zcela nebo z části zastavena po dobu delší tří let, nebo nebyly-li přiznané zaopatřovací požitky vypláceny z jiného důvodu po dobu delší tří let, nebo nebyly-li zaopatřovací požitky vůbec přiznány po dobu delší tří let, náleží zaopatřovací požitky, jež byly oprávněné osobě přiznány na novou přihlášku, nejvýše za dobu tří let nazpět od podání přihlášky o opětné povolení zaopatřovacích požitků.

(6) Ustanovení odstavce 5 neplatí, byla-li lhůta tří let dokončena v době nesvobody Československé republiky a bylo-li podání přihlášky před dokončením lhůty zabráněno mimořádnými poměry způsobenými okupací.

(7) Nároky, které poškozenec před svou smrtí nepřihlásil ve stanovené lhůtě, nepřecházejí na pozůstalé a nemohou býti jimi uplatňovány.

(1) Zvýší-li se ztráta výdělečné schopnosti invalidovy následkem zhoršení jeho uznaného poškození (§ 1), má invalida nárok na přiznání nebo zvýšení přiznaných zaopatřovacích požitků podle stupně ztráty výdělečné schopnosti stanoveného státním úřadem pro válečné poškozence.

(2) Zaopatřovací požitky lze zvýšiti pouze tehdy, nejde-li o zhoršení následků uznaného poškození chorobou, jež se pravidelně dostavuje při dosažení vyššího věku. Přitom jest však přihlížeti k tomu, zda a pokud následky uznaného poškození zdraví měly vliv na předčasné projevení takové choroby nebo na její průběh.

(3) Přihlášku o zvýšení zaopatřovacích požitků lze podati teprve po uplynutí jednoho roku od poslední lékařské prohlídky, ledaže invalida osvědčí, že skutečně došlo ke zhoršení následků poškození zdraví, uvedenému v odstavci 1.

(4) Nové požitky přiznané podle ustanovení předcházejících odstavců příslušejí od prvního dne měsíce následujícího po podání žádosti příslušnému státnímu úřadu pro válečné poškozence.

(1) Z nároku na zaopatření je dočasně vyloučen poškozenec, který

(2) V případech uvedených v odstavci 1, písm. f), g) a h) může státní úřad pro válečné poškozence poskytnouti nevinné rodině, potřebuje-li pomoci, polovinu a v případech hodných zvláštního zřetele až tři čtvrtiny zaopatřovacích požitků, které invalidovi před vyloučením z nároku příslušely.

(3) Nárok invalidův na péči protézovou nezaniká v případech uvedených v odstavci 1, písm. f), g) a h).

(4) V případě uvedeném v odstavci 1, písm. h) doplatí se poškozenci zadržené zaopatřovací požitky, skončí-li trestní řízení pro čin, pro který vazba byla uvalena, zastavením nebo osvobozujícím rozsudkem.

(1) Poškozenec jest povinen bez průtahu oznámiti státnímu úřadu pro válečné poškozence každou změnu v poměrech, jež byly rozhodující pro povolení zaopatření. Ručí za škodu způsobenou zanedbáním této povinnosti.

(2) Byly-li zaopatřovací požitky vypláceny neprávem, je příjemce povinen je vrátiti. Přijal-li však tyto požitky v dobré víře, je povinen vrátiti jen onu vyplacenou částku, kterou obdržel v posledních třech letech před vydáním výměru, jímž byly požitky předepsány k náhradě. Nabude-li výměr předepisující požitky k náhradě moci práva, zadrží státní úřad pro válečné poškozence neprávem vyplacené peníze z běžných zaopatřovacích požitků. Pravoplatný výměr, jímž byla náhrada předepsána, je exekučním titulem podle § 90 vládního nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (správním řízení).

(1) Státní úřad pro válečné poškozence může kdykoli přezkoumati podmínky nároku na zaopatřovací požitky a odejme je nebo nově určí, jestliže

(2) Státní úřad pro válečné poškozence předepíše poškozenci k náhradě zaopatřovací požitky, které mu neprávem vyplatil. Přijal-li poškozenec takové požitky v dobré víře, platí pro povinnost náhradní ustanovení § 64, odst. 2, věta druhá.

(3) O odpisu nebo prominutí těchto náhrad platí všeobecné předpisy o odpisování a promíjení státních pohledávek.

(1) Zaopatřovací požitky mohou býti zabaveny

(2) Postoupeny mohou býti zaopatřovací požitky se souhlasem státního úřadu pro válečné poškozence:

a) se zaopatření zřekne, po dobu na kterou tak učinil,

b) vykonává činnou vojenskou službu déle jednoho měsíce, po dobu výkonu služby,

c) bez povolení vstoupí do cizí armády, dokud se nevrátí trvale do vlasti [nejde-li o případ spadající pod ustanovení § 11, odst. 1, písm. b)],

d) bez souhlasu státního úřadu pro válečné poškozence se zdržuje v cizině déle jednoho roku, dokud se trvale nevrátí do vlasti,

e) bez dostatečného ospravedlnění nevyhověl v dané lhůtě ani druhé výzvě státního úřadu pro válečné poškozence ve věcech zaopatření, po dobu, pokud výzvě dodatečně nevyhoví,

f) byl odsouzen k trestu na svobodě, po dobu výkonu trestu, je-li delší jednoho měsíce,

g) byl dodán do donucovací pracovny nebo jiného ústavu podobného rázu, po dobu tohoto opatření,

h) byl vzat do zajišťovací (vyšetřovací) vazby, po dobu vazby.

a) podmínky, za nichž byly zaopatřovací požitky přiznány a vyměřeny, odpadly, nebo se změnily,

b) nastaly okolnosti, z nichž vychází najevo, že tyto podmínky nebyly splněny.

a) v plné výši pro zálohu nebo zápůjčku poskytnutou důchodci státem nebo jinou veřejnou, po př. veřejnoprávní korporací, jakož i na zaplacení přejímací ceny přiděleného konfiskovaného nepřátelského majetku a konfiskovaného zemědělského majetku,

b) v plné výši pro nároky státu podle § 64, odst. 2 a § 65, odst. 2 a

c) do poloviny pro nároky na zákonnou výživu; příplatky podle §§ 21 a 22 mohou býti zabaveny v plné výši.

a) v případech uvedených v odstavci 1,

b) na splácení dlužných daní, dávek a poplatků,

c) na splácení dluhů a závazků vzniklých léčením nebo zabezpečováním existence (splácení ceny přidělené půdy, zařízení živností a pod.),

d) pro pojistné prémie na životní pojištění,

e) pro náklady zaopatření ve veřejných a soukromých sociálních ústavech ve prospěch vydržovatele ústavu,

f) pro příspěvky Svazu osvobozených politických vězňů, Svazu národní revoluce a Družině čs. válečných poškozenců.