V. Úřady a řízení.
Úřady.
Přihlášky.
Lékařské prohlídky.
Odvolání.

(1) Na místo dosavadních úřadů zřízených zákonem ze dne 8. dubna 1919, č. 199 Sb., o organisaci péče o válečné poškozence, nastupují státní úřady pro válečné poškozence, a to státní úřad pro válečné poškozence v Praze na místo zemského úřadu pro péči o válečné poškozence v Praze (zaopatřovacího úřadu II Praha), státní úřad pro válečné poškozence v Brně na místo zemského úřadu pro péči o válečné poškozence v Brně (zaopatřovacího úřadu I Brno) a státní úřad pro válečné poškozence v Bratislavě na místo státního úřadu pro vojenské poškozence v Bratislavě.

(2) Pro přechodnou dobu může ministr sociální péče v dohodě s ministrem financí podle potřeby zříditi úřadovny státních úřadů pro válečné poškozence jakožto úřady pomocné.

(3) Místní příslušnost státního úřadu pro válečné poškozence se určuje trvalým bydlištěm osoby, která se dožaduje péče podle tohoto zákona. Pro osoby bydlící mimo hranice Československé republiky je příslušný státní úřad pro válečné poškozence v Praze.

(1) Nároky na zaopatřovací požitky jest uplatniti ve stanovené lhůtě přihláškou podanou písemně nebo ústně do protokolu u příslušného státního úřadu pro válečné poškozence nebo jeho úřadovny.

(2) Nebydlí-li poškozenec na území Československé republiky, může podati přihlášku též u československého zastupitelského úřadu, v jehož obvodě bydlí.

(3) Za den podání přihlášky považuje se den, kdy přihláška došla státnímu úřadu pro válečné poškozence nebo jeho úřadovně (zastupitelskému úřadu). Byla-li přihláška zaslána doporučeně poštou, platí za den podání den, kdy byla přihláška prokazatelně odevzdána poštovnímu úřadu k dopravě.

(4) Byla-li přihláška podána u nepříslušného úřadu, je tento povinen ji zaslati ihned úřadu uvedenému v odstavci 1, avšak poškozenec nemá nároku na náhradu škody, kterou utrpěl tím, že zmeškal přihlašovací lhůtu nesprávným podáním přihlášky.

(5) Poškozenec je povinen ve lhůtě stanovené státním úřadem pro válečné poškozence předložiti doklady potřebné k odůvodnění své přihlášky nebo osvědčiti, že beze své viny tak učiniti nemůže. Lhůta nesmí býti kratší třiceti dnů. Nesplní-li poškozenec povinnost podle první věty ani po druhé výzvě, jíž mu byla stanovena lhůta alespoň 14 dnů, stihnou ho následky podle § 63, odst. 1, písm. e).

(1) Přihlášku nemusí podávati poškozenci (§ 1), kterým podle dosavadních ustanovení byly již přiznány zaopatřovací požitky, nebo kteří již přihlášku podle dosavadních předpisů podali.

(2) Nároky vzniklé podle předpisů dosud platných do dne, kdy tento zákon nabude účinnosti, které nebyly dosud přihlášeny, se posuzují, pokud jde o lhůtu k podání přihlášky, podle těchto předpisů.

(3) Osoby, kterým vzniká podle tohoto zákona nově nárok na zaopatření, musí podati přihlášku do dvou let ode dne, kdy tento zákon nabyl účinnosti, došlo-li k poškození (§ 1) nebo k propuštění z vojenské činné služby, nastala-li smrt nebo nezvěstnost osoby, od níž se nárok odvozuje, před dnem, kdy zákon nabyl účinnosti.

(4) Došlo-li za účinnosti tohoto zákona k poškození (§ 1) nebo k propuštění z činné vojenské služby, nastala-li smrt nebo nezvěstnost osoby, od níž nárok na zaopatření je odvozován, musí býti nárok přihlášen do dvou let od této události.

(5) Poškozenci, kteří se stanou československými státními občany po dni, kdy tento zákon nabude účinnosti, musí podati přihlášku do dvou let ode dne, kdy jim bylo doručeno rozhodnutí o udělení státního občanství.

(6) Nebyla-li podána přihláška stran nároků podle ustanovení předcházejících odstavců, zanikne příslušný nárok. V případech hodných zřetele může státní úřad pro válečné poškozence prominouti zmeškání lhůty k podání přihlášky, v takových případech lze však přiznati zaopatřovací požitky jen s účinností ode dne příslušného rozhodnutí.

(1) Osoba, jejíž nárok na zaopatření podle tohoto zákona závisí na tom, zda nastalo snížení výdělečné schopnosti, je povinna podrobiti se kdykoli lékařským prohlídkám.

(2) Nemůže-li se osoba předvolaná k lékařské prohlídce dostaviti pro nemoc nebo z jiného závažného důvodu, je povinna oznámiti to bez průtahu státnímu úřadu pro válečné poškozence nebo jeho úřadovně (v cizině zastupitelskému úřadu) a na vyzvání překážku hodnověrným způsobem prokázati.

(3) Nedostaví-li se osoba předvolaná k prohlídce bez závažného důvodu, ač byla k ní dvakráte předvolána, po druhé doporučeným dopisem do vlastních rukou, a ačkoli v tomto předvolání byla upozorněna na následky neuposlechnutí, stihnou ji následky uvedené v § 63, odst. 1, písm. e). Prohlídka se provede pak jen na písemnou přihlášku zaslanou příslušnému státnímu úřadu pro válečné poškozence nebo jeho úřadovně (v cizině zastupitelskému úřadu). Zaopatřovací požitky, na které má předvolaná osoba podle této prohlídky nárok, povolí se od prvního měsíce následujícího podání opětné přihlášky.

(1) Lékařské prohlídky provádějí lékaři-důvěrníci, ustanovení k tomu účelu ministerstvem sociální péče v dohodě s ministerstvem zdravotnictví. Při výběru lékařů-důvěrníků jest dáti přednost lékařům z kruhu osob, na něž se vztahuje tento zákon. Lékaři nemohou přijetí funkce důvěrnické odmítnouti bez závažného důvodu uznaného příslušnou lékařskou organisací. Odměny za lékařské prohlídky stanoví nejvyšší úřad cenový v dohodě s ministerstvy sociální péče, financí a zdravotnictví. Lékařské prohlídky v cizině provádějí lékaři určení zastupitelskými úřady.

(2) U osob umístěných v léčebných ústavech provádějí prohlídky lékaři těchto ústavů.

(3) Lékař-důvěrník sepíše o prohlídce nález a posudek a navrhne podle směrnic vydaných ministerstvem sociální péče stupeň snížení výdělečné schopnosti v důsledku poškození (§ 1).

(4) Státní úřad pro válečné poškozence může podle potřeby doplnit prohlídku lékaře-důvěrníka prohlídkou lékařem odborným nebo prohlídkou v léčebném ústavu.

(5) Na podkladě provedené prohlídky a po vyjádření svého úředního lékaře, po př. po nové lékařské prohlídce, stanoví státní úřad pro válečné poškozence rozsah poškození a stupeň snížení výdělečné schopnosti prohlédnuté osoby v procentech. Takto zjištěné snížení výdělečné schopnosti je podkladem pro vyměření invalidního důchodu (§ 17).

(6) Výdaje s lékařskou prohlídkou spojené hradí stát.

(1) O nárocích na zaopatření podle tohoto zákona rozhodují státní úřady pro válečné poškozence. Tyto úřady přiznávají, vyměřují a poukazují zaopatřovací požitky, též poukazují výdaje spojené s ostatní péčí, vyjímajíc výdaje spojené s péčí ústavní (§ 32).

(2) Rozhodnutí státních úřadů pro válečné poškozence se vydávají jako výměry.

(3) Výměry o zaopatřovacích požitcích obsahují mimo všeobecné náležitosti tyto údaje:

(4) Výměry o náhradě zaopatřovacích požitků vyplacených neprávem (§ 64, odst. 2 a § 65, odst. 2) musí obsahovati vedle všeobecných náležitostí rozhodnutí o povinnosti k náhradě a stanovení doby, za kterou se předpisují k náhradě, a výši náhrady.

(1) Odvolací komise jsou tříčlenné a jsou zřízeny při státních úřadech pro válečné poškozence. Jejími členy jsou: zástupce ministerstva sociální péče, zástupce ministerstva financí a zástupce poškozenců, na Slovensku zástupce povereníctva sociálnej starostlivosti, zástupce povereníctva financií a zástupce poškozenců. Předsedou je zástupce ministerstva sociální péče (povereníctva sociálnej starostlivosti). Komise podávají posudky podle § 77; rozhodují většinou hlasů s konečnou platností.

(2) Zástupce ministerstev (povereníctev) a jejich náhradníky jmenují příslušná ministerstva (povereníctva), zástupce a náhradníky poškozenců ministerstvo sociální péče (povereníctvo sociálnej starostlivosti) na návrh Družiny československých válečných poškozenců, Svazu osvobozených politických vězňů a Svazu národní revoluce, na Slovensku obdobné odbojové organisace.

(3) Jako referent bez práva hlasovacího působí při odvolací komisi úředník státního úřadu pro válečné poškozence a jako znalec lékař jmenovaný ministerstvem sociální péče (povereníctvem) v dohodě s ministerstvem zdravotnictví (povereníctvem).

(4) Jednání před odvolací komisí je neveřejné. Komise předvolá odvolatele k prohlídce nebo k účasti na jednání, je-li to podle jejího názoru nutné. V tom případě má odvolatel nárok na náhradu cestovních výloh.

(5) Nedostaví-li se odvolatel ani na druhou výzvu k prohlídce nařízené odvolací komisí nebo před odvolací komisi bez dostatečného ospravedlnění, má se za to, že odvolatel vzal odvolání zpět.

(6) Jednací řád pro odvolací komisi a náhrady členů, lékaře-znalce, referenta a zapisovatele stanoví ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí.

a) v prvé stolici státní úřady pro válečné poškozence v Praze (pro zemi Českou), v Brně (pro zemi Moravskoslezskou) a v Bratislavě (pro Slovensko),

b) v druhé stolici ministerstvo sociální péče jakožto instance dohlédací a odvolací, pokud výslovně není stanoveno jinak (§ 77). Kromě toho dozírá ministerstvo sociální péče na činnost vykonávanou jinými orgány a osobami ve prospěch válečných, vojenských a občanských poškozenců, s výjimkou orgánů vojenských.

a) zda se strana uznává válečným, vojenským nebo občanským poškozencem,

b) jaké následky poškození (§ 1) byly zjištěny a stupeň snížení výdělečné schopnosti, závisí-li na tom rozhodnutí o zaopatřovacích požitcích,

c) výši povolených zaopatřovacích požitků a důvody, na nichž vyměření spočívá, a

d) den, jímž se zaopatřovací požitky přiznávají.

(1) Případy, o nichž rozhoduje ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí, se projednávají v meziministerské komisi, do které vysílá ministerstvo sociální péče dva zástupce, z nichž jeden je lékař, a ministerstvo financí jednoho zástupce.

(2) Ministerstvo sociální péče určí v dohodě s ministerstvem financí podrobnosti o jednání komise, jmenování členů a o jejich právech a povinnostech.

(3) Případy uvedené v odstavci 1, v nichž je příslušný státní úřad pro válečné poškozence v Bratislavě (§ 69), projednávají se v komisi složené obdobně podle odstavce 1 a její členy jmenují příslušná ministerstva v dohodě s příslušnými pověřenectvy.