Řádný rozpočet.
(1) Při hospodaření rozpočtovými prostředky jest postupovati podle čl. VI finančního zákona, při čemž jest opatřovati jen nutné potřeby státní; nutnost jest třeba posuzovati s celostátního hlediska a nikoliv jen s hlediska resortního.
(2) Nutné potřeby státní jsou takové, jejichž neodkladného uspokojení nezbytně vyžaduje nerušený chod státní správy nebo plnění závazků a nezbytných úkolů státu.
(3) Prostředků povolených pro určitý účel (úvěrů) se smí použíti za podmínek stanovených v odstavcích 1 a 2 jen ve výši, v té době nezbytně potřebné k provedení tohoto účelu. To platí také o uvolňování zúčtovatelných záloh, jež mohou býti povolovány jen v mezích platných předpisů a ve výši potřebné pro příslušný účel.
(4) Orgán hospodařící úvěry zjistí a potvrdí ve spise před povolením výdaje nebo před podáním návrhu na povolení výdaje, že bylo postupováno podle předchozích ustanovení.
(1) Každá částka jednotlivě uvedená ve výdajích vlastní státní správy státního rozpočtu na rok 1946 jest krajní hranicí, až po kterou se mohou poukazovati výdaje podle čl. VI finančního zákona. Výjimky jsou přípustny jen podle čl. X a XV finančního zákona. Budiž bedlivě hleděno k tomu, aby se, není-li toho nezbytně třeba, úvěry nevyčerpaly.
(2) Pokud vláda nebo ministr financí, na Slovensku sbor pověřenců nebo pověřenec financí, stanovili výši nákladu pro některá opatření, mohou býti prováděna jen v mezích částek takto již předem povolených k dotyčnému účelu. Souhlas podle ustanovení poslední věty čl. VI finančního zákona jest si vyžádati ihned, jakmile se sezná, že tyto povolené prostředky budou překročeny.
(1) Při poukazování prostředků určených na řádné výdaje podle čl. VII, odst. 1 finančního zákona budiž také potvrzeno v příslušném spise, že poukazovanou částkou se nepřekročuje dvanáctina celoročně rozpočtené částky nejnižšího pododdělení rozpočtu. Nejnižším pododdělením jest každá nejnižší jednotlivá částka uvedená v sumářích připojených k finančnímu zákonu.
(2) Nebude-li nutno použíti v některém měsíci celé dvanáctiny celoročně rozpočtené částky pro určitou potřebu, uvedenou ve státním rozpočtu, může býti zbytku použito pro týž účel v příštích měsících, jde-li o nutnou potřebu.
(3) Bylo-li v některém měsíci poukázáno za souhlasu ministra financí, na Slovensku pověřence financí, výjimečně více než dvanáctina, má býti částka, o kterou bylo poukázáno více, vyrovnána v některém pozdějším měsíci, nejpozději v prosinci roku 1946.
(4) Řádnými výdaji, splatnými v delších než měsíčních lhůtách podle čl. VII, odst. 2 finančního zákona, jsou výdaje splatné podle své povahy ve čtvrtletních, pololetních neb i ročních lhůtách, jako na př. nájemné nebo pachtovné, úroky a splátky státního dluhu.
(1) Při poukazování prostředků určených na mimořádné výdaje podle čl. VIII finančního zákona jest v příslušném spise potvrditi, že výdaj pro určitý subjekt, t. j. úřad, ústav, školu a pod. a účel uvedený v některé položce nejnižších pododdělení dílčích rozpočtů jednotlivých kapitol na rok 1946 nepřevyšuje v tomto roce 50.000 Kčs.
(2) Převyšoval-li by za rok 1946 celkový výdaj, uvedený v odstavci 1, částku 50.000 Kčs, budiž vyžádán souhlas ministra financí, na Slovensku pověřence financí, již k opatření, které by mohlo prejudikovati výdaji převyšujícímu zmíněnou částku 50.000 Kčs.
(3) Dal-li ministr financí, na Slovensku pověřenec financí, již souhlas podle čl. VIII finančního zákona k určitému výdaji, není zapotřebí dalšího jeho souhlasu k výplatě dílčích částek schváleného výdaje, pokud celkový výdaj nebude překročen; jinak jest postupovati podle § 2, odst. 2 tohoto nařízení.
(1) Řízení podle čl. X, odst. 1 finančního zákona jest provésti pro opatření úhrady jednak výdajů, na něž nebylo v nejnižším pododdělení dílčího rozpočtu vůbec pamatováno, jednak výdajů, na něž v nejnižším pododdělení dílčího rozpočtu sice pamatováno bylo, avšak rozpočtená tam částka nedostačuje a úhrada vyššího nákladu nemůže býti opatřena způsobem uvedeným v odstavci 2 tohoto paragrafu.
(2) Prostředků stanovených pro výdaje v nejnižších pododděleních státního rozpočtu a rozvedených v dílčích rozpočtech jednotlivých kapitol má se použíti především podle jejich určení a výše na jednotlivých položkách, jak jsou uvedeny ve sloupcích pro jednotlivé země (Českou nebo Moravskoslezskou), úřady, ústavy nebo pod. Je-li toho nezbytně třeba (§ 1, odst. 2), lze k úhradě vyšší potřeby, přesahující rozpočtené prostředky pro výdaje některé položky dílčího rozpočtu, určené pro některou zemi (Českou nebo Moravskoslezskou), úřad, ústav nebo pod., použíti nevyčerpaných prostředků jiné položky téhož pododdělení, uvedené v témže sloupci (pro tutéž zemi, tentýž úřad, ústav a pod.). Nelze-li takto zajistiti úhradu, může se použíti nevyčerpaných prostředků položek v ostatních sloupcích téhož pododdělení, a to především téže položky. K provedení vnitřních přesunů mezi úvěry různých poukazovacích úřadů podle tohoto odstavce je třeba předchozího souhlasu příslušného ústředního úřadu.
(3) Úhrada výdajů, na které vůbec nejsou rozpočteny prostředky a kterou nelze zajistiti v rámci nejnižšího pododdělení, jakož i částek, o které je nutno překročiti prostředky určené pro výdaje nejnižšího pododdělení státního rozpočtu, budiž zajištěna zpravidla postupně úsporami na prostředcích pro výdaje příslušného vyššího pododdělení, ve kterém jsou prostředky pro výdaje tohoto nejnižšího pododdělení obsaženy, a není-li to možno, úsporami na prostředcích pro výdaje v ostatních pododděleních příslušné kapitoly.
(4) Návrh na souhlas podle čl. X, odst. 4 finančního zákona jest předem projednati s ministrem financí a nejvyšším účetním kontrolním úřadem, na Slovensku s pověřencem financí a nejvyšším kontrolním dvorem.
(5) Souhlas ministra financí a nejvyššího účetního kontrolního úřadu podle čl. X finančního zákona musí býti opatřen vždy dříve, než se založí právní titul požadované potřeby. Totéž platí pro souhlas pověřence financí a nejvyššího kontrolního dvora na Slovensku.
(6) Byl-li hrazen některý výdaj přesunem (virementem) podle čl. X, odst. 1 finančního zákona, jest takto použitou částku vázati jako trvalé zkrácení u položky, v jejíž úsporách se úhrada vyššího nákladu zajišťuje.
(1) Za opatření podle čl. XII finančního zákona, která ve svých důsledcích zatěžují rozpočty příštích let a k nimž jest třeba vyžádati si napřed souhlas ministra financí, na Slovensku pověřence financí, se považují zejména zřizování a rozšiřování státních úřadů a ústavů, ať samostatných nebo přičleněných, zřizování fondů, zřizování škol a doplňování jich novými odbory, zřizování nových honorovaných docentur a lektorátů na vysokých školách, expositur úřadů, ústavů a škol všeho druhu, zřizování a rozšiřování jiných státních zařízení a uzavírání nových nájemních smluv, pokud by takovými opatřeními byl způsoben nový nebo zvýšený náklad pro státní pokladnu a pokud nejde o opatření na podkladě zákona.
(2) Ve výpočtu nákladu podle čl. XII, odst. 3 finančního zákona jest uvésti nejen skutečný náklad v běžném roce, ale i finanční dosah, který navržené opatření bude míti nebo mohlo by míti v letech pozdějších. Návrh nového zdroje příjmů jest doložiti číselným výpočtem výnosu tohoto zdroje příjmů.