Společná ustanovení.

(1) Je-li potřebí opatřiti podle finančního zákona předchozí souhlas ministra financí, na Slovensku pověřence financí, budiž mu nahlédacím spisem zaslána trojmo stručná, avšak výstižná informace o každém jednotlivém případu; v této informaci budiž prokázána nutnost a neodkladnost navrženého opatření, výše nákladu, přesný způsob úhrady i účtování, po případě buďtež uvedeny jiné důvody rozhodné pro udělení tohoto souhlasu anebo připojeny též potřebné spisy.

(2) Souhlas ministra financí a nejvyššího účetního kontrolního úřadu, na Slovensku pověřence financí a nejvyššího kontrolního dvora, potřebný podle ustanovení finančního zákona, dlužno si vyžádati do 15. prosince 1946, aby předepsané řízení mohlo býti provedeno a prostředků mohlo býti použito ještě v roce 1946.

(3) Data souhlasu buďtež zaznamenána ve spisech a v účetních knihách a uvedena v odůvodnění, po př. v podrobných výkazech účetní závěrky. Tato data buďtež sdělována též podřízeným poukazovacím úřadům, aby je zaznamenaly a vykázaly v odůvodnění dílčí závěrky.

(1) Za použití povolených prostředků podle čl. XXV, odst. 1 finančního zákona se pokládá zatížení jejich výdajem včetně do 31. prosince 1946 poukázaným, bude-li platební rozkaz dodán k předpisu příslušné účtárně nejdéle do 5. ledna 1947, provádí-li se výdaj pokladnou, této pokladně nejpozději do 10. ledna 1947 a při zastupitelských úřadech nejpozději do 31. ledna 1947.

(2) Poukazy datované v roce 1946, dodané však do účtárny nebo pokladny po uplynutí lhůt, uvedených v odstavci 1, jest vrátiti jako neplatné.

(3) Částky potřebné na placení závazků splatných v roce 1946 buďtež poukázány zásadně ještě v tomto roce.

(4) Poukazovati peníze k úhradě závazků splatných až v roce 1947 anebo odsunouti poukaz na nutné výdaje, splatné již v roce 1946, na rok 1947, aby byly získány prostředky k úhradě výdajů na plnění úkolů, k nimž není stát právně zavázán, jest nepřípustno.

(1) Aprobanti spisů jsou podle platných předpisů odpovědni za to, že bylo dbáno ustanovení předcházejících paragrafů.

(2) Spisy, týkající se návrhů na výdaje podle volné úvahy, musí býti předloženy rozpočtovému referentu, aby přezkoušel správnost údajů v nich uvedených.

(3) Orgán obstarávající službu účetní přezkouší správnost údajů ve všech poukazovacích spisech, dbaje při tom přísně platných účetních předpisů pro zkoušení platebních poukazů. Jsou-li údaje správné a možno-li použíti podle finančního zákona rozpočtových prostředků, provede se poukaz. Nebyl-li spis předložen podle odstavce 2 tohoto paragrafu rozpočtovému referentu, nebo nesouhlasil-li tento s poukazem, nelze poukaz provésti.

(4) Má-li orgán obstarávající službu účetní proti poukazu námitky, uvede je ve spise a vrátí jej aprobantu nebo rozpočtovému referentu k dalšímu jednání.

(5) Nesouhlasí-li aprobant spisu nebo rozpočtový referent s námitkami orgánu obstarávajícího službu účetní, nebo vyskytnou-li se neshody mezi aprobantem spisu a rozpočtovým referentem, jest přednosta podřízeného úřadu poukazujícího povinen předložiti věc s odůvodněním svému nadřízenému úřadu; u ústředního úřadu jest pak aprobant spisu nebo rozpočtový referent povinen předložiti věc s odůvodněným vyjádřením ministrovi nebo, není-li ústřední úřad ministerstvem, přednostovi (předsedovi) úřadu.