1. Za opravy a adaptace nelze však považovati:

2. Adaptace jsou přípustný v zájmu osídlení jen v pohraničním území, t. j. na území obsazeném cizí mocí v roce 1938. Náklady na adaptace jednotlivého objektu musí býti úměrný předpokládanému zvýšení jeho výnosu. Zpravidla nemají náklady převyšovati pětinásobek předpokládaného hrubého ročního výnosu adaptovaného domu. Rodinné domky nelze zpravidla pojmouti do seznamu adaptací (§ 5, odst. 2). Výjimky jsou přípustný jen v případech velmi naléhavé bytové potřeby, kterou nelze uspokojiti žádným jiným opatřené.

a) přestavby, přístavby a nástavby ve smyslu stavebních řádů.

b) podstatné opravy budov poškozených v souvislosti s válečnými událostmi neb nepřátelskou okupací, na které se vztahuje zákon č. 86/46 Sb., o stavební obnově,

c) opravy budov neb jejich části, které podle pravoplatných upravovacích plánů jsou určeny k sbourání,

d) v obcích, které nemají dosud pravoplatný upravovači plán, opravy budov poddolovaných, budov, které jsou překážkou pro povrchové dobývání uhlí, budov, které jsou vážnou komunikační překážkou, budov v asanačních oblastech, budov ve velmi chatrném stavu a podobně,

c) rozdělení většího bytu na menší byty, nebude-li každý takto vzniklý byt opatřen vlastním příslušenstvím záležejícím aspoň v předsíni a záchodu,

f) opravy a adaptace, podniknuté pouze ze záliby nebo pro okrasu nebo za účelem přepychového bydlení,

g) běžné opravy a úpravy uvnitř bytů neb jiných místností již užívaných, nutné následkem normálního opotřebování neb následkem škod způsobených úmyslně, neb nedbalostí uživatelem bytu a pod., tedy veškeré opravy, které normálně provádí nájemník na vlastní náklad.