(2) Drobnými zemědělci podle této vyhlášky jsou zemědělci, kteří v r. 1945 hospodařili nejvýše na 50 ha zemědělské půdy vlastní, pachtované nebo na základě jiného právního poměru do obhospodařování převzaté. Za drobného zemědělce se považuje i národní správce, pokud výměra půdy závodu jím spravovaného nebyla větší než 30 ha. Za zemědělskou půdu se tu pokládají role, louky, zahrady a pastviny bez rozdílu, zda se na nich v r. 1945 skutečně hospodařilo či zda ležely ladem; za zemědělskou půdu podle tohoto výnosu se však nepokládají lesy, vinice, močály, jezera a rybníky, purifikační půda a všechny pozemky bez katastrálního výtěžku. Pro výklad těchto pojmů platí ustanovení § 21 katastrálního zákona č. 177/1927 Sb. Za zemědělskou půdu se též nepovažují pozemky věnované pěstování chmele a tabáku, dále pozemky, věnované pěstování zeleniny, pěstuje-li se zelenina na ploše více než deseti arů. Při dočasné změně vzdělávání (§ 66, odst. 1 katastrálního zákona) rozhoduje skutečný způsob vzdělávání dne 1. července 1945. Pro zjištění výměry obhospodařované půdy a pro otázku, kdo zaplatí daň z obratu vyměřenou paušálem za celý rok 1945, jest rozhodným stav hospodaření dne 30. června 1945, u pozemků v národní správě je rozhodný stav dne 31. prosince 1945.