2016/1946 Sb. — Vyhláška ministra sociální péče o úpravě mzdových a pracovních podmínek dělnictva zaměstnaného v živnostech kominických.

§ 1

Působnost.
Vyhláška se vztahuje:

1. místně:
na země Českou a Moravskoslezskou,

2. věcně:
na všechny závody živnosti kominické,

3. osobně:
na všechny dělníky, kteří podléhají nemocenskému, invalidnímu a starobnímu pojištění podle zákona č. 221/1924 Sb., ve znění předpisů jej měnících a doplňujících a jsou trvale nebo převážně zaměstnáni v živnostech kominických.

§ 2

Pracovní doba.

1. Pravidelná pracovní doba se řídí ustanoveními zákona č. 91/1918 Sb. o osmihodinné době pracovní a jeho prováděcími nařízeními.

2. Pracovní doba začíná nástupem do práce u zaměstnavatele a to předáním kontrolních knížek k provádění kominických prací

3. Cesta na pracovní místo a cesta z pracovního místa do sídla a stanoviště zaměstnavatele se započítává polovinou do pracovní doby.

§ 3

Dny pracovního klidu.
Neděle, svátky a památné dny státem uznané jsou zásadně dny pracovního klidu.

§ 4

Práce přes čas, práce v noci a práce ve dnech pracovního klidu.

1. Práce přes čas je každá práce konaná nad 48 hodin týdně, kterou nařídil nebo dodatečně schválil zaměstnavatel nebo bezprostředně k tomu zmocněný zaměstnanec.

2. Odměna za každou odpracovanou hodinu práce přes čas činí ⅟₄₈ týdenní mzdy s připočtením 25% a jde-li o práci noční (od 20. do 6. hodiny) s připočtením 50%.

3. Odměna za práci ve dnech pracovního klidu činí ⅟₄₈ hrubé týdenní mzdy s připočtením 100%, pokud zvláštními předpisy není jiného ustanovení.

4. Přijde-li v úvahu několik příplatků, třeba zaplatiti toliko příplatek nejvyšší.

§ 5

Místní třídy.
Živnosti, na které se vztahuje tato vyhláška, se zařazují do tří místních tříd.

I. Místní třída:
Města: Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec, Olomouc.

II. Místní třída:
Všechna ostatní místa nad 20.000 obyvatel.

III. Místní třída:
Všechna ostatní místa.

§ 6

Mzdový sazebník.

1. Pomocníkům náleží při 48 hodinové pracovní době tyto mzdy:

	Místní třída:
	I.	II.	III.
	Kčs týdně
v 1.—3. roce po vyučení	540.—	520.—	500.—
ve 4.—7. roce po vyučení	560.—	540.—	520.—
po 7. roce po vyučení	600.—	580.—	560.—

2. Náměstku živnosti se platí příslušná týdenní mzda s připočtením příplatku 20%.

3. Zaměstnanci, přijatí na výpomoc nejvýše 7denní, obdrží ke mzdě stanovené v odst. 1 příplatek Kčs 20.— za každý den výpomocné práce.

§ 7

Naturální požitky.
Poskytují-li se zaměstnancům naturální požitky (byt, otop, světlo, strava a pod.) započítávají se tyto naturální požitky do mzdy a oceňují se podle, sazeb platných pro ocenění naturálních požitků v oboru veřejnoprávního pojištění.

§ 8

Výkonnostní příplatky.

1. Výkonnostní příplatky smí poskytovati zaměstnavatel v dohodě se závodní radou nebo důvěrníkem jen za nadprůměrné výkony nebo mimořádnou spolehlivost, přesahující podstatně průměr, a to nejvýše 30% dělnictva zaměstnaného v závodě v časové mzdě.

2. Výkonnostní příplatek nesmí u jednotlivého dělníka přesahovati 20% sazby jeho časové mzdy, stanovené touto vyhláškou.

3. Poskytování výkonnostního příplatku nesmí vésti k lineárnímu zvýšení mezd.

§ 9

Učňové.
Vychovávací příspěvky učňů jsou stanoveny vyhláškou ministra ochrany práce a sociální péče ze dne 1. prosince 1945 (Ú. l. I č. 151/1945, běž. č. 543), ve znění vyhlášky ministra sociální péče ze dne 30. září 1946, běž. č. 1823 Ú. listu I.

§ 10

Dovolená.
Dovolená se řídí zákonnými ustanoveními. Rozdělení dovolené a její nástup se děje v dohodě zaměstnavatele se závodní radou případně důvěrníkem dělnictva.

§ 11

Zameškání práce.
Nemohl-li dělník pracovati z důvodů uvedených v §§ 1154 b a 1155 všeobecného občanského zákoníka, řídí se jeho nároky podle těchto ustanovení.

§ 12

Náhrada výloh za umývání a používání cestovních prostředků.

1. Zaměstnavatel jest povinen poskytnouti zaměstnanci řádnou umývárnu, otop, světlo a veškeré pomůcky k umytí, t. j. mýdlo a ručník, který musí býti každý týden vyměněn.
Nemá-li zaměstnavatel vhodné umývárny pro své zaměstnance, nutno jim poskytnouti náhradu v penězích podle vyhlášky ministra ochrany práce a sociální péče, běž. č. 320 ze dne 29. ledna 1946, o ocenění naturálních požitků pro obor veřejnoprávního sociálního pojištění.

2. Je-li pracovní místo vzdáleno více než 3 km od stanoviště závodu, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci, vyžaduje-li toho potřeba, jízdní kolo nebo jiný dopravní prostředek. Výlohy s udržováním jízdního kola nebo jiného dopravního prostředku hradí zaměstnavatel.
Použije-li zaměstnanec k žádosti zaměstnavatele svého dopravního prostředku, hradí mu zaměstnavatel náhradu v penězích tohoto dopravního prostředku ve výši Kčs 75.— měsíčně.

§ 13

Ochranný oděv.
Ochranný oděv bude dělnictvu v případě potřeby opatřen zaměstnavatelem a zůstane ve vlastnictví závodu.
Nebude-li ochranný oděv poskytován zaměstnanci in natura, obdrží zaměstnanec od zaměstnavatele příspěvek k opatření a udržování ochranného oděvu ve výši Kčs 100.— měsíčně.

§ 14

Závěrečná ustanovení.

1. Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1946.

2. Týmž dnem se zrušuje použivatelnost vyhlášky ministra sociální a zdravotní správy ze dne 31. prosince 1940 o úpravě mzdových a pracovních podmínek dělnictva zaměstnaného v živnostech kominických (Ú. l. č. 16/1941).