Vyhláška nejvyššího úřadu cenového o tvoření cen v čalounických a dekoratérských živnostech.

(1) Ceny za čalounické a dekoratérské výrobky a práce členských firem Jednoty společenstev čalouníků a dekoratérů pro Čechy a Moravu se tvoří podle ustanovení této vyhlášky.

(2) Nejvyšší úřad cenový může některé ceny výrobků nebo prací z platnosti této vyhlášky zcela nebo z části vyjmout a ceny jiných výrobků nebo prací do ní pojmout.

(3) Vzejdou-li pochybnosti, zda se některý výrobek nebo práce má posuzovati podle této vyhlášky, rozhoduje o tom nejvyšší úřad cenový po slyšení Ústředního svazu československého řemesla v Praze.

(1) Výpočet cen a úplat za výrobky a práce provádí se výsledkovou kalkulací podle zásad šetrného a hospodárného vedení podniku.

(2) Byla-li smluvená cena podle předběžné kalkulace a vyjde-li po provedení dodatečné řádné kalkulace najevo, že skutečná cena je nižší, musí být smluvená cena snížena na cenu odpovídající dodatečné řádné kalkulaci.

(3) Výpočet cen všech výrobků, po případě úplat za provedené práce se provádí na kalkulačních listech, které je třeba opatřit běžným číslem. Pro opakující se stejné výrobky nebo práce není třeba pořizovat nové kalkulační listy; stačí poukázat na původní kalkulační list, opatřený záznamem o opakované výrobě nebo práci.

(4) Výrobci čalounického nebo dekoratérského zboží jsou povinni vydávat svým odběratelům na každou dodávku účet. Účet musí obsahovat kromě údajů potřebných k provedení úřední kontroly též běžné číslo kalkulačního listu. Při prodeji přímým spotřebitelům do Kčs 500.— možno nahradit účet pokladním blokem, obsahujícím datum, druh zboží nebo práce a účtovanou částku.

(5) Při dodávkách čalounických výrobků soukromým spotřebitelům a při provádění prací pro soukromé spotřeitele musejí být zákazníkům vydávány zakázkové lístky podle ustanovení § 4 vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 1. října 1946, běž. č. 1832 (Ú. l. č. 180/1946) o některých opatřeních k zajištění cen hospodářsky odůvodněných.

(6) Veškeré obchodní a výrobní záznamy a doklady, jako na př. nákupní účty, opisy vydaných účtů a pokladních lístků (bloků), mzdové výplatní listiny a pracovní záznamy, stvrzenky musejí být výrobcem uschovány pro potřebu cenové kontroly nejméně po dobu tří let. Tím nejsou dotčena jiná zákonná ustanovení, kterými je podnikatelům předepsána delší lhůta k uschování dokladů.

(1) Za výrobní materiál (suroviny, pomocné látky, polotovary a přípravy) smí být podle této vyhlášky do ceny započítána nejvýše částka připadající za to množství materiálu, který byl k výrobě použit a je v hotovém výrobku nebo v provedené práci obsažen a to podle pořizovací ceny, t. j. dodavatelem účtované a podle cenových předpisů přípustné ceny, po srážce slev a rabatů, zvýšené o nezbytné náklady pořizovací, jako dopravné, dovoz, pojištění a pod.

(2) Připočítávat provisi za zprostředkování nákupu je nepřípustné.

(3) Skonto do 3% se neodečítá od nákupní ceny.

(4) Na ztráty a prostřih u výrobního materiálu, kde vznikají odpadky, může býti v kalkulacích počítáno nejvýše 8% množství výrobního materiálu, použitého ke zhotovení výrobku nebo k provedení práce. Hodnotu použitelných odpadků je však třeba odečíst. Prostřih lze započítat pouze tenkrát, počítá-li se v kalkulaci plošná míra materiálu na výrobku zjistitelného.

(1) Náklady na výrobní mzdy podle této vyhlášky jsou jen mzdy a příplatky skutečně vyplacené a přípustné podle platných mzdových předpisů, pokud mohou být přímo, na jednotlivém výrobku nebo práci zjištěny.

(2) Výrobní doba smí být počítána nejvýše časem, který je odůvodněn při normální pracovní výkonnosti.

(3) Pracuje-li majitel podniku osobně ve výrobě nebo při zhotovování prací, smí si za tuto práci započíst nejvýše odměnu odpovídající mzdě, která by náležela nejlépe kvalifikovanému dělníku v jeho vlastním nebo srovnatelném podniku.

(4) Při odměně za práci majitele podniku podle odstavce 3 není dovoleno účtovat zvláštní příplatek za používání vlastního nářadí podle ustanovení § 13, odst. 2 vyhlášky ministra ochrany práce a sociální péče ze dne 1. prosince 1945, Ú. l. I č. 151/1945, běž. č. 553.

(5) Mzdu učně, pracujícího na výkonu, je dovoleno započíst ve výrobních mzdách takto:

v 1. učebním roce nejvýše	25%,
v 2. učebním roce nejvýše	60%,
v 3. učebním roce nejvýše	80%

hodinové sazby odborného dělníka v 1. roce po vyučení v příslušné mzdové oblasti. Výsledná zakalkulovaná mzda nesmí býti vyšší než mzda odborného dělníka za týž úkon.

(6) Z kontrolních důvodů je nutno pro každého zaměstnance i podnikatele, pracujícího ve výrobě, vésti pracovní záznam. Zápisy v tomto záznamu je nutno konati denně a musí z nich býti zjistitelná doba vynaložená na každý pracovní úkon.

(1) Všeobecné náklady (režie) smějí být započítány ve skutečné a prokazatelné výši, nejvýše však 55% výrobních mezd podle § 5.

(2) U podniků, které nemohou výši režie bezvadně prokázat, nesmí režijní přirážka překročit 40% výrobních mezd.

(3) V režii smí být započtena odměna majitele podniku a v podniku trvale pracujících příslušníků rodiny za vedení podniku a dozor při práci, jestliže ostatní osobní náklady technické a obchodní správy (plat zaměstnanců) nepřesahují 7% ročního obratu. Odměna majitele závodu a příslušníků rodiny se stanoví rozdílem mezi částkou 7% ročního obratu a částkou skutečně vynaloženou na platy zaměstnanců.

(1) Zisková přirážka smí být počítána nejvýše 8% ze součtu položek a) až c) podle § 3.

(2) Při prodeji výrobků a doplňků, nakoupených od jiných výrobců, nebo obchodníků, může býti spotřebitelům účtována nejvýše 20% přirážka k nákupní ceně.

(3) Prodej výrobků, nakoupených u jiných výrobců, dalším obchodníkům (prodavačům) je přípustný jen za pořizovací ceny a daň z obratu.

(4) Při prodeji zboží přímým spotřebitelům z vlastní prodejní místnosti určené k prodeji v drobném, která je oddělena od výrobní provozovny, smějí být připočítávány k součtu položek a) až e), nejde-li o výrobek zhotovený na zakázku, podle § 3 nejvýše obchodní rozpětí podle vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 2. ledna 1946, běž. č. 10, o stanovení nejvyšších rozpětí v obchodu s nábytkem (Ú. l. I č. 2/1946).

(1) Ustanovení této vyhlášky je třeba obdobně použít při tvoření úplat za čalounické a dekoratérské výkony ve mzdě a při tvoření cen za provádění oprav a předělávek.

(2) Při provádění zvláštních čalounických a dekoratérských prací mimo provozovnu podnikatele, na př. čalounění dveří, zavěšování záclon, lepení tapet a pod. lze účtovat kromě nákladů za spotřebovaný materiál a kromě mezd potřebných k provedení samé práce i dobu potřebnou k docházce ze sídla podniku do místa práce a zpět, jde-li o práce, které nevyžadovaly celého pracovního dne. Tato cesta musí být vykonána nejkratším směrem a způsobem co nejhospodárnějším. Cena se vypočítá obdobně podle ustanovení §§ 4 až 8.

(3) Při provádění slavnostních výzdob místností a pod. s použitím dekoračního materiálu zapůjčeného dekoratérem mohou býti účtovány kromě nákladů uvedených v předchozím odstavci i náklady spojené s dopravou dekoračních předmětů na místo určení a zpět. Za zapůjčení dekoračního materiálu může býti počítána kromě přirážek podle §§ 6 a 8 zvláštní přirážka nejvýše 30% k výrobním mzdám.