(1) Osoby fysické i právnické, jimž výdělečný podnik, znárodněný podle dekretů č. 100/1945 Sb., a č. 101/1945 Sb., patřil až do dne znárodnění, jsou povinny taktéž podati přihlášku, a to na tiskopise přihlášky majetku II (přiznání k dávce z majetkového přírůstku). Ve vložce C přihlášky (přiznání) uvedou jako počáteční majetek majetkové předměty a práva, které sloužily provozu výdělečného podniku, nyní znárodněného, v rozhodný den počáteční. Poněvadž však tyto majetkové předměty a práva již v rozhodný den konečný (15. XI. 1945) nejsou jejich vlastnictvím, ocení je jako úbytek. Hodnotou úbytku jest obecná (prodejní) cena, jakou zmíněné majetkové předměty a práva měly v rozhodný den počáteční.

(2) Pokud jde o zjištění stavu majetku v rozhodný den počáteční (průkaz existence jednotlivých majetkových předmětů a práv k tomuto dni), platí zásadně ustanovení § 20, odst. 1 zákona o majetkových dávkách. Jako obecnou cenu ke dni 1. ledna 1939 lze uvésti:
Kde není obchodních knih nebo účetních dokladů, z nichž by bylo možno zjistiti obecnou cenu v rozhodný den počáteční, je přípustný odhad podle pomůcek, které jsou po ruce.

a) u pozemků, budov, strojů a ostatního zařízení hodnoty, které byly vzaty za podklad pro vyměření poplatkového ekvivalentu podle stavu k 1. lednu 1941 s příslušnými korekturami zpětně ke dni 1. ledna 1939; nelze-li použíti těchto hodnot, bilanční hodnoty k rozhodnému dni počátečnímu, zvýšené o mimořádné odpisy,

b) u zásob provozovacího materiálu, t. j. surovin, polotovarů a zboží bilanční hodnoty opravené podle vládního nařízení ze dne 13. července 1939, č. 192 Sb., o daňové amnestii; nelze-li použíti těchto hodnot, bilanční hodnoty k rozhodnému dni počátečnímu,

c) u pohledávek bilanční hodnoty k rozhodnému dni počátečnímu, snížené o částky připadající na pochybné a nedobytné pohledávky,

d) u všech ostatních aktiv a pasiv bilanční hodnoty k rozhodnému dni počátečnímu.

(3) Jsou-li doklady (bilance, účetní záznamy, inventáře a pod.) potřebné k řádnému zjištění počátečního stavu majetku původním vlastníkem, uloženy u znárodněného (národního) podniku, jest tento podnik povinen tuto sestavu původnímu vlastníkovi umožniti tím, že dovolí, aby do dokladů nahlédl, činil si výpisy a pod. Taktéž mu umožní stanovení obecné ceny, zejména nemovitostí, prohlídkou po případě znaleckým odhadem na místě samém. Doklady, osvědčující počáteční stav majetku a jeho ocenění obecnou cenou, připojí původní vlastník k své přihlášce v opise, po případě odkáže na doklady připojené k přihlášce podané znárodněným (národním) podnikem. V této přihlášce dřívějšího vlastníka budou uvedeny v ostatním majetku (na př. v jinakém majetku), a to jednak jako počáteční stav, jednak jako úbytek, také ty majetkové předměty (práva), které byly převedeny (po případě jejich hodnota) v rozhodné době z ostatního majetku do majetku výdělečného podniku, nyní znárodněného, a na něž se vztahuje ustanovení § 22, odst. 6, věty druhé a třetí zákona o majetkových dávkách.

(4) Ve vložce D (jinaký majetek) odd. IV, uvedou dřívější vlastníci ve sloupcích 2 a 3, že mají nárok na náhradu za znárodněný majetek. Zároveň uvedou, v kterém oddílu a pod kterým pořadovým číslem jest znárodněný majetek uveden ve vložce C v počátečním stavu. Výši náhrady jsou povinni původní vlastníci oznámiti přihlašovacímu úřadu do 14 dnů po doručení příslušného úředního výměru o náhradě. Výše náhrady musí býti sdělena v plné výši jak byla vypočtena, nikoliv v částce, která zůstala po odečtení majetkových dávek, předepsaných znárodněnému podniku.

(5) Dávky sražené z náhrady za znárodněný majetek (§ 83, odst. 1 zák. o majetkových dávkách), tvoří splátku na majetkové dávky, jimiž jsou povinni původní majitelé znárodněných podniků. Případné přeplatky budou těmto původním majitelům vráceny v týchž hodnotách, v jakých jim byla vyplacena náhrada za znárodněný majetek.