§ 9

<var>Článek IX.</var>

(K § 33, odst. 4 dekretu.)
Rozhodčí komise a opravné řízení.
Příslušnost rozhodčí komise.
Organisace rozhodčí komise.
Řízení před rozhodčí komisí.
Opravné řízení.
Organisace ústřední rozhodčí komise.
Společná ustanovení.

(1) Rozhodčí komise se zřizují u okresních úřadů ochrany práce pro jejich obvody.

(2) Ministr sociální péče může v dohodě s příslušným ministrem po slyšení jednotné odborové organisace rozšířiti vyhláškou v Úředním listě (na Slovensku též v Úředním věstníku) všeobecně nebo pro jednotlivé obory působnost jednotlivých rozhodčích komisí na obvody více okresních úřadů ochrany práce. Toto opatření činí ministr sociální péče, pokud jde o Slovensko, na návrh pověřence sociální péče, učiněný v dohodě s příslušným pověřencem.

(3) Den, kdy rozhodčí komise zahájí činnost, vyhlásí ministr sociální péče v Úředním listě (na Slovensku též v Úředním věstníku).

§ 49

Rozhodčí komise je výlučně příslušna rozhodovati:

1. o návrzích:

a) na udělení souhlasu ke zrušení pracovního (služebního) poměru závodního důvěrníka, člena závodní rady, člena náhradního orgánu závodního zastupitelstva a na udělení souhlasu k jejich přeložení do jiného závodu jednostranným opatřením správy závodu (§ 13, odst. 1 dekretu),

b) na udělení souhlasu ke zrušení pracovního (služebního) poměru bývalého závodního důvěrníka, bývalého člena závodní rady nebo bývalého člena náhradního orgánu závodního zastupitelstva (§ 13, odst. 3 dekretu),

c) na rozpuštění závodní rady [§ 10, odst. 2, písm. c) dekretu],

d) na zbavení funkce závodního důvěrníka, člena závodní rady nebo člena náhradního orgánu závodního zastupitelstva (§ 15, odst. 2 dekretu);

2. o stížnostech proti způsobu volby a výsledku volby závodní rady nebo závodního důvěrníka (§ 27, odst. 1);

3. ve sporech, které náleží k příslušnosti rozhodčí komise podle dekretunebo předpisů vydaných k jeho provedení, ve sporech o zřízení nebo z důvodů činnosti závodního důvěrníka, závodní rady, náhradního orgánu závodního zastupitelstva nebo podnikové rady, jakož i ve sporech o rozsah práv a povinností závodního důvěrníka, závodní rady, člena závodní rady, náhradního orgánu závodního zastupitelstva, člena náhradního orgánu závodního zastupitelstva, podnikové rady nebo člena podnikové rady, vznikly-li spory:

a) mezi zaměstnancem závodu, závodním důvěrníkem, závodní radou, náhradním orgánem závodního zastupitelstva, podnikovou radou nebo všeobecným orgánem jednotné odborové organisace (§ 1, odst. 2 dekretu) a správou závodu nebo podniku;

b) závodním důvěrníkem, závodní radou nebo náhradním orgánem závodního zastupitelstva a podnikovou radou téhož podniku;

c) závodními důvěrníky, závodními radami nebo náhradními orgány závodního zastupitelstva téhož podniku navzájem.

(1) Místní příslušnost rozhodčí komise se řídí podle místa závodu nebo podniku, proti jehož správě nebo závodnímu zastupitelstvu směřuje návrh, stížnost nebo podání.

(2) Vznikne-li mezi rozhodčími komisemi spor o místní příslušnost nebo nelze-li ji určiti, rozhodne ústřední rozhodčí komise s konečnou platností.

§ 51

Složení komise a jmenování členů.

(1) Rozhodčí komise se skládá z předsedy, jeho náměstků, potřebného počtu přísedících a stejného počtu náhradníků.

(2) Předsedu a jeho náměstky jmenuje po slyšení jednotné odborové organisace ministr sociální péče, na Slovensku na návrh pověřence sociální péče, z řad osob znalých práv, přihlížeje k jejich znalostem sociálně-politických předpisů a sociálních poměrů. Předseda a jeho náměstkové složí slib do rukou ministra sociální péče, na Slovensku do rukou pověřence sociální péče, že budou vykonávati funkci podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že zachovají mlčenlivost o tom, o čem nabyli vědomosti při výkonu funkce a neprozradí úřední tajemství porad a hlasování.

(3) Potřebný počet přísedících a náhradníků jmenuje správní výbor okresního úřadu ochrany práce, u něhož jest komise zřízena z řad zaměstnanců na návrh jednotné odborové organisace a z řad odborníků hospodářsky nebo sociálně-politicky činných na návrh příslušné zájmové skupiny zaměstnavatelů, nebo jde-li o přísedící senátu pro věci zaměstnaneckých rad nebo závodních rad ve státních podnicích, na návrh příslušných ústředních úřadů nebo úřadů (orgánů) jimi určených. Při jmenování jest přihlížeti k tomu, aby byly zastoupeny pokud možno všechny obory podnikání vyskytující se v obvodu působnosti rozhodčí komise.

(4) Členem rozhodčí komise může býti jmenován československý státní občan,

a) který je alespoň 30 roků stár,

b) který má potřebné odborné vědomosti a zkušenosti, zvláště je podle potřeby s oborem, o který jde, v živém styku praktickém nebo vědeckém,

c) který bydlí, mimo případ odstavce 5, v obvodu příslušné rozhodčí komise a

d) u něhož nejsou dány skutečnosti, pro které je vyloučen z volebního práva podle zákona č. 28/1946 Sb., nebo z volitelnosti do závodní (zaměstnanecké) rady podle § 47, odst. 2, písm. a).

(5) Ve výjimečných případech může býti táž osoba jmenována přísedícím ve více rozhodčích komisích.

(1) Funkční období členů komise a jejich náhradníků jest tříleté.

(2) Před uplynutím tohoto období zprostí správní výbor okresního úřadu ochrany práce po slyšení příslušné organisace nebo úřadu (§ 51, odst. 3) přísedícího, po případě náhradníka přísedícího, rozhodčí komise funkce, změnilo-li se jeho zaměstnání do té míry, že není již povolán, aby zastupoval příslušnou zájmovou skupinu nebo příslušný obor povolání, nebo přestal-li býti členem organisace, po případě zaměstnancem téhož oboru veřejné správy, a to k návrhu orgánu, který ho navrhl.

(3) Správní výbor okresního úřadu ochrany práce zbaví přísedícího rozhodčí komise nebo jeho náhradníka funkce, zanedbává-li trvale povinnosti souvisící s výkonem funkce, poruší-li povinnost mlčenlivosti, uloženou mu v § 54, nebo byl-li vyloučen ze zápisu do stálých seznamů voličských. Za stejných podmínek může ministr sociální péče odvolati předsedu a jeho náměstky na návrh jednotné odborové organisace.

(4) Přísedící rozhodčí komise nebo jeho náhradník může se vzdáti funkce jen z důležitých důvodů, o nichž rozhodne správní výbor okresního úřadu ochrany práce po slyšení orgánu, který přísedícího navrhl.

§ 53

Sestavení senátu.

(1) Rozhodčí komise jedná a rozhoduje v tříčlenných senátech, složených z předsedy nebo jeho náměstka jako předsedy senátu a po jednom přísedícím z každé zúčastněné skupiny (§ 51, odst. 3). Senáty sestavuje a povolává k jednání předseda rozhodčí komise, přihlížeje k tomu, aby přísedící byli pokud možno stejného nebo příbuzného povolání nebo oboru veřejné správy, jako jsou strany.

(2) Předseda rozhodčí komise může podle potřeby vytvořiti z přísedících a jejich náhradníků i více senátů a přiděliti jim věci odpovídající jejich odbornému složení.

§ 54

Slib přísedících.
Přísedící rozhodčí komise a jejich náhradníci, kromě veřejných úředníků, slíbí jednou pro vždy do rukou předsedy, že budou vykonávati funkci podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že zachovají mlčenlivost o tom, o čem nabyli vědomosti při výkonu funkce, a neprozradí úřední tajemství porad a hlasování.

§ 55

Povinnost přísedících.

(1) Přísedící rozhodčí komise je povinen dostaviti se včas k jednání komise a účastniti se ho až do konce.

(2) O přísedícím rozhodčí komise, který ač přítomen, odepře hlasovati, se má za to, že hlasuje proti návrhu.

(3) Přísedícímu, který zanedbal své povinnosti podle odstavce 1, uloží předseda komise z úřední povinnosti nebo na návrh stran náhradu nákladů tím způsobených.

§ 56

Návrhy, stížnosti a žaloby jest podati u příslušné rozhodčí komise písemně. K podání jest připojiti tolik opisů podání, aby každé zúčastněné straně mohlo býti doručeno jedno vyhotovení. Jde-li o podání zaměstnance nebo závodního zastupitelstva, po případě všeobecného orgánu jednotné odborové organisace (§ 1, odst. 2 dekretu), musí býti podepsáno příslušným orgánem jednotné odborové organisace (§ 75).

§ 57

O zastupování stran před rozhodčí komisí platí předpisy vládního nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (správním řízení) s tím, že advokáti a notáři nesmějí strany zastupovati, pokud nejsou činovníky příslušné organisace (§ 51, odst. 3), a že rozhodnutí rozhodčí komise o společném zmocněnci je konečné.

§ 58

Řízení před rozhodčí komisí je ústní a veřejné. Předseda rozhodčí komise může z úřední moci nebo na návrh strany prohlásiti jednání nebo jeho část za neveřejné a vyloučiti veřejnost, je-li nebezpečí, že by veřejným projednáváním mohlo býti vyzrazeno obchodní nebo výrobní tajemství nebo, je-li důvodná obava, že by veřejnosti jednání bylo zneužito k tomu, aby jednání bylo rušeno. Byla-li veřejnost vyloučena, mohou se dalšího jednání mimo strany a jejich zmocněnce zúčastniti nejvýše tři důvěrníci za každou stranu.

§ 59

Podjatost a odmítnutí členů senátu.
O podjatosti a odmítnutí předsedy rozhodčí komise nebo přísedícího platí obdobně § 11 vl. nař. č. 8/1928 Sb. s tou odchylkou, že o námitkách proti přísedícímu rozhoduje předseda rozhodčí komise a o námitkách proti předsedovi senátu předseda ústřední rozhodčí komise, v obou případech s konečnou platností.

§ 60

Rozhodčí komise může, je-li to nutné neb účelné, dožádati příslušný okresní soud, aby provedl výslech svědků nebo znalců, kteří mají stálé bydliště v jeho obvodu.

§ 61

Nález.

(1) Rozhodčí komise se usnáší většinou hlasů. Porada se koná v nepřítomnosti stran. Předseda senátu hlasuje naposledy. O výsledku hlasování jest sepsati zápis, který podepíší předseda a zapisovatel, ustanovený přednostou okresního úřadu ochrany práce (§ 71).

(2) Nález s podstatnými důvody vyhlásí v témže jednání veřejně předseda senátu. Nález budiž do 14 dnů ode dne vyhlášení písemně vyhotoven, podepsán předsedou senátu a doručen stranám. Rozhodčí komise může v nálezu stanoviti, že nález má býti veřejně vyhlášen na útraty strany v závodě nebo v časopisech.

§ 62

Stížnost.

(1) Stížnost podle § 33, odst. 3 dekretu budiž podána písemně u rozhodčí komise, která nález vydala, do 15 dnů ode dne doručení nálezu. Opožděnou stížnost nebo stížnost, podanou osobou neoprávněnou, odmítne rozhodčí komise usnesením. Proti tomuto usnesení je přípustna stížnost k ústřední rozhodčí komisi. O této stížnosti platí obdobně předpisy o stížnosti proti nálezu rozhodčí komise.

(2) O všech stížnostech proti nálezům a usnesením rozhodčí komise rozhoduje ústřední rozhodčí komise s konečnou platností.

§ 63

Složení ústřední rozhodčí komise a jmenování členů.

(1) Ústřední rozhodčí komise se skládá z předsedy, jeho náměstků, z potřebného počtu přísedících a stejného počtu náhradníků.

(2) Předsedu a jeho náměstky jmenuje ministr sociální péče, na Slovensku na návrh pověřence sociální péče, z osob znalých práv, přihlížeje k jejich znalostem sociálně-politických předpisů a sociálních poměrů, po vyjádření jednotné odborové organisace.

(3) Potřebný počet přísedících a náhradníků jmenuje ministr sociální péče, na Slovensku na návrh pověřence sociální péče, z řad zaměstnanců na návrh jednotné odborové organisace a z řad odborníků hospodářsky nebo sociálně-politicky činných na návrh příslušné zájmové skupiny zaměstnavatelů nebo, jde-li o přísedící senátu pro věci zaměstnaneckých rad nebo závodních rad ve státních podnicích, na návrh příslušných ústředních úřadů nebo úřadů (orgánů) jimi určených. Alespoň polovina přísedících a náhradníků v každé skupině musí býti znalá práv.

(4) O členech ústřední rozhodčí komise platí obdobně ustanovení § 51, odst. 4, písm. a), b) a d).

(5) Ústřední rozhodčí komise rozhoduje v pětičlenném senátu, který se skládá z předsedy (jeho náměstka) a čtyř přísedících, z nichž dva jsou z řad zaměstnanců a dva z řad odborníků. Jeden přísedící z každé skupiny musí býti znalým práv. Ustanovení § 53, odst. 1 věty druhé a § 53, odst. 2, platí obdobně.

§ 64

Obsah a úprava stížnosti.

(1) Stížnost k ústřední rozhodčí komisi má zřetelně označiti rozhodnutí nebo opatření, proti němuž směřuje a jednotlivé stížnostní body; musí býti podepsána advokátem nebo příslušným orgánem jednotné odborové organisace (§ 75). K stížnosti jest připojiti tolik opisů stížnosti, aby každé zúčastněné straně mohlo býti doručeno jedno vyhotovení.

(2) Chybějí-li náležitosti uvedené v odstavci 1, vrátí předseda ústřední rozhodčí komise stížnost k odstranění nedostatků, při čemž určí přiměřenou lhůtu s tím, že se bude míti za to, že strana upouští od stížnosti, nebudou-li nedostatky odstraněny v dané lhůtě.

(1) Předseda ústřední rozhodčí komise doručí stížnost v opisech předložených stěžovatelem i s přílohami druhé straně s upozorněním, že může podati odvodní spis ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení.

(2) Odvodní spis jest podati s tolika opisy, aby každé zúčastněné straně mohlo býti doručeno jedno vyhotovení.

§ 66

Nálezy ústřední rozhodčí komise.

(1) Ústřední rozhodčí komise rozhoduje zpravidla v neveřejném sezení bez ústního jednání podle spisu. Usnáší se většinou hlasů, při čemž předseda senátu hlasuje jako poslední.

(2) Veřejné ústní jednání lze naříditi jen tehdy, vyžaduje-li řízení doplnění a lze-li toto doplnění provésti bez větších nákladů. Není-li to možné, zruší ústřední rozhodčí komise nález rozhodčí komise usnesením, vrátí věc rozhodčí komisi k doplnění, po případě opakování řízení a k novému rozhodnutí.

(3) Nález nebo usnesení jest vyhotoviti písemně a podepisuje je předseda senátu. Písemné vyhotovení musí býti doručeno stranám do 14 dnů ode dne vydání.

(1) Strany mohou vystupovati při ústním jednání ústřední rozhodčí komise buď samy nebo dáti se zastupovati advokátem nebo příslušným orgánem jednotné odborové organisace (§ 75).

(2) Ustanovení §§ 52, 54, 55, 59, 60 a 61 platí obdobně s odchylkou, že o námitce podjatosti proti předsedovi ústřední rozhodčí komise nebo jeho náměstkovi rozhoduje ministr sociální péče.

§ 68

Procesní předpisy.
Pokud není jinak stanoveno, řídí se jednání ústřední rozhodčí komise a rozhodčích komisí obdobně předpisy vládního nařízení č. 8/1928 Sb. s výjimkou předpisů § 67, § 74, odst. 2 a 4, § 78, odst. 2 a § 83.

§ 69

Pravoplatné nálezy rozhodčích komisí a ústřední rozhodčí komise a smíry před nimi ujednané vykonávají se politickou nebo soudní exekucí. K žádosti za exekuci jest připojiti vyhotovení exekučního titulu, opatřeného doložkou vykonatelnosti. Vykonatelnost potvrzuje předseda rozhodčí komise nebo jeho náměstek.

§ 70

Náhrady výloh a právní ochrana členů komisí.

(1) Funkce přísedících rozhodčí komise a ústřední rozhodčí komise z řad zaměstnanců a odborníků jsou čestné. Přísedící má však nárok na náhradu hotových vydání a po případě ušlé mzdy (platu). Ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí a nejvyšším účetním kontrolním úřadem může stanoviti paušální sazbou úhradu nákladů, vzniklých z funkce přísedících v rozhodčí komisi a ústřední rozhodčí komisi. Nárok na náhradu musí býti uplatněn do 15 dnů po dni zasedání u předsedy rozhodčí komise, po případě ústřední rozhodčí komise, který rozhodne s konečnou platností.

(2) Přísedícím rozhodčí komise a ústřední rozhodčí komise z řad zaměstnanců musí zaměstnavatelé poskytnouti volný čas k výkonu funkce.

§ 71

Kancelářské místnosti a potřeby.

(1) Kancelářské práce rozhodčí komise obstarávají zaměstnanci okresního úřadu ochrany práce, kteří byli k tomu ustanoveni přednostou okresního úřadu ochrany práce. Přednosta okresního úřadu ochrany práce přidělí rozhodčí komisi potřebný počet zaměstnanců, ustanovených u okresního úřadu ochrany práce.

(2) Přednosta okresního úřadu ochrany práce poskytne dále rozhodčí komisi potřebné úřední místnosti a uhradí z úřední zálohy okresního úřadu ochrany práce veškeré ostatní úřední potřeby rozhodčí komise; o úhradách budiž veden zvláštní účet.

(3) Kancelářské práce ústřední rozhodčí komise obstarává ministerstvo sociální péče, na Slovensku pověřenectvo sociální péče. Ministerstvo sociální péče, na Slovensku pověřenectvo sociální péče, přidělí ústřední rozhodčí komisi potřebný počet zaměstnanců, úřední místnosti, kancelářské potřeby a zřídí zvláštní oddělení v podatelně, spisovně a doručovacím oddělení.

§ 72

Dohled.
Dohled nad rozhodčími komisemi přísluší předsedovi ústřední rozhodčí komise, v jejímž obvodu je sídlo rozhodčí komise. Dohled nad ústředními rozhodčími komisemi a vrchní dohled přísluší ministerstvu sociální péče.