I. Poštovní výhrada.

§ 1

Vymezení poštovní výhrady.
Stát má výhradní právo dopravovati věci vytčené v § 2, jakož i zříditi a provozovati podnik k dopravě těchto věcí. Souhrn těchto práv tvoří poštovní výhradu.

§ 2

Věci podléhající poštovní výhradě.

§ 3

Výjimky z poštovní výhrady.

(1) Poštovní výhradě podléhají otevřené nebo uzavřené písemnosti, obsahující aktuální sdělení určitým adresátům, bez ohledu na způsob, jakým jsou tyto písemnosti pořízeny.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí i pro písemnosti tam vytčené, dopravované do ciziny, z ciziny nebo v průvozu státním územím.

(1) Poštovní výhradě nepodléhají

(2) Věci podléhající poštovní výhradě a určené různým adresátům je dovoleno sdružiti pro úsporu poštovních poplatků v jednu zásilku jen tehdy, jsou-li tyto věci určeny osobám bydlícím s adresátem.

1. věci vytčené v § 2, dopravuje-li je někdo sám nebo je dává dopravovati osobou k tomu zjednanou

a) v obvodu obce, ve které má své bydliště nebo podnik (místní doprava);

b) do jiného místa, pokud dopravované věci nejsou určeny různým adresátům nebo nepocházejí od různých odesilatelů;

2. písemnosti ve vzájemném styku služeben státních dopravních podniků, pokud běží o styk služební a pokud jej zprostředkují zaměstnanci těchto podniků;

3. otevřené listiny, které se odevzdávají dopravcům jako průkaz o zasílaných věcech, pokud se údaje v těchto průkazech vztahují k zasílaným věcem a nemají ráz osobního oznámení.