I. Poštovní výhrada.
§ 1
Vymezení poštovní výhrady.
Stát má výhradní právo dopravovati věci vytčené v § 2, jakož i zříditi a provozovati podnik k dopravě těchto věcí. Souhrn těchto práv tvoří poštovní výhradu.
§ 2
Věci podléhající poštovní výhradě.
§ 3
Výjimky z poštovní výhrady.
(1) Poštovní výhradě podléhají otevřené nebo uzavřené písemnosti, obsahující aktuální sdělení určitým adresátům, bez ohledu na způsob, jakým jsou tyto písemnosti pořízeny.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí i pro písemnosti tam vytčené, dopravované do ciziny, z ciziny nebo v průvozu státním územím.
(1) Poštovní výhradě nepodléhají
(2) Věci podléhající poštovní výhradě a určené různým adresátům je dovoleno sdružiti pro úsporu poštovních poplatků v jednu zásilku jen tehdy, jsou-li tyto věci určeny osobám bydlícím s adresátem.
1. věci vytčené v § 2, dopravuje-li je někdo sám nebo je dává dopravovati osobou k tomu zjednanou
a) v obvodu obce, ve které má své bydliště nebo podnik (místní doprava);
b) do jiného místa, pokud dopravované věci nejsou určeny různým adresátům nebo nepocházejí od různých odesilatelů;
2. písemnosti ve vzájemném styku služeben státních dopravních podniků, pokud běží o styk služební a pokud jej zprostředkují zaměstnanci těchto podniků;
3. otevřené listiny, které se odevzdávají dopravcům jako průkaz o zasílaných věcech, pokud se údaje v těchto průkazech vztahují k zasílaným věcem a nemají ráz osobního oznámení.