(1) Jde-li o všeobecnou náhradu při vývozu (§ 22, odst. 1 zákona), jest vývozce povinen na výzvu příslušné berní správy prokázati:

1. vývoz předmětu do ciziny (čl. 4, odst. 3). Průkaz jest podati způsobem, stanoveným v čl. 4, odst. 6, 7 a 8, po případě způsobem, povoleným vývozci podle čl. 4, odst. 10 nebo 11;

2. výši úplaty nebo jejích částí, které vývozce nebo někdo jiný jeho jménem přijal za předmět vyvezený k uskutečnění vývozní dodávky do ciziny. Přijatou úplatu nebo přijaté části úplaty jest prokázati opisem prodejního účtu a doklady o úplném nebo částečném zaplacení úplaty. Vývozce, kterému bylo povoleno bráti za základ všeobecné náhrady při vývozu ceny účtované za vývozní dodávky, jest povinen prokázati opisem prodejního účtu cenu, kterou účtoval za předmět vyvezený do ciziny k uskutečnění vývozní dodávky;

3. nákupní cenu vyvezeného předmětu a skutečné výlohy za jeho přepravu a pojištění k československé celní hranici (čl. 30, odst. 3, č. 1). Průkaz jest podati původním nákupním účtem, dále doklady o vedlejších nákupních výlohách a doklady o výlohách za přepravu a pojištění předmětu k československé celní hranici;

4. cenu rozhodnou podle ustanovení čl. 30, odst. 3, č. 2. Tuto cenu jest osvědčiti doklady nebo pomůckami, z nichž jest patrno, za jakou cenu vývozce nebo někdo jiný dodával v místě bydliště nebo sídla vývozcova a v době vývozu předměty stejného nebo podobného druhu překupníkům.