(2) Jde-li o vývoz předmětu, kterého vývozce nabyl v tuzemsku od jiné osoby, lze pro včítání podle § 22, odst. 3, 7, 8 a 10 zákona použíti částky ve výši daně z obratu, která připadá na prokázaně účtovanou nákupní cenu onoho předmětu. Nezáleží na tom, zda tato cena byla v splátkovém období, ve kterém byl předmět vyvezen do ciziny, zcela zaplacena či nikoliv. Nákupní cena musí však býti vyrovnána nejpozději koncem června kalendářního roku následujícího bezprostředně po kalendářním roce, ve kterém byl zmíněný předmět vyvezen do ciziny. Nebyla-li tato podmínka splněna, jest vývozce povinen vrátiti státu částku ve výši daně z obratu, která připadá na nákupní cenu nebo část nákupní ceny, neuhrazenou v uvedené lhůtě. Pro toto vrácení platí obdobně ustanovení čl. 36, odst. 3 a 4 s tou odchylkou, že rozhodným splátkovým obdobím je třetí čtvrtletí kalendářního roku následujícího bezprostředně po kalendářním roce, ve kterém byl zmíněný předmět vyvezen do ciziny.