(1) Doba strávená ve vlastnosti účastníka národního boje za osvobození se započítává veřejným zaměstnancům (§ 20) jako služební doba skutečně strávená ve veřejných službách jak pro zvýšení služného, tak pro určení služebního stáří (pořadí) a pro délku doby potřebné pro povýšení nebo pro postup do vyššího služebního poměru, jakož i pro nárok na výslužné a jeho výměru, a to

(2) Pro československé politické vězně platí ustanovení za b) předchozího odstavce jen tehdy, trvalo-li omezení osobní svobody déle jednoho roku nebo bylo kratší, ale mělo za následek podstatné snížení výdělečné schopnosti nebo byla s ním spojena ztráta života.

(3) Kryje-li se doba účasti v národním boji za osvobození se započitatelnou služební dobou strávenou v poměru veřejného zaměstnance (§ 20), odečte se od doby započitatelné podle odstavců 1, písm. b) a 2, služební doba v poměru veřejného zaměstnance, která se takto kryje.

(4) Pro výměru odpočivných (zaopatřovacích) platů se v případech podle odst. 1, písm. b) započte mimo to ještě jeden rok za každý kalendářní rok, v němž dotčená osoba
Ze skutečností, které se sběhly v témž kalendářním roce, lze podle uvedených ustanovení započíst vždy jen jeden rok.

(5) Započtení podle odst. 1 až 3 se provede v té platové stupnici, nebo v tom platovém stupni, kterých dosáhla dotčená osoba jako veřejný zaměstnanec před počátkem doby vymezené v § 15, č. 1. U těch osob, které nebyly před touto dobou veřejnými zaměstnanci, nebo jimi byly, avšak v poměru, v němž započtení podle předchozí věty není možné, provede se započtení v nejnižší platové stupnici nebo v nejnižším platovém stupni, které jsou stanoveny pro služební kategorii, v níž se staly nebo stanou veřejnými zaměstnanci.

(6) U zaměstnanců v individuálním smluvním poměru se postupuje obdobně podle odstavců 1 a 2, jde-li o stanovení platového zařazení, nároku na plat (mzdu) v době nemoci, výměry dovolené a výpovědní lhůty. Doba stanovená v odstavci 1, písm. b) a v odstavci 2 se započte veřejným zaměstnancům v soukromoprávním služebním poměru podléhajícím veřejnoprávnímu sociálnímu pojištění podle zásad zákona ze dne 5. května 1946, č. 47 Sb., o odstranění křivd a o některých ochranných opatřeních v oboru veřejnoprávního sociálního pojištění, jako doba povinného pojištění.

(7) Započtení podle ustanovení tohoto paragrafu včetně změn z toho plynoucích provede na přihlášku doloženou osvědčením podle § 8 příslušný osobní úřad. Veřejní zaměstnanci ve výslužbě podají přihlášku u svého posledního osobního úřadu (jeho nástupce), a není-li tohoto úřadu, u úřadu, jehož likvidující orgán zařizuje nebo zařizoval výplatu odpočivných (zaopatřovacích) platů (úřad vyplácející).

(8) Doplatky vyplývající z ustanovení tohoto paragrafu se za dobu před vyhlášením tohoto zákona neposkytují.

a) v případech uvedených v § 1, odst. 1, č. 1, písm. e) a f) a v odst. 2 jednoduše,

b) v ostatních případech dvojnásobně, po případě, jde-li o dobu strávenou ve vlastnosti výkonného letce čs. armády v zahraničí nebo spojenecké armády nebo ve vlastnosti parašutisty shozeného nebo vysazeného v týlu nepřítele, trojnásobně.

a) konala aspoň tři měsíce činnou službu v útvarech uvedených v § 1, odst. 1, č. 1, písm. a) až c), v partyzánské jednotce, jakož i ve španělské republikánské lidové armádě (v mezinárodních brigádách), nebo

b) utrpěla v souvislosti s činnou službou v útvarech uvedených pod písm. a) poruchu (poškození) zdraví před nepřítelem nebo se stala nezpůsobilou k službě následkem válečných útrap, zejména i epidemických nemocí, nebo

c) byla alespoň tři měsíce omezena na osobní svobodě, jako politický vězeň nebo utrpěla z tohoto důvodu poruchu (poškození) zdraví nebo těla, mající za následek podstatné snížení výdělečné schopnosti.