(1) Daň činí 3 % úplaty za zdanitelné dodávky a výkony, nebo ceny tam, kde není úplaty (§ 9). Při dodávkách zemědělských výrobků kromě květin, dále při dodávkách výrobků mlýnských, pekařských, sýrů a jiných mléčných výrobků, sušené čekanky a řepy, pak při dodávkách jedlých rostlinných tuků, umělých jedlých tuků, masa a masných výrobků kromě ryb cizího původu a zvěřiny činí daň 1 % úplaty nebo ceny. Podrobnější ustanovení o tom, co se rozumí těmito předměty, vydá vláda nařízením. Stejné sazby daňové platí i pro vlastní spotřebu a pro dovoz.

(2) Podnikatelé, kteří mají tři nebo více prodejen (odstavec 3), dále podnikatelé, kteří mají jednu nebo více prodejen s jednotnými cenami (odstavec 4), jsou povinni platiti přirážku k 3 %ní pravidelné dani z obratu z těch dodávek a výkonů, které byly provedeny (splněny) prodejnami, pokud se týče prodejnou nebo prodejnami s jednotnými cenami. Tato přirážka činí 2 % daňového základu (§ 9); tvoří s 3 %ní pravidelnou daní z obratu jednotný celek (t. j. daň z obratu o sazbě 5 %).

(3) Prodejnou podle odstavce 2 se rozumí každá provozovna, která provádí (splňuje) dodávky nebo výkony výhradně nebo převážně spotřebitelům; spotřebitelem je při tom každý, kdo nabývá předmětu k jinému účelu než k prodeji nebo zpracování po živnostensku, nebo, jde-li o výkon, ten, kdo nabývá výkonu k jinému účelu než pro svůj podnik. Za prodejnu se nepovažuje výrobní provozovna, t. j. provozovna, ve které jako celku se provádí výroba jakožto hlavní činnost, dále kanceláře prodejní, kanceláře representační, vzorkovny a jiné provozovny, jež uzavírají obchody jménem výrobní provozovny, která pak zboží dodá a účtuje. Za prodejnu se též nepovažují staveniště, provozovny obírající se službami pro motorová vozidla (auto-service), stanice pro dodávání svítiplynu pro motorová vozidla, jakož i zúčtovací a inkasní místa elektrických podniků, plynáren a tepláren, benzinová čerpadla a čerpadla na plynový olej. Povahu prodejny neztrácí provozovna, ve které se provádí výroba nebo opravy zboží jakožto činnost vedlejší.

(4) Prodejnou s jednotnými cenami podle odstavce 2 se rozumí každá provozovna, která provádí (splňuje) výhradně nebo převážně spotřebitelům dodávky předmětů, jež podle obchodních zvyklostí k sobě nepatří, a to výhradně nebo převážně v jedné nebo v několika pevných cenových stupnicích; spotřebitelem je při tom každý, kdo nabývá předmětu k jinému účelu než k prodeji nebo zpracování po živnostensku.

(5) Ustanovení odstavce 2 se nevztahují:

(6) Ministr financí po dohodě s ministry průmyslu a vnitřního obchodu nebo ministrem zemědělství nebo ministrem výživy, na Slovensku pověřenec financí po dohodě s pověřencem průmyslu a obchodu nebo pověřencem zemědělství a pozemkové reformy nebo pověřencem výživy a zásobování, může v případech hodných zvláštního zřetele poskytnouti osvobození od přirážky podle odstavce 2 nebo její snížení.

(7) V nařízeních o paušalování daně (§ 19, odst. 8) může býti stanoveno, že podnikatelé, uvedení v odstavci 2, jsou povinni platiti přirážku k paušalované dani z obratu, která nahrazuje výhradně nebo převážně 3 %ní pravidelnou daň z obratu, a to až do výše 20 % paušalované daně.

(8) V případech, kdy podléhá dani dovoz (§ 1, odst. 1, č. 3), může býti místo percentuální sazby vybírána přiměřená pevná sazba podle kusu, míry nebo váhy; příslušnou sazbu ustanoví vláda nařízením. Rovněž může vláda nařízením stanoviti pro dovoz některých předmětů zvýšenou sazbu proto, aby se daňové zatížení zboží dováženého rovnalo daňovému zatížení zboží v tuzemsku vyrobeného. Dále může vláda nařízením stanoviti pro dovoz nebo dodávky zboží z určitého státu vyšší daňovou sazbu než sazbu uvedenou v odstavci 1, jde-li o případy, kdy zmíněný stát zatěžuje dovoz nebo dodávky tuzemského zboží vyššími sazbami než zboží vlastního původu.

(9) Část úplaty, připadající na obal a zabalení, podléhá téže daňové sazbě jako dodávaný nebo dovážený předmět.

(10) Dodávají-li se za jednotnou úplatu předměty, jejichž dodávky podléhají různým daňovým sazbám, jest pro vyměření daně z jednotné úplaty rozhodna sazba z nich nejvyšší. Ministr financí, na Slovensku pověřenec financí, může po dohodě s příslušnou ústřední zájmovou organisací pro obor, v němž je užívání jednotných úplat za takové dodávky obvyklým, určiti poměr, kterým jest rozčleňovati jednotné úplaty podle příslušných daňových sazeb.

1. na podnikatele, u nichž celkový obrat v posledním předcházejícím kalendářním roce nepřesáhl 1,000.000 Kčs. Nařízení ustanoví, co se rozumí celkovým obratem;

2. na výdělková a hospodářská společenstva (družstva), nehledíc na výši celkového obratu.