VI. Vyměřování a vybírání daně.

(1) Tuzemský podnikatel (§ 5, odst. 2) jest povinen ohlásiti vznik podniku, závodu a stálé provozovny, jakož i převod, zastavení, zrušení nebo přesídlení podniku, závodu nebo stálé provozovny berní správě, v jejímž obvodu podnik, závod nebo stálá provozovna jsou (v případě přesídlení jak berní správě, z jejíhož obvodu podnik, závod nebo stálá provozovna přesídlí, tak i berní správě, do jejíhož obvodu přesídlí).

(2) Řídí-li se příslušnost úřadu k vyměření daně bydlištěm podnikatele, je tento povinen ohlásiti vznik bydliště, a to berní správě, v jejímž obvodu má bydliště; změnu bydliště je povinen takový podnikatel ohlásiti jak berní správě, v jejímž obvodu měl poslední bydliště, tak i berní správě, v jejímž obvodu má nové bydliště. V ohláškách podle odstavce 1 je povinen podnikatel uvésti též své bydliště.

(3) Lhůta pro ohlášení podle odstavců 1 a 2 činí 15 dnů. Počíná dnem po vzniku, zániku nebo přesídlení podniku, závodu nebo stálé provozovny, po případě po vzniku nebo změně bydliště.

(4) Cizozemský podnikatel (§ 5, odst. 3) jest povinen ohlásiti svou činnost každé berní správě, v jejímž obvodu zamýšlí činnost provozovati, a to ještě před jejím započetím; cizozemský podnikatel, který provádí v tuzemsku výkony pomocnými silami, jest povinen jmenovati v ohlášce zmocněnce, který má trvalé bydliště nebo sídlo v tuzemsku. Také ten, pro koho cizozemský podnikatel provádí dodávku nebo výkon na předcházející objednávku, jest povinen to ohlásiti berní správě, v jejímž obvodu bude cizozemský podnikatel tuto činnost provozovati, a to ještě před jejím započetím.

(5) Rovněž osoby, uvedené v § 5, odst. 1, č. 3, jsou povinny ohlásiti svou činnost pro cizozemského podnikatele berní správě, v jejímž obvodu budou tuto činnost provozovati, a to ještě před jejím započetím.

(1) Tento zákon rozeznává:

(2) Splátkovým základem je souhrn daňových základů (§ 9) zdanitelných dodávek, výkonů a vlastní spotřeby, u nichž nárok státu na daň (§ 11) vznikl v splátkovém období (§ 20, odst. 1 a 2), po odečtení srážkových položek. Splátkovým základem je tudíž souhrn úplat, které podnikatel přijal ve splátkovém období za zdanitelné dodávky a výkony (hrubá tržba), po připočtení souhrnu obecných cen v případech § 9, odst. 5 a po odečtení srážkových položek. V případech § 5, odst. 1, č. 7 a 8 nastupuje na místo přijaté úplaty úplata zaplacená cizozemskému podnikateli. Srážkovými položkami se tu i nadále rozumějí úplaty (obecné ceny) za dodávky, výkony a vlastní spotřebu od daně osvobozené (§§ 4 a 7) nebo kryté paušálem (§ 19, odst. 8), částky vylučitelné z daňového základu (§ 9, odst. 2), vrácené úplaty (§ 18) a u poplatníka, kterému bylo povoleno zdaňovati účtované ceny, částky odečitatelné podle § 17, odst. 7. Má-li podnikatel dva nebo více podniků, závodů nebo provozoven, sečtou se splátkové základy všech podniků, závodů nebo provozoven. Jde-li však o podnikatele, který provozuje podnikatelskou činnost na celém státním území, sečtou se zvlášť splátkové základy podniků, závodů nebo provozoven, jsoucích v zemích České a Moravskoslezské (nebo jen v jedné z těchto zemí), a zvlášť splátkové základy podniků, závodů nebo provozoven, jsoucích na Slovensku.

(3) Vyměřovacím základem je souhrn splátkových základů (odstavec 2) za daňové období (odstavec 4).

(4) Daňovým obdobím je kalendářní rok. Jestliže podnikatel, který zahájil nebo trvale a úplně zastavil podnikatelskou činnost v kalendářním roce, přijal úplaty jen v části kalendářního roku, jest daňovým obdobím tato část kalendářního roku. Při dodávkách a výkonech, prováděných cizozemskými podnikateli (§ 5, odst. 3), jest daňovým obdobím kalendářní měsíc nebo kratší doba, netrvala-li jejich činnost v tuzemsku celý kalendářní měsíc.

(5) Při dovozu se vyměřuje a platí daň z obratu v každém jednotlivém případě jako součást celní pohledávky.

(1) Finanční orgány jsou oprávněny vstupovati v pracovních hodinách k provádění daňové kontroly do provozoven a obchodních místností podnikatelových a nahlížeti do záznamů, jejichž povinné vedení, formu a obsah může stanoviti vláda nařízením o paušalování daně (§ 19, odst. 8) nebo jiným nařízením, a do jeho obchodních dopisů, knih, záznamů nebo jiných obchodních zápisů a listin, týkajících se podniku. Podnikatel jest povinen veškeré tyto doklady uschovávati po dobu šesti let a předložiti je finančním orgánům nebo úřadům kdykoliv k nahlédnutí; tato doba se počítá od konce kalendářního roku, v němž byl učiněn poslední zápis do knih a záznamů nebo v němž obchodní listiny nebo podklady zápisů vznikly.

(2) Za provozovnu se pokládá také pouhý tuzemský sklad zboží, z něhož se v tuzemsku dodávky splňují, nehledíc na to, náleží-li sklad ten osobám tuzemským či cizím.

(3) Podnikatelé nebo jejich zástupci jsou také povinni podávati finančním orgánům všechna vysvětlení, jichž jest třeba k vyměření daně a k provedení tohoto zákona.

(4) Revisní služba finanční správy se vztahuje v mezích ustanovení pro ni platných také na kontrolu daně z obratu.

(5) Podnikatelé, kteří vedou nebo jsou povinni vésti obchodní knihy, jsou povinni vydati svým odběratelům v každém případě řádný účet, přesahuje-li úplata 2.000 Kčs. V účtě nutno uvésti den provedení dodávky nebo výkonu, jméno (firmu) i adresu nabyvatele a druh i cenu zboží. Účet nutno zapsati do obchodních knih nebo záznamů, anebo nutno uschovati průpis nebo opis účtu.

(1) Poplatník jest povinen do 14. února každého roku podati příslušné berní správě za minulý rok daňové přiznání, obsahující údaje potřebné pro zjištění vyměřovacího základu za daňové období (§ 15, odst. 3 a 4), rozčleněné podle jednotlivých splátkových období (§ 20, odst. 1). Vzorec přiznání vydá ministerstvo financí. Poplatník jest povinen přesně a určitě vyplniti veškeré rubriky přiznání, připojiti předepsané doklady a podepsati přiznání, prohlašuje zároveň, že veškeré údaje učinil podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

(2) Dojde-li v daňovém období k trvalému a úplnému zastavení podnikatelské činnosti, jest dosavadní podnikatel povinen podati daňové přiznání do 30 dnů po trvalém a úplném zastavení podnikatelské činnosti. U úplat později přijatých má zmíněný podnikatel nadále postavení poplatníka daně.

(3) Převede-li se podnik úplatně nebo neúplatně jako celek a nepodal-li dřívější majitel přiznání, musí je podati nabyvatel po uplynutí daňového období také za dobu do převzetí podniku.

(4) Cizozemští podnikatelé (§ 5, odst. 3) jsou povinni podati daňové přiznání každé berní správě, v jejímž obvodu činnost provozovali, do 3 dnů po uplynutí každého kalendářního měsíce, a netrvala-li jejich činnost celý kalendářní měsíc, do 3 dnů po jejím ukončení. Jsou dále povinni připojiti k daňovému přiznání výkaz úplat za dodávky a výkony, které provedli na předcházející objednávku.

(5) Lhůty svrchu uvedené mohou býti příslušným úřadem prodlouženy.

(6) Nepodá-li poplatník daňové přiznání ve lhůtě stanovené v odstavcích 1 až 5, zvýší se celková daň o 5 %.

(7) Poplatníku může býti povoleno, aby místo úplat, přijatých v daňovém období, zdaňoval ceny za dodávky a výkony účtované, nehledíc na to, byly-li zaplaceny či ne; prokáže-li však poplatník, jemuž byl tento způsob zdaňování povolen, že dodávka (výkon), na niž vydal účet, byla zrušena, takže nedošlo k jejímu provedení, má nárok, aby mu cena za tuto dodávku (výkon) účtovaná byla odečtena od základu za splátkové období, v němž byla dodávka (výkon) zrušena. Obdobný nárok má u slev a srážek, které poskytl svým odběratelům, a u účtovaných částek, které se prokázaně staly nedobytnými. Povolení toto může se dáti jen tehdy, když poplatník vede řádné obchodní knihy a vydává o všech dodávkách a výkonech účty. Povolení může býti omezeno na jeden z více podniků téhož podnikatele. Podmínky přechodu od jednoho způsobu zdaňování k druhému určuje nařízení. Je-li povoleno zdaňování účtovaných cen, nastupují v jednotlivých ustanoveních o dani z obratu na místo přijatých úplat účtované ceny.

(8) Vyměřuje-li se daň při dovozu (§ 1, odst. 1, č. 3), jest poplatník (§ 5, odst. 1, č. 9) povinen v prohlášce celnímu úřadu udati a průvodními listinami prokázati úplatu nebo cenu dováženého předmětu a jiné k vyměření daně potřebné údaje (§ 9, odst. 1, šestá věta); povinnosti té nemá, vyměřuje-li se daň při dovozu pevnou sazbou (§ 10, odst. 8). Úplatu jest poplatník povinen prokázati účtem a jeho opis odevzdati celnímu úřadu; je-li úplata v účtě udána v cizí měně nebo v obchodních mincích, jest poplatník povinen ji prohlásiti též v tuzemské měně. Není-li úplaty, jest poplatník povinen prohlásiti a vhodným způsobem prokázati cenu dováženého předmětu. Neudal-li nebo neprokázal-li poplatník úplatu nebo cenu dováženého předmětu nebo zdá-li se udaná a prokázaná úplata nebo cena celnímu úřadu nízkou, stanoví úřad (po případě po slyšení znalce) cenu částkou, kterou uzná za přiměřenou. Neudal-li nebo neprokázal-li poplatník úplatu nebo cenu dováženého předmětu, jest povinen hraditi výlohy znaleckého odhadu vždy; jinak jen tehdy, byla-li daň pravoplatně vyměřena z ceny vyšší, než byla úplata nebo cena poplatníkem udaná a prokázaná. Cenou podle tohoto odstavce rozumí se cena obecná (§ 9, odst. 1).

(1) Vrátí-li se úplata, dani podrobená, zcela nebo zčásti v daňovém období, na př. proto, že obchod byl dodatečně zrušen nebo že byla povolena sleva, může býti tato částka v daňovém přiznání odečtena. To se může státi i tehdy, vrátí-li se úplata teprve v pozdějším daňovém období.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně, jde-li o poplatníka, kterému bylo povoleno zdaňovati účtované ceny (§ 17, odst. 7).

(1) Nepodá-li poplatník přiznání ve lhůtě zákonem stanovené nebo v prodloužené lhůtě (§ 17, odst. 1 až 5), může berní správa stanoviti vyměřovací základ (§ 15, odst. 3) odhadem bez další účasti poplatníkovy podle pomůcek, jež má po ruce. V tomto případě pozbývá poplatník práva odporovati vyměřovacímu základu takto stanovenému, uváděti nové okolnosti a nabízeti o nich důkazy.

(2) Podá-li poplatník včas přiznání, má-li však berní správa přiznání to z jakýchkoliv důvodů za nesprávné nebo neúplné, jest povinna tyto důvody jemu oznámiti a vyzvati ho, aby v přiměřené, nejméně 15denní lhůtě podal vysvětlení a své údaje prokázal nebo své přiznání doplnil. V příslušné výzvě musí býti poplatník upozorněn, že, nevyhoví-li bez náležité omluvy vyzvání v stanovené lhůtě, bude daň vyměřena bez jeho další účasti podle pomůcek, které má berní správa po ruce.

(3) Nevyhoví-li poplatník vůbec nebo nevyhoví-li včas výzvě uvedené v odstavci 2, může berní správa stanoviti vyměřovací základ odhadem bez jeho další účasti podle pomůcek, jež má po ruce, při čemž odhad se musí pohybovati v mezích vytýkacího řízení. V tomto případě pozbývá poplatník práva odporovati vyměřovacímu základu takto stanovenému, uváděti nové okolnosti a nabízeti o nich důkazy.

(4) Rovněž lze stanoviti vyměřovací základ odhadem tehdy, když poplatník podal daňové přiznání včas a podal též včas na úřední výzvu žádané vysvětlení, avšak berní správa podle konaných šetření neuzná vysvětlení to za dostatečné; odhad se musí v tomto případě pohybovati v mezích provedeného vytýkacího řízení. Odhad berní správy je nepřípustný, nabídne-li poplatník v odpovědi na výzvu důkaz řádnými obchodními nebo hospodářskými knihami a nemá-li berní správa závažných důvodů odchýliti se od těchto knih.

(5) Stanoví-li se vyměřovací základ odhadem, jest berní správa oprávněna rozvrhnouti jej stejnoměrně na jednotlivá splátková období (§ 20, odst. 1).

(6) Srážkové položky (§ 15, odst. 2, čtvrtá věta) jest uplatniti ve včas podaném daňovém přiznání (§ 17, odst. 1); nestalo-li se tak, nemusí býti k nim přihlíženo. Srážkové položky, uplatněné ve včas podaném daňovém přiznání, jest poplatník povinen na výzvu prokázati co do oprávněnosti i výše způsobem stanoveným v nařízení. Neučiní-li tak ve stanovené, nejméně 15denní lhůtě, jest berní správa oprávněna k nim nepřihlížeti; na tento následek musí býti poplatník ve výzvě upozorněn.

(7) Bylo-li by přesné zjištění vyměřovacího základu spojeno se zvláštními obtížemi, může berní správa vyměřovací základ nebo jeho část stanoviti dohodou. Ministerstvo financí, na Slovensku pověřenectvo financí, se zmocňuje, aby vyhlásilo úlevy při podávání přiznání pro drobné podnikatele, kteří nezaměstnávají pomocné síly, a stanovilo směrnice platné pro odhad vyměřovacího základu v jednotlivých odvětvích živnostenského podnikání.

(8) Vláda může k návrhu ministra financí, učiněnému po dohodě s pověřencem financí, nařízením ustanoviti odchylný způsob (paušalování), jak zdaniti dodávky, výkony a vlastní spotřebu nebo dovoz, bude-li toho žádati prospěch státu nebo poplatnictva. Tento odchylný způsob zdanění může se týkati jak dodávek (vlastní spotřeby) a dovozu zboží jednoho nebo více druhů, tak dodávek (vlastní spotřeby) nebo výkonů, prováděných určitými skupinami podnikatelů. K tomu cíli vyslechne ministr financí příslušnou ústřední zájmovou organisaci v zemích České a Moravskoslezské, pověřenec financí příslušnou ústřední zájmovou organisaci na Slovensku. Tak na příklad může vláda nařízením ustanoviti, že místo daně, která se má platiti při tuzemských dodávkách nebo při dovozu zboží, stanoví se paušál, který jest náhradou za pravidelnou daň z veškerých tuzemských dodávek nebo z dovozu a který jest povinen platiti každý tuzemský výrobce zboží nebo při dovozu poplatník celní pohledávky (§ 8, odst. 2 celního zákona). Nařízením může býti také stanoveno, že paušálu podléhají i převody zboží a výkony mezi tuzemskými závody (§ 6, odst. 4) téhož podniku nebo mezi právně nesamostatnými tuzemskými podniky téhož majetníka. Nařízení též ustanoví, z jakého základu se paušál platí a jakou percentuální nebo pevnou sazbou, kdo má paušál platiti, kdy, kde a jakým způsobem, které úřady jsou příslušny k vyměření a vymáhání paušalované daně a k rozhodování o daňové povinnosti a odvoláních. Nařízením může býti stanoveno povinné zvláštní účtování paušálu. Nařízení dále ustanoví, které dodávky nebo výkony jsou paušálem kryty a jakým způsobem se mají zdaniti zásoby zboží, které jsou v době, kdy nařízení o paušalování nabylo účinnosti, u osob, jež nejsou povinny platiti paušál. Vybírá-li se paušalovaná daň zároveň s některou daní nepřímou nebo s jinou veřejnou daní nebo dávkou, může býti nařízením ustanoveno, že paušalovanou daň jest vybírati a platiti zároveň s daní nepřímou nebo s jinou veřejnou daní nebo dávkou podle ustanovení, platných pro tuto daň nebo dávku. K paušalování daně z obratu u drobných zemědělců v zemích České a Moravskoslezské je příslušným ministr financí, který je může stanoviti po dohodě s ministrem zemědělství vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení. K paušalování daně z obratu u drobných zemědělců na Slovensku je příslušným pověřenec financí, který je může stanoviti po dohodě s pověřencem zemědělství a pozemkové reformy a po dohodě s ministrem financí vyhláškou ve Sbírce nařízení Slovenské národní rady. Pojem drobného zemědělce ustanoví nařízení.

(1) Tuzemští podnikatelé (§ 5, odst. 2) jsou povinni platiti daň ještě před jejím vyměřením bez úřední výzvy ve čtvrtletních splátkách, splatných dvacátého dne po uplynutí každého kalendářního čtvrtletí, a to ze splátkového základu (§ 15, odst. 2) za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Toto ustanovení platí obdobně pro poplatníky, uvedené v § 5, odst. 1, č. 4 a 5, v § 5, odst. 1, č. 7, druhé větě a v § 5, odst. 1, č. 8, druhé větě.

(2) Cizozemští podnikatelé (§ 5, odst. 3) jsou povinni platiti daň ze splátkového základu za každé daňové období (§ 15, odst. 4); tato daň jest splatna třetího dne po uplynutí dotyčného daňového období.

(3) 5 %ní zvýšení daně podle § 17, odst. 6 jest splatno třicátého dne po doručení platebního rozkazu. Rovněž dodatek k dani již vyměřené jest splatný třicátého dne po doručení platebního rozkazu na tento dodatek.

(4) Platby na daň z obratu s příslušenstvím se účtují podle ustanovení platných pro účtování plateb na přímé daně s přirážkami a příslušenstvím.

(5) Daň se platí, nestanoví-li nařízení o paušalování daně (§ 19, odst. 8) jinak, příslušnému bernímu úřadu, který ji také účtuje. Účtování daně mohou však prováděti berní správy, stanoví-li to ministr financí po dohodě s nejvyšším účetním kontrolním úřadem a s pověřencem financí vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení.

(6) Nebyla-li daňová splátka nebo daň do dne splatnosti zcela zaplacena, může býti exekučně vymáhána ještě před vyměřením, a to ve výši, která připadá na splátkový základ, anebo, nelze-li tento základ za součinnosti poplatníkovy zjistit, ve výši, která odpovídá příslušné části posledního předpisu daně, známého poplatníkovi v době zavedení exekučního vymáhání, a u podnikatele, který nově do daňové povinnosti vstoupil, ve výši, kterou přiměřeně stanoví berní správa. Obdobné platí při řízení vyrovnávacím a konkursním. Přesahuje-li poplatníkův předpis daně z obratu za daňové období 2.000 Kčs, zvýší se částka včas nezaplacené daňové splátky nebo daně o 5 %.

(7) Daňový dlužník, kterému bylo za daňové období předepsáno na dani z obratu s příslušenstvím v berní obci dohromady více než 2.000 Kčs, nebo pouze 2.000 Kčs či méně, avšak jehož dluh na dani z obratu a na předepsaném příslušenství přesahoval v berní obci na počátku daňového období částku 2.000 Kčs, je povinen platiti z dlužných částek poplatek z prodlení. Tento poplatek se mu předepíše z úhrnného jeho dluhu na dani z obratu a na předepsaném příslušenství, který byl na účtě poplatníkově zjištěn vždy ke dnům 31. ledna, 30. dubna, 31. července, 31. října každého kalendářního roku. Připadnou-li tyto dny na neděli nebo státem uznaný svátek nebo den památný, jest pro zjištění dluhu rozhodným příští den všední. Roční úhrn sazby poplatku z prodlení jest stejný jako roční úhrn sazby poplatku z prodlení, stanovené vládou pro přímé daně, a připadá z něho na jednotlivé čtvrtletí jedna čtvrtina. Předpis poplatku z prodlení sdělí úřad dlužníkovi zvláštním výměrem. Poplatek jest splatný třicátého dne po doručení výměru. Nárok státu na poplatek zaniká, nebyl-li výměr o předpisu poplatku doručen dlužníkovi do tří roků po uplynutí kalendářního roku, ve kterém vznikl nárok státu na poplatek. Jinak platí o poplatku z prodlení obdobně příslušná ustanovení o přímých daních.

(8) K žádosti poplatníkově může býti splatná daň zcela nebo z části posečkána; na povinnosti platiti poplatek z prodlení se tím nic nemění.

(9) Místně příslušná berní správa rozhodne o daňové povinnosti, vyměří daň a vydá poplatníkovi platební rozkaz. Nařízení ustanoví, podle čeho se řídí místní příslušnost berních správ a berních úřadů.

(10) Při vyměřování daně zaokrouhlují se splátkové základy na celých sto korun dolů.

(11) Způsob, jakým se vyměřuje a platí daň z obratu při dovozu (§ 1, odst. 1, č. 3), řídí se ustanoveními o cle.

a) daňový základ (§ 9), t. j. základ daně, která připadá na jednotlivou dodávku, jednotlivý výkon nebo jednotlivý případ vlastní spotřeby nebo dovozu;

b) splátkový základ (odstavec 2), t. j. základ daně za splátkové období (§ 20, odst. 1 a 2);

c) vyměřovací základ (odstavec 3), t. j. základ daně za daňové období (odstavec 4).