(1) Odchylkou od § 1 jest nadále používati

(2) Úřady a důchodkové soudy, rozhodující o přestupcích předpisů o poplatcích, poplatkovém ekvivalentu, dani z obohacení, dani z obchodu cennými papíry, daních dopravních a dávkách za úřední úkony ve věcech správních hodnotí provedené důkazy podle volného uvážení.

1. ustanovení § 3 vládního nařízení ze dne 25. ledna 1939, č. 11 Sb. I, kterým se upravuje výše některých poplatků stanovených v haléřových částkách;

2. vládního nařízení ze dne 19. prosince 1940, č. 112 Sb. z r. 1941, kterým se mění zákon o směnečném poplatku;

3. vládního nařízení ze dne 3. ledna 1942, č. 31 Sb., o dani z požární ochrany, a vládního nařízení ze dne 12. září 1942, č. 337 Sb., kterým se doplňují předpisy o dani z požární ochrany;

4. ustanovení o osvobození od poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních, obsažených v předpisech vydaných po 29. září 1938 z oboru jiného než výhradně veřejných dávek se týkajícího, a to až do doby, kdy skončí použivatelnost těchto předpisů.