(1) Pomocní dělníci české národnosti, kterým v době od 21. května 1938 do 4. května 1945 bylo v zemích České a Moravskoslezské z důvodů národnostních, rasových, politických nebo pro pracovní nasazení znemožněno vstoupiti do učebního poměru a kteří byli v uvedené době v zemích České a Moravskoslezské nebo mimo území Československé republiky zaměstnáváni pracemi, spadajícími do některého uznaného učebního oboru, mohou býti, pokud jsou k vyučení v tomto učebním oboru způsobilí:

a) převedeni do učebního poměru okresním úřadem ochrany práce, příslušným podle sídla učebního závodu, byla-li doba, po kterou konali uvedené práce kratší než stanovená učební doba; převedení do učebního poměru může býti vázáno podmínkou, že se tito pomocní dělníci podrobí doplňovacímu školení podle odstavce 4;

b) připuštěni příslušnou obchodní a živnostenskou komorou k závěrečné zkoušce učňovské, trvalo-li uvedené zaměstnání alespoň po dobu, jež odpovídá učební době, stanovené pro obor, o nějž jde. Před připuštěním k závěrečné zkoušce učňovské podrobí se tito pomocní dělníci doplňovacímu školení podle odstavce 4. Vykonají-li tito pomocní dělníci s úspěchem závěrečnou zkoušku učňovskou, vydá jim obchodní a živnostenská komora výuční, po případě tovaryšský list. Tyto listiny jsou průkazem o řádném skončení učebního poměru a o vykonání závěrečné zkoušky učňovské.