(1) Zjistí-li nositel pojištění, že toho zdravotní stav repatriantův vyžaduje, nebo že jeho zdravotní stav se nezlepšuje uspokojujícím způsobem, odkáže ho na návrh svého lékaře do ústavního léčení nebo do ozdravovny. Neuposlechnutí má za následek zastavení další výplaty peněžitých výpomocí.

(2) Náklady spojené s pobytem v léčebném ústavě nebo ozdravovně hradí repatriační odbor ministerstva ochrany práce a sociální péče, pokud podle platných předpisů k tomu není povinen nositel pojištění.

(3) Zjistí-li nositel pojištění, že repatriant jest práce schopen, oznámí to příslušnému úřadu ochrany práce a zastaví ihned výplatu výpomocí.