(1) Prostředky určené na podpory a na plnění podobných úkolů, k nimž není stát právně zavázán (subvence), smějí býti vypláceny zásadně až v posledním čtvrtletí rozpočtového roku a jen po předchozím souhlasu ministra financí. Ve výjimečných případech může ministr financí svoliti k dřívější výplatě.

(1) Jde-li o opatření nutné potřeby a není-li pro ni vůbec neb dostatečných schválených prostředků, může býti potřebná částka, pokud tento zákon nestanoví jinak (čl. XV), uhrazena se souhlasem ministra financí úsporami v rozpočtu téže kapitoly, při čemž nutno zkoumati, zda zamýšlené opatření nutné potřeby odpovídá ustanovení druhé věty čl. VI. Ministerstvo financí v takovém případě zašle spisový materiál s návrhem na souhlas nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu, který je oprávněn uplatniti do osmi dnů své námitky. Zůstaly-li jeho námitky nepovšimnuty, rozhodne o nich vláda za povinné účasti předsedy nejvyššího účetního kontrolního úřadu. Vláda oznámí své rozhodnutí předsedovi nejvyššího účetního kontrolního úřadu též písemně. Na Slovensku jest ve všech uvedených případech třeba souhlasu pověřence financí a nejvyššího kontrolního dvora v Bratislavě.

(2) Také k příslibu subvencí jest třeba předchozího souhlasu ministra financí.

(2) Výdaje uvedené v odstavci 1 vede nejvyšší kontrolní úřad v patrnosti a vykáže je ve státním závěrečném účtu.

(3) Na Slovensku uděluje souhlas podle odstavců 1 a 2 tohoto článku pověřenec financí.

(3) Prostředků povolených pro věcné výdaje nesmí býti použito k hrazení výdajů osobních.

(4) Prostředky stanovené pro výdaje uvedené v čl. IX, odst. 1 nesmějí býti zvyšovány bez souhlasu vlády, pokud se týče Slovenska sboru pověřenců.