§ 1
Repatriantům, kteří se po dni účinnosti této vyhlášky ucházejí podle vyhlášky ministra ochrany práce a sociální péče ze dne 3. července 1945 běž. č. 69 (Ú. l. I. č. 41/1945) o peněžité výpomoci, poskytují, se tyto výpomoci jen tehdy, jestliže podle posudku úředního lékaře nositele nemocenského pojištění povolaného k rozhodování o poněžitých výpomocích (v dalším jen „nositel pojištění“) nemoc a s ní spojená neschopnost k práci jest v příčinné souvislosti s válkou nebo nepřátelskou persekucí, na př. věznění v koncentračních nebo internačních táborech, totální pracovní nasazení, postižení leteckými útoky, násilné činy příslušníků německé branné moci a fašistických organisací a pod.
§ 2
(1) Repatriant, který pobírá peněžité výpomoci, je povinen kdykoli se podrobiti lékařskému i laickému dozoru nositele pojištění. I bez vyzvání jest však repatriant povinen podrobiti se lékařské prohlídce u nositele pojištění, nejméně každých 30 dní.
(2) Zaviněné nesplnění povinností uvedených v odstavci 1 má za následek okamžité zastavení výplaty peněžitých výpomocí.
§ 3
(1) Zjistí-li nositel pojištění, že toho zdravotní stav repatriantův vyžaduje, nebo že jeho zdravotní stav se nezlepšuje uspokojujícím způsobem, odkáže ho na návrh svého lékaře do ústavního léčení nebo do ozdravovny. Neuposlechnutí má za následek zastavení další výplaty peněžitých výpomocí.
(2) Náklady spojené s pobytem v léčebném ústavě nebo ozdravovně hradí repatriační odbor ministerstva ochrany práce a sociální péče, pokud podle platných předpisů k tomu není povinen nositel pojištění.
(3) Zjistí-li nositel pojištění, že repatriant jest práce schopen, oznámí to příslušnému úřadu ochrany práce a zastaví ihned výplatu výpomocí.
§ 4
Peněžité výpomoci se vyplácejí ode dne, kdy repatriant o ně požádal u nositele pojištění. Za dobu předcházející může nositel pojištění přiznati peněžitou výpomoc, prokáže-li nemocný repatriant (§ 1) potvrzením lékaře nebo léčebného ústavu, že byl v té době nemocen a práce neschopen. V žádném případě nelze však přiznati peněžitou výpomoc za dobu před 4. červencem 1945.
§ 5
Peněžité výpomoci podle vyhlášky ministra ochrany práce a sociální péče ze dne 3. července 1945 běž. č. 69 (Ú. l. I. č. 41/1945) se poskytují témuž repatriantovi nejvýše za 365 dní.
§ 6
Peněžité výpomoci podle vyhlášky ministra ochrany práce a sociální péče ze dne 3. července 1945 běž. č. 69 (Ú. l. I č. 41/1945) se krátí o důchody z veřejnoprávního sociálního pojištění.
§ 7
Tato vyhláška platí jen v zemích České a Moravskoslezské a nabývá účinnosti dnem uveřejnění v Úředním listě.