Volební místa a volební orgány.
Volební výbory.

(1) S výhradou ustanovení odstavce 2 je každá obec volebním místem.

(2) Ministr vnitra (pověřenec vnitra) může obce s méně než 50 voliči zapsanými ve stálých seznamech voličských přikázati k nejbližší větší obci jako volebnímu místu.

(3) Na voliče zapsané v každém dílčím voličském seznamu připadá jedna volební místnost. Místní národní výbor určí jednu nebo několik volebních místností, v níž vykonají volební právo osoby s voličskými průkazy (§ 15 zákona ze dne 21. února 1946, č. 28 Sb., o úpravě stálých seznamů voličských) společně s jinými občany.

(1) K provedení voleb jsou povolány volební výbory, a to obvodní volební výbory, krajské volební výbory a ústřední volební výbor. Pro každou volební místnost se zřídí obvodní volební výbor. Pro každý volební kraj se zřídí krajský volební výbor se sídlem uvedeným v příloze (§ 1). Pro území celého státu se zřídí ústřední volební výbor při ministerstvu vnitra v Praze.

(2) Členem volebního výboru může býti občan, který má podmínky práva volebního, není z práva volebního vyloučen ani postižen překážkou výkonu práva volebního (§ 7), byť i neměl bydliště v obci, v níž je zřízen volební výbor. Kandidáti nesmějí býti členy volebních výborů. Týž občan může býti členem dvou nebo několika výborů.

(3) Členové a náhradníci obvodních a krajských volebních výborů složí do rukou dohlédacího orgánu (§ 41, odst. 1) nebo jeho zástupce k tomu zmocněného a členové a náhradníci ústředního volebního výboru do rukou ministra vnitra slib na svou čest a své svědomí, že budou svědomitě a nestranně konati povinnosti svého úřadu a budou zachovávati zákony a jiné předpisy. Výhrady nebo dodatky ke slibu se považují za jeho odepření a za odmítnutí přijmouti jmenování.

(4) Odmítne-li člen volebního výboru přijmouti jmenování, vzdá-li se členství ve volebním výboru, vzejde-li nebo dodatečně najevo vyjde okolnost, pro kterou by ani původně nemohl býti jmenován (odstavec 2), nebo nevykonává-li svůj úřad, provede se neprodleně dodatečné jmenování. Ustanovení předchozí věty platí obdobně i o náhradnících.

(5) Obvodní a krajský volební výbor se může platně usnášeti za přítomnosti více než poloviny členů nadpoloviční většinou hlasů. Předseda má právo hlasovací. Při rovnosti hlasů se pokládá návrh za zamítnutý. Tyto zásady platí též pro usnášení ústředního volebního výboru, avšak s tou odchylkou, že je třeba přítomnosti aspoň devíti členů a že předseda (místopředseda) hlasuje toliko, je-li počet hlasů stejný.

(6) Volební výbor rozhoduje s konečnou platností. O jeho jednání sepíše se zápis ve dvojím stejnopise, který podepíší všichni přítomní. Zápis sepíše člen výboru pověřený tímto úkolem podle tohoto zákona nebo podle opatření předsedy výboru.

(1) Členy obvodního volebního výboru jsou dva zástupcové každé politické strany, která podala platnou kandidátní listinu v dotčeném volebním kraji. Členy krajského volebního výboru jsou dva zástupcové každé politické strany, která vyvíjí činnost v dotčené zemi (§ 14, odst. 1). Členy ústředního volebního výboru jsou dva zástupcové každé politické strany, která vyvíjí činnost v zemi České, Moravskoslezské nebo na Slovensku (§ 14, odst. 1). Každý člen volebního výboru má náhradníka.

(2) Oba členy obvodního volebního výboru a jejich náhradníky jmenuje zmocněnec volební strany (§ 14, odst. 2, č. 3) nebo jeho zástupce, jím pro správní okres určený a dohlédacímu orgánu oznámený, a ohlásí aspoň 14 dnů přede dnem volby u dohlédacího orgánu. Oba členy krajského volebního výboru a jejich náhradníky jmenuje předsednictvo politické strany a ohlásí aspoň 26. den přede dnem volby ministerstvu vnitra (pověřenectvu vnitra) a předsedovi okresního národního výboru, v jehož obvodu je sídlo krajského volebního výboru. Členy a náhradníky ústředního výboru jmenuje ministr vnitra, jemuž předsednictvo jedné každé z politických stran navrhne nejpozději 26. dne přede dnem volby do 12. hodiny polední čtyři členy a čtyři náhradníky; pokud jde o strany činné na Slovensku, děje se tak prostřednictvím pověřence vnitra, jemuž budou návrhy předloženy nejpozději 27. den přede dnem volby do 12. hodiny polední.

(3) Členem obvodního volebního výboru s hlasem poradním a zároveň zapisovatelem jest, kde jest to možno, úředník úřadu místního národního výboru, určený předsedou tohoto národního výboru. Členem krajského volebního výboru s hlasem poradním a zároveň zapisovatelem jest konceptní úředník úřadu okresního národního výboru, určený jeho předsedou, v jehož obvodu je sídlo krajského volebního výboru. Členem ústředního volebního výboru s hlasem poradním jest konceptní úředník ministerstva vnitra určený ministrem.

(4) Obvodní volební výbor volí za předsednictví svého nejstaršího člena před zahájením volby ze sebe předsedu a místopředsedu poměrnou většinou hlasů; při rovnosti hlasů rozhodne los. Předseda a místopředseda nesmějí náležeti téže straně, leč by ve volebním kraji podala kandidátní listinu jediná strana. Podle týchž zásad se ustaví krajský volební výbor, jehož členy svolá k tomu účelu předseda okresního národního výboru (odstavec 2). Předsedou ústředního volebního výboru je ministr vnitra a místopředsedou pověřenec vnitra, kteří se mohou dáti zastupovati úředníkem svého úřadu.

(5) Předseda Státního úřadu statistického v Praze a pověřenec vnitra poskytnou předsedovi ústředního volebního výboru potřebný počet úředníků statistické služby. Předseda ústředního volebního výboru je přikáže ústřednímu volebnímu výboru a krajským volebním výborům jako pomocné orgány.

(1) Obvodní volební výbor musí na návrh každé strany, jež podala platnou kandidátní listinu v dotčeném volebním kraji, připustiti dva voliče zmocněné místní, a není-li jí, okresní organisací strany, za důvěrníky. Návrh musí býti učiněn předsedovi volebního výboru ústně nebo písemně před zahájením volby.

(2) Důvěrníci mají právo býti přítomni celému volebnímu aktu až do prohlášení výsledku sčítání hlasů; do jednání mohou však zasahovati jen v mezích § 26.