Vyhláška ministra ochrany práce a sociální péče o úpravě mzdových a pracovních podmínek dělnictva zaměstnaného v kartáčnických a štětkařských závodech.

1. Za práci v časové mzdě i v úkolu se platí příplatky v těchto případech:

a)	za práci přes čas, t. j. přes 48 hodin týdně	25%,
	Tento příplatek nepřísluší za přípravné a pomocné práce (§ 7 zák. č. 91/1918 Sb.), za které se platí, normální mzda.
	Kočí, řidiči a závozníci dostanou za pracovní dobu až do 54 hodin, vrátní, hlídači za pracovní dobu až do 60 hodin (čítajíc v to případné práce přes čas a pomocné práce) týdenní mzdu stanovenou v § 11, bez příplatku za práci přes čas.
b)	Za noční práci, t. j. od 22 hodin do 5 hodin, nejde-li o pravidelnou pracovní směnu	50%.
c)	Za práci ve dnech pracovního klidu (§ 3)	50%.
d)	Za práci o placených svátcích a památných dnech státem uznaných podle předpisů o tom vydaných.

2. Přijde-li v úvahu několik výše uvedených příplatků, zaplatí se pouze příplatek nejvyšší.

3. Příplatky za práci noční a práci ve dnech pracovního klidu nenáležejí vrátným a hlídačům.

4. Za ošetřování koní a práci ve stáji ve dnech pracovního klidu, jakož i za odpolední krmení koní v tyto dny nepřísluší příplatek za práci ve dnech pracovního klidu, jestliže toto zaměstnání nepřesahuje denně 2 hodiny.

5. Hodiny, které odpadly pro svátek, pro nemoc, nebo pro zákonnou dovolenou, platí pro výpočet příplatků za práci přes čas jako odpracované.
Totéž platí pro případy, v nichž se náhrada mzdy platí dle § 1154 b), odst. 1 a násl. všeob. obč. zák.

6. Připouští se, aby práce přes čas spojené s provozem závodu, jako obsluha topenišť a strojů, čištění a úklid a pod. převyšující zákonnou dobu pracovní byla placena přiměřeným paušálem.
Pro výši tohoto paušálu jest vzíti za základ očekávanou průměrnou délku doby práce přes čas a práce pomocné.

7. Dělnictvo je povinno vykonávati práci přes čas, práci noční a práci ve dnech pracovního klidu, požaduje-li to správa závodu v rámci zákonných předpisů.

1. Základem pro výpočet příplatků jest:

2. Při výpočtu příplatků se nepřihlíží k naturálním požitkům.

A. Dělníci s hodinovou mzdou:
Mzdová skupina I.
Zvláštní odborní dělníci(-ice) jsou ti, kteří se vyučili řemeslu a vykonávají kvalifikované řemeslné práce svého oboru, dále strojníci vyučení kovodělnému řemeslu, zkoušení strojníci a zkoušení topiči u parních kotlů a strojů, samostatní mechanici a nástrojaři, jakož i elektrotechnici a řemeslníci, kteří provádějí opravy na závodním zařízení a strojích a tyto udržují v upotřebitelném stavu.
Řemeslní a odborní dělníci jsou:
Mzdová skupina II.
Zaučení dělníci(-ice) jsou dělníci(-ice), kteří nespadají pod mzdové skupiny I. a II. a jsou samostatně zaměstnáni v oboru na jednom nebo více strojích a jsou zodpovědni za kvalitu jejich výkonu, nebo na odborných pracích déle než 1 rok.
Mzdová skupina III.
Pomocní dělníci(-ice) jsou dělníci(-ice) v podniku zaměstnaní, kteří
Mzdová skupina IV.

B. Dělníci s týdenní mzdou:

Mzdová skupina	V.	Řidiči vyučení kovodělnému řemeslu.
Mzdová skupina	VI.	Řidiči nevyučení kovodělnému řemeslu.
Mzdová skupina	VII.	Závozníci.
Mzdová skupina	VIII.	Kočí.
Mzdová skupina	IX.	Vrátní a hlídači.

1. Mzdy dělníků pro jednotlivé skupiny mzdové (§ 10) se stanoví takto:
Základní hodinová mzda dělníka činí

Mzdová skupina I.
Zvláštní odborní dělníci:		za hod. Kčs
do 3. roku povolání po vyučení		9.30
ve 4. roce povolání po vyučení		10.50
po 4. roce povolání po vyučení		11.35
Mzdová skupina II.
Odborní dělníci:
v 1. až 2. roce povolání po vyučení		8.95
v 3. až 4. roce povolání po vyučení		9.75
po 4. roce povolání po vyučení		10.75
Mzdová skupina III.
Zaučení dělníci(-ice):
do 16 let věku		7.15
do 18 let věku		7.65
do 20 let věku		8.25
do 21 let věku		9.25
starší 21 let		9.80
Mzdová skupina IV.
a)	pomocní dělníci(-ice):
	do 16 let věku	6.60
	do 18 let věku	7.—
	do 20 let věku	8.—
	do 21 let věku	8.50
	starší 21 let	9.10
b)	pomocní dělníci(-ice) při lehčích pracích:
	do 16 let věku	6.20
	do 18 let věku	6.70
	do 20 let věku	7.—
	do 21 let věku	7.50
	starší 21 let	7.90
		týdenní
Mzdová skupina V.		Kčs
Řidiči motorových vozidel vyučení kovodělnému řemeslu		555.—
Mzdová skupina VI.
Řidiči motorových vozidel nevyučení kovodělnému řemeslu		525.—
Mzdová skupina VII.
Závozníci		485.—
Mzdová skupina VIII.
Kočí		485.—
Mzdová skupina IX.
Vrátní a hlídači		485.—.

1. Pracuje-li se v úkolu, musí býti úkolové sazby tak stanoveny, aby v úkolu zaměstnaní dělníci při průměrném výkonu a za pracovních podmínek v závodě obvyklých vydělali 20% nad svou mzdu stanovenou v § 11 této vyhlášky (úkolová směrná sazba). Směrná úkolová sazba platí za předpokladu průměrného výkonu je jako směrnice pro stanovení sazeb úkolových. Jde-li o dělníky, kteří mají podprůměrné nebo nadprůměrné výkony, pohybují se jejich výdělky pod nebo nad výdělkem průměrně pracujícího dělníka.

2. Snížených úkolových sazeb jest (mimo případ očividně nesprávně propočtených úkolových sazeb) přípustno jen tehdy, je-li to odůvodněno změnou pracovního postupu, druhem a jakostí materiálu, technickým zlepšením a pod.

3. Výdělek jednotlivého v úkolu zaměstnaného dělníka nesmí klesnouti pod hodinovou mzdu, pokud příčiny nižšího výdělku nejsou prokazatelně v osobě dělníkově.

1. Dělníci vyjmenovaní v mzdových skupinách I—IIa, kteří z technických důvodů nepracují v úkole vůbec, ač práce v úkolu je v závodě zavedena nebo jen zřídka, obdrží ke svým mzdám stanoveným v § 11 této vyhlášky úkolový vyrovnávací příplatek ve výši 20%.

2. Zvláště kvalifikovaní dělníci, kteří provádějí zcela samostatně mimořádně obtížné nebo zodpovědné práce, spadající do rámce jejich mzdové skupiny dostanou ke svým mzdám, stanoveným v § 11, příplatek ve výši 10%.

1. Dělníci, řidiči aut, závozníci a kočí, při jízdách ven, t. j. mimo obec sídla závodu, dostanou pokud jejich nepřítomnost v závodě trvá nejméně 8 hodin denně a nemohou se stravovati v místě svého závodu nebo ve svém bydlišti, náhradu za zvýšené vydání, jež činí za den:
na oběd Kčs 20.—, jestliže nemohou obědvati v obci sídla závodu, nebo ve svém bydlišti v době od 12. do 14. hodiny;
na večeři Kčs 15.—, vrátí-li se do závodu teprve po 19 hodině;
na nocleh a snídani Kčs 40.—, jsou-li nuceni přenocovati mimo obec sídla závodu, nebo mimo své bydliště.

2. Prokáže-li zaměstnanec účtenkami odůvodněné vyšší výdaje za nocleh, budou mu plně hrazeny. Náhrada za nocleh odpadá, pokud závod zaměstnancům opatří vyhovující nocleh.

1. Dělníkům, jejichž pracovní výkon neodpovídá požadavkům kladeným na dělníka s normálním pracovním výkonem, určí správa závodu po dohodě se závodní radou (závodním důvěrníkem) mzdu podle stupně zmenšeného výkonu.

2. Stanovení snížené mzdy je třeba ihned písemně sděliti příslušnému okresnímu úřadu ochrany práce, jakož i dotyčnému dělníku.

3. Snížení mzdy jest právně účinné, jestliže s ním okresní úřad ochrany práce neprojeví nesouhlas do 30 dnů po tom, co mu oznámení došlo.

1. Není-li nic jiného ujednáno, vyplácí se mzda týdně, o jiném súčtování dohodne se správa závodu se závodní radou (závodním důvěrníkem).

2. Výplata budiž prováděna před skončením pracovní doby s přesným vyznačením srážek a konečné mzdy. Omyly ve vyplacených částkách buďtež hlášeny ještě při výplatě.

1. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. února 1946.

2. Zároveň pozbývá účinnosti vyhláška ze dne 22. února 1941, č. 150 (Ú. l. č. 46 ze dne 24. února 1941) o mzdových a pracovních podmínkách dělnictva zaměstnaného v kartáčnických a štětkařských závodech.

3. Dosavadní pro zaměstnance příznivější časové mzdy úředně schválené se touto vyhláškou nesnižují.

4. Zaměstnavatel jest povinen tuto vyhlášku v podniku veřejně vyvěsiti.