(1) Veškeré surové kůže a kožky (§ 2) nekonzervované i konservované jakýmkoli způsobem (solení, sušení, piklování, karbolování, vápnění) bez ohledu na to, zda jde o celé kusy nebo jejich části (krupony, vazy, krajiny a pod.) podléhají povinnému sběru.

(2) Kůže a kožky vhodné pro výrobu usní dělí se do těchto kožních skupin:
A₁ teletiny (včetně kozí z žírných telat),
A₂ hověziny (kůže zvířat domácího skotu, včetně odstávčat),
B divoké kůže (ze zámoří),
C kipsky,
D jiné kůže a kožky (na př. vepřovice, psiny, buvolí kůže),
E kůže a kožky z jednokopytníků,
F₁ skopovice a jehněčiny,
F₂ koziny, kozlečiny jakož i divočiny,
G kůže z plazů a ryb,
H králičí holice.

(3) Kůže a kožky vhodné pro účely kožešnické a kloboučnické nejsou děleny do zvláštních skupin.