(1) Výrobními mzdami jsou mzdové náklady, jejichž výše připadající na výkon se dá zjistit přímo.
(2) Výrobní doba smí být počítána jen časem, který je odůvodněn při normální pracovní výkonnosti.
(3) Jako hodinové výrobní mzdy smějí být započítány jen mzdy skutečně vyplacené, nejvýše však mzdy odpovídající hodinovým sazbám podle platných mzdových předpisů. Zvláštní, výkonnostní a montážní příplatky smějí být počítány jen potud, pokud jsou přípustné.
(4) Při výkonech prováděných v úkolu smí být započtena pouze mzda nepřesahující časovou mzdu přípustnou podle mzdových předpisů o více než 30%.
(5) Mistr smí za svoji řemeslnou práci na výkonu počítat nejvyšší přípustnou mzdu dělníka v příslušné mzdové oblasti, s přirážkou nejvýše 20%. Za práce na výkonu v tomto smyslu se nepovažují všeobecné vedení podniku a dozor při práci.
(6) Mzdu učně pracujícího na výkonu je dovoleno započíst ve výrobních mzdách takto:
| v 1. učebním roce nejvýše | 25%, |
| ve 2. učebním roce nejvýše | 60%, |
| ve 3. učebním roce nejvýše | 80%, |
| ve 4. učebním roce nejvýše | 100% |
hodinové mzdy odborného dělníka v 1. roce po vyučení v příslušné mzdové oblasti.
(7) Z kontrolních důvodů je nutno pro každého zaměstnance i mistra vésti pracovní záznam. Zápisy v tomto záznamu je nutno konati denně a musí z nich býti zjistitelna pracovní doba připadající na každý pracovní výkon.