(1) Cena veškerých řemeslných výrobků a výkonů košíkářských (dále jen výkonů) se tvoří podle ustanovení této vyhlášky.
(2) Řemeslnými výkony košíkářskými ve smyslu této vyhlášky jsou veškeré výkony podniků košíkářských, provozovaných na základě živnostenského oprávnění, jejichž provozovatelé jsou členy živnostenských společenstev.
(1) Nejvýše přípustnou cenu každého výkonu nutno zjistit výsledkovou kalkulací podle zásad šetrného a hospodárného vedení podniku.
(2) Byla-li cena sjednána na základě předběžné kalkulace a výsledkovou kalkulací je vyšetřena cena nižší, musí být sjednaná cena snížena o zjištěný rozdíl.
Nejvýše přípustná cena se tvoří:
a) z nákladů na výrobní materiál,
b) z výrobních mezd,
c) z režie,
d) ze zisku (včetně, podnikatelského (risika),
e) ze zvláštních nákladů.
(1) Náklady na výrobní materiál jsou náklady na suroviny a pomocné látky, pokud jejich výše připadající na výkon se dá zjistit přímo, jakož i nakoupené hotové dílce a polotovary použité přímo na výkon. Ke skutečným a prokazatelným ztrátám na materiále smí být přihlédnuto.
(2) Tyto náklady je dovoleno započísti skutečnou, nejvýše však přípustnou pořizovací cenou. Pořizovací cenou je cena účtovaná dodavatelem, i s dopravným, dovozným, náklady za obal a pojištění, clem, náklady celního odbavení, po odectení případných slev a rabatů.
(1) Výrobními mzdami jsou mzdové náklady, jejichž výše připadající na výkon se dá zjistit přímo.
(2) Výrobní doba smí být počítána jen časem, který je odůvodněn při normální pracovní výkonnosti.
(3) Jako hodinové výrobní mzdy smějí být započítány jen mzdy skutečně vyplacené, nejvýše však mzdy odpovídající hodinovým sazbám podle platných mzdových předpisů. Zvláštní, výkonnostní a montážní příplatky smějí být počítány jen potud, pokud jsou přípustné.
(4) Při výkonech prováděných v úkolu smí být započtena pouze mzda nepřesahující časovou mzdu přípustnou podle mzdových předpisů o více než 30%.
(5) Mistr smí za svoji řemeslnou práci na výkonu počítat nejvyšší přípustnou mzdu dělníka v příslušné mzdové oblasti, s přirážkou nejvýše 20%. Za práce na výkonu v tomto smyslu se nepovažují všeobecné vedení podniku a dozor při práci.
(6) Mzdu učně pracujícího na výkonu je dovoleno započíst ve výrobních mzdách takto:
| v 1. učebním roce nejvýše | 25%, |
| ve 2. učebním roce nejvýše | 60%, |
| ve 3. učebním roce nejvýše | 80%, |
| ve 4. učebním roce nejvýše | 100% |
hodinové mzdy odborného dělníka v 1. roce po vyučení v příslušné mzdové oblasti.
(7) Z kontrolních důvodů je nutno pro každého zaměstnance i mistra vésti pracovní záznam. Zápisy v tomto záznamu je nutno konati denně a musí z nich býti zjistitelna pracovní doba připadající na každý pracovní výkon.
(1) Režie (společné náklady výrobní, správní a odbytové) smí být započítána jako přirážka k výrobním mzdám jen ve skutečné a prokazatelné výši, nejvýše však ve výši 55% z výrobních mezd.
(2) U podniků, které nemohou výši režie bezvadně prokázat, nesmí režijní přirážka překročit 40% výrobních mezd.
(3) V režii smí být započtena odměna majitele podniku a v podniku trvale pracujících příslušníků rodiny za vedení podniku a dozor při práci, jestliže ostatní osobní náklady technické a obchodní správy (platy zaměstnanců) nepřesahují 7% ročního obratu. Odměna majitele závodu a příslušníků rodiny se stanoví rozdílem mezi částkou 7% z ročního obratu a částkou skutečně vynaloženou na platy zaměstnanců.
Jako zisk (i s podnikatelským risikem) smí být připočítána k součtu položek podlé § 2 a) až c) při přímých prodejích spotřebitelům přirážka nejvýše 10% a při prodejích překupníkům nejvýše 7%.
Zvláštními náklady jsou na příklad jízdné, stravné a podobné náklady, dále daň z obratu, dopravné za odeslané zboží a jiné náklady na dodání, jakož i materiál na balení, pokud nebyly již započteny do režie. Jednotlivé zvláštní náklady je třeba ve výpočtu ceny vykázati odděleně.
(1) Při prodeji nakoupených hotových výrobků (obchodního zboží) přímým spotřebitelům smí být připočítána, pokud nejsou splněny předpoklady pro přípustnost maloobchodních přirážek, přirážka nejvýše 20% k netto nákupní ceně.
(2) Prodej obchodního zboží překupníkům je přípustný jen za nákupní cenu, zvýšenou o pořizovací náklady a daň z obratu.
(1) Přesahuje-li částka účtu 1000 Kčs, musí být při placení do 14 dnů po vystavení účtu povoleno skonto nejméně ve výši 1%.
(2) Ostatní dosavadní prodejní, platební a dodací podmínky nesmějí být měněny, v neprospěch odběratele.
(1) Na každý výkon musí být vydán zákazníku účet. Průpis účtu je nutno uschovat.
(2) Veškeré obchodní knihy, záznamy a doklady, jako nákupní účty, opisy vydaných účtů, mzdové výplatní listiny, pracovní záznamy podle § 5, odst. 7, výpočty cen a pod., musejí být uschovány nejméně po dobu 5 let, pokud jiné předpisy nenařizují delší dobu uschování.
Nejvyšší úřad cenový nebo místa jím pověřená mohou povolit nebo nařídit výjimky z ustanovení této vyhlášky nebo z předpisů vydaných k jejímu provedení.
Přestupky ustanovení této vyhlášky se trestají podle čtvrté části vládního nařízení o zřízení nejvyššího úřadu cenového a podle předpisů toto nařízeni měnících nebo doplňujících.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. března 1946; týmž dnem se zrušuje pro řemeslné výkony košíkářské použivatelnost vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 13. března 1941, běž. čís. 217, o nejvyšších přípustných nákladových a ziskových přirážkách u výrobků z proutí, rákosu, lýka a podobných surovin, prodává-li výrobce na tuzemském trhu (Ú. l. č. 64/1941), jakož i veškerých výměrů upravujících ceny řemeslných výkonů košíkářských.