Národní podniky.

Všeobecná ustanovení.

Správa národních podniků.

Finanční hospodaření národních podniků.

Sociální, vzdělávací a podobné fondy.

Účtování národních podniků.

Podniková kontrola.

Oddělení prvé.
Společná ustanovení o představenstvu.

Oddělení druhé.
Představenstvo zřízené podle § 18, odst. 3 dekretu.

Oddělení třetí.
Zvláštní ustanovení o národních podnicích cukrovarských.
Roztřídění podniků.
Zemědělští účastníci.
Zástupci stálých zaměstnanců v představenstvu.
Zástupci státu.

Oddělení čtvrté.
Zvláštní ustanovení o národních podnicích pivovarských.
Zástupci svazků územní samosprávy v představenstvu.
Zástupci stálých zaměstnanců v představenstvu.
Zástupci státu.

Oddělení páté.
Ředitel národního podniku.

Zaměstnanci národních podniků.

Výzkumnictví.

(1) Národní podnik zřídí ministr výživy v dohodě s ministry zemědělství a financí, na Slovensku též v dohodě s pověřenci pro výživu a zásobování, zemědělství a finance, z majetkové podstaty znárodněných podniků, z konfiskovaného nepřátelského majetku průmyslových podniků a z dosavadních státních podniků ve znárodněných odvětvích. V těchto odvětvích může ministr výživy v dohodě s ministry zemědělství a financí, na Slovensku též v dohodě s pověřenci pro výživu a zásobování, pro zemědělství a pro finance, zříditi nové národní podniky. Národní podnik výrobní může býti také zřízen z majetkových podstat, které Československý stát nabude jiným způsobem než konfiskací; takové majetkové podstaty mohou býti též začleněny do kteréhokoliv národního podniku.

(2) Národnímu podniku určí ministr výživy, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro výživu a zásobování, znění firmy, předmět podnikání, jeho sídlo a u podniků spravovaných představenstvem zřízeným podle ustanovení § 18, odst. 3 dekretu č. 101/1945 Sb. (nadále jen dekret) počet členů (náhradníků) představenstva; změny schvaluje rovněž ministr výživy, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro výživu a zásobování.

(3) Zřízení národního podniku, znění firmy a předmět podnikání a jeho sídlo se vyhlásí v Úředním listě republiky Československé a v Úradnom vestníku zároveň s určením dne, ke kterému národní podnik převezme majetek mu připadající. Stejně se vyhlašují změny firmy, předmětu podnikání a sídla národního podniku.

(1) Národní podniky jsou majetkem státu ve smyslu ustanovení dekretu presidenta republiky č. 101/1945 Sb. Mají postavení samostatných právnických osob. Platí pro ně ustanovení o obchodnících plného práva, s hlediska daňového předpisy o podnicích veřejně účtujících, podléhají poplatkové povinnosti podle poplatkového zákona (poplatkových pravidel) s jeho změnami a doplňky a platí od svého zřízení poplatkový ekvivalent podle § 1, odst. 2, písm. a) zákona ze dne 9. dubna 1938, č. 76 Sb., o poplatkovém ekvivalentu.

(2) Národní podniky buďtež vedeny zásadami obchodního podnikání. Stát neručí za jejich závazky.

(1) Národní podnik jest povinen užívati ve firmě označení „národní podnik“ a to v nezkráceném znění.

(2) Národní podnik se zapisuje jako firma kupce jednotlivce do rejstříku u krajského soudu vykonávajícího pravomoc ve věcech obchodních, v jehož obvodu má podnik své sídlo; má-li podnik odštěpný (vedlejší) závod, budiž také oznámen k zápisu do rejstříku u krajského soudu vykonávajícího pravomoc ve věcech obchodních, v jehož obvodu jest tento závod.

(3) V ohlášce k zápisu do rejstříku, k níž jest připojiti ověřený opis listiny, jíž byl národní podnik zřízen, sdělí národní podnik soudu

b) firmu a sídlo podniku,

c) předmět podnikání,

a) data opatření, jímž byl podnik zřízen,

d) způsob zastupování podniku a znamenání jeho firmy.

(4) Ustanovení odstavce 2 a 3 platí přiměřeně také pro ohlašování změn těchto skutečností k zápisu do obchodního rejstříku.

(1) Správa národního podniku přísluší představenstvu v čele s ředitelem, který mu předsedá.

a) kdo upadl v konkurs, pokud řízení konkursní trvá, jakož i ten, na jehož žádost se provádí řízení vyrovnací, pokud nebylo prohlášeno za skončené;

(2) Členem (náhradníkem) představenstva národního podniku může býti toliko svéprávný československý státní občan, který má na území republiky Československé své řádné bydliště; musí míti odborné vědomosti a zkušenosti.

(3) Za člena (náhradníka) představenstva nemůže býti zvolen ani jmenován:

e) člen (náhradník) představenstva nebo zaměstnanec nadřízeného nebo dozorčího orgánu; výjimku může povoliti ministr výživy, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro výživu a zásobování;

f) kdo provozuje jiný výdělečný podnik nebo vykonává funkci nebo činnost, které jsou v rozporu se zájmy národního podniku nebo jeho ústředního (oblastního) orgánu.

d) člen (náhradník) závodního zastupitelstva téhož národního podniku;

c) příbuzní ředitele (náměstka) národního podniku v řadě přímé, jeho sourozenec a manžel, jakož i osoby sešvagřené s ním v témže stupni;

b) kdo byl pravomocným rozsudkem odsouzen pro čin, pro který podle platných ustanovení nastává ztráta práva volebního do obcí, po dobu této ztráty;

c) přestal-li člen představenstva (náhradník) volený z řad zaměstnanců býti zaměstnancem národního podniku;

(6) Skutečnost, že nastaly okolnosti způsobující zánik členství v představenstvu podle odstavce 4, písm. a) a b), zjišťuje ministr výživy, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro výživu a zásobování.

(5) Člen představenstva (náhradník) nemůže vykonávati svůj úřad, pokud trvá vyšetřování pro čin uvedený v odstavci 3, písm. b).

(4) Členství v představenstvu (náhradnictví) zaniká:

g) úmrtím.

f) vystoupí-li člen představenstva během funkčního období;

e) bylo-li potvrzení podle § 5, odst. 4 odvoláno;

d) nastal-li u člena představenstva (náhradníka) voleného z řad zemědělských účastníků zánik práva zemědělského účastníka;

b) nastane-li některá ze skutečností uvedených v odstavci 3;

a) odpadnou-li předpoklady podle odstavce 2;

(1) Členy představenstva národního podniku organisovaného za účasti zemědělců, zaměstnanců a státu (národní podniky cukrovarské, § 13) jsou čtyři zástupci zemědělských účastníků podniku, dva zástupci stálých zaměstnanců podniku a jeden zástupce státu.

(2) Členy představenstva národního podniku organisovaného za účasti svazků územní samosprávy, zaměstnanců a státu (národní podniky pivovarské) jsou tři zástupci příslušného svazku územní samosprávy, dva zástupci stálých zaměstnanců podniku a dva zástupci státu.

(3) Členy představenstva ostatních národních podniků jsou zástupci zaměstnanců zvolení osazenstvem z jeho středu a osoby jmenované ústředním orgánem, na Slovensku oblastním orgánem.

(5) Stejným způsobem jako členové představenstva se zřizuje potřebný počet jejich náhradníků.

(4) Ministr výživy, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro výživu a zásobování, jednak potvrzuje volbu a jmenování členů představenstva, jednak, pokud jde o národní podniky cukrovarské a pivovarské, jmenuje zástupce státu do jejich představenstva. Potvrzení nebo jmenování může býti kdykoliv odvoláno.

(3) Vystoupí-li člen představenstva během funkčního období, nebo zanikne-li jeho členství jiným způsobem, nastoupí zaň do příští volby nebo jmenování náhradník.

(2) Funkční období představenstva trvá tři roky. Jeho počátek stanoví ministr výživy, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro výživu a zásobování.

(1) Členové představenstva (náhradníci) vykonají ministru výživy slib, že budou svědomitě plniti své povinnosti v souladu se zájmy státu.

(4) Členům představenstva přísluší náhrada nákladů spojených s výkonem funkce a může jim býti přiznána odměna za zvláštní práce, které přesahují rámec běžné činnosti představenstva.

(5) O ochraně pracovního (služebního) poměru člena představenstva (náhradníka) z řad zaměstnanců národního podniku platí přiměřeně ustanovení § 13 dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 104 Sb., o závodních a podnikových radách.

3. udělovati a odvolávati prokuru nebo obchodní plnou moc;

11. rozhodovati o odměnách zaměstnancům za mimořádné pracovní výkony (§ 47) nebo návrhy na zdokonalení nebo zhospodárnění a podobně (§ 48), pokud tyto odměny převyšují čtvrtletní mzdu (plat) zaměstnance;

10. rozhodovati o ustanovení právního zástupce, o zahájení a vedení rozepří, je-li hodnota předmětu sporu vyšší než 1,000.000 Kčs, o smírech v těchto rozepřích, o návrhu na zahájení řízení vyrovnacího;

9. jednati o koupi, zcizování a zatížení nemovitostí a podávati příslušné návrhy ústřednímu (oblastnímu) orgánu;

8. podávati ústřednímu (oblastnímu) orgánu návrh roční závěrky a návrh na rozdělení čistého zisku, po případě na úhradu ztráty;

7. schvalovati rozpočty běžných investic;

1. projednávati a schvalovati zprávu ředitele o činnosti;

5. navrhovati ústřednímu (oblastnímu) orgánu rozdělení národního podniku, sloučení s jiným národním podnikem nebo změny v učlenění národních podniků;

6. podávati ústřednímu (oblastnímu) orgánu návrhy programových investic, to jest investic, kterými se podstatně rozšiřuje nebo zlepšuje dosavadní výroba nebo zavádí výroba nová;

4. navrhovati ústřednímu (oblastnímu) orgánu změnu předmětu podnikání;

2. rozhodovati o osobních věcech ředitele vyplývajících ze služebního poměru, pokud nejsou vyhrazeny ústřednímu (oblastnímu) orgánu;

12. schvalovati jednání a vydání, která nesouvisí přímo s provozem.

(2) Ke schůzi musí býti včas pozváni všichni členové představenstva; nemůže-li se některý člen jednání představenstva zúčastniti, je povinen o tom zpraviti ředitele, který povolá příslušného náhradníka. Pozvání, v němž zároveň budiž naznačen předmět, čas a místo jednání, může býti písemné nebo ústní.

(1) Představenstvo národního podniku vyřizuje věci své působnosti usnesením, které se zpravidla děje ve schůzi. Schůzi svolává podle potřeby - nejméně jednou měsíčně - ředitel národního podniku, který jí předsedá; žádá-li o to alespoň třetina členů představenstva, musí ji ředitel svolati tak, aby se mohla do týdne konati. Usnesení představenstva vykonává ředitel.

(3) Představenstvo jest způsobilé se usnášeti, je-li přítomna alespoň polovina všech jeho členů i s ředitelem. K platnosti usnesení je třeba nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů. Ředitel hlasuje poslední; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas ředitelův.

(4) Ministr výživy může v dohodě s pověřencem pro výživu a zásobování vydati jednací řád pro jednání představenstva.

(1) K schůzi představenstva může ředitel přizvati odborné zaměstnance podniku nebo jiné odborné poradce, kteří nehlasují.

(2) O schůzích představenstva budiž sepsán zápis, v němž buďtež zapsána jména přítomných a všechna učiněná usnesení. Každý člen představenstva jest oprávněn žádati, aby bylo zapsáno jeho mínění, odchylné od usnesení. Zápis podepisuje kromě zapisovatele ředitel a jeden člen představenstva; tohoto člena představenstva a zapisovatele určí představenstvo. Členové představenstva a jejich náhradníci mohou v podniku kdykoliv nahlédnouti do zápisu.

(1) Představenstvo se skládá kromě ředitele (náměstka) z nejméně tří a nejvýše devíti členů.

(2) Zaměstnanci národního podniku zvolí jednu třetinu členů představenstva (náhradníků) ze zaměstnanců podniku, kteří mají odborné vědomosti a zkušenosti.

(3) Zbývající dvě třetiny členů představenstva (náhradníků) jmenuje ústřední orgán, na Slovensku oblastní orgán, po slyšení příslušných svazků územní a zájmové samosprávy.

(1) Volba jedné třetiny členů představenstva (náhradníků) se koná podle zásad platných pro volby do závodních rad (§ 7 dekretu č. 104/1945 Sb.).

(2) Přípravy k volbám a volbu jest vykonati tak, aby provoz podniku neutrpěl poruchu nebo hospodářskou újmu. Volba členů představenstva a náhradníků budiž zpravidla konána zároveň s volbou do závodních rad.

(3) Volbu členů představenstva a náhradníků na dobu do prvé volby do závodních rad podle dekretu č. 104/1945 Sb. vykoná podniková rada. Není-li podnikové rady, vykonají volbu všichni členové závodních rad téhož národního podniku za předsednictví nejstaršího člena závodních rad. Kandidáti, kteří při této volbě na sebe soustředili největší počet hlasů, jsou zvoleni za členy představenstva; počtem hlasů jim nejbližší jsou zvoleni za náhradníky.

(1) Zemědělcům, kteří dodávají podniku ke zpracování řepu, se přiznává právo zemědělských účastníků za podmínky, že převezmou závazky podle § 17 a že toto právo uplatní v řízení podle tohoto nařízení.

(3) Současně s výzvou podle odstavce 2 bude v obcích, z nichž dodávají zemědělci řepu, vyvěšena vyhláška po dobu nejméně 14 dní obsahující výzvu a poučení uvedené v odstavci 2. Vyhláška určí přiměřenou lhůtu pro přihlášky.

(2) Podnik vyzve co nejdříve podle dokladů v podniku po ruce jsoucích zemědělce uvedené v odstavci 1, aby se do lhůty ve výzvě uvedené, nikoli však kratší než 14 dní, přihlásili o přiznání postavení zemědělského účastníka. Zároveň s výzvou sdělí podnik, jaký zájmový podíl vyjádřený v metrických centech řepy, zaokrouhlený nahoru na 5 q, připadá na zemědělského účastníka podle průměrných dodávek řepy za posledních 10 roků ze zemědělské půdy, na níž zemědělský účastník hospodaří, a sdělí, jaká práva a jaké všeobecné závazky jsou spojeny se zemědělským účastenstvím k podniku. Průměrná roční dodávka za posledních 10 let se vypočte úhrnem dodávek dělených počtem let, ve kterých k dodávkám došlo. K výzvě připojí poučení, že v případě nepodání přihlášky v určené lhůtě bude se míti za to, že vyzvaný zemědělec se o přiznání postavení zemědělského účastníka neuchází.

(6) Přihlášení zemědělci mohou nahlížeti do dokladů podniku, pokud jde o zjištění, jsou-li zemědělskými účastníky a jaký je jejich zájmový podíl. V řízení o tom mohou strany nabízeti důkazy. V případě, že by bylo nutno důkazy prováděti, požádá podnik příslušný okresní národní výbor o provedení důkazů postupem podle předpisů vládního nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (správním řízení).

(4) Dodavatelé řepy, jimž byly dodány výzvy podle odstavce 2, nebo kteří podle obsahu vyhlášky mají za to, že jim přísluší postavení zemědělských účastníků, podají ve stanovené lhůtě přihlášku podniku. Zemědělci vyzvaní k podání přihlášky výzvou podle odstavce 2 se zároveň s přihláškou vyjádří o správnosti výpočtu zájmového podílu.

(5) U zemědělců přihlášených podle vyhlášky (odstavec 3) přezkoumá podnik údaje přihlášky. V případě, že jsou podmínky splněny (odstavec 1), vyzve postupem podle odstavce 2 přihlášeného k podání řádné přihlášky a k vyjádření o zájmovém podílu. Má-li podnik za to, že přihlášenému nelze vůbec přiznati právo zemědělského účastníka, předloží jeho přihlášku ústřednímu (oblastnímu) orgánu k rozhodnutí.

(7) Podnik po prozkoumání přihlášek vydá přihlášeným, kteří splňují zákonné podmínky, prozatímní list o zemědělském účastenství, jenž musí obsahovati jméno národního podniku, označení zemědělského účastníka jménem a přesnou adresou, velikost zájmového podílu podle zjištění v podniku.

(8) Prozatímní list jest průkazem pro účast na volbě. Přihlášení zemědělci, u nichž není rozhodnuto, zda jsou zemědělskými účastníky, se až do rozhodnutí nebo odklizení případného sporu voleb nemohou účastniti.

(3) Kromě případů uvedených v odstavci 2 přizná představenstvo národního podniku podle směrnic ústředního (oblastního) orgánu postavení zemědělského účastníka i těm zemědělcům, u kterých vzniknou předpoklady pro ně po dni vyhlášení tohoto nařízení a kteří právo zemědělského účastníka uplatní ve lhůtě určené směrnicemi ústředního (oblastního) orgánu.

(1) Představenstvo národního podniku přizná právo zemědělského účastníka i těm zemědělcům, kteří včas nepodali přihlášku podle § 14, osvědčí-li, že tak učiniti ve lhůtě nemohli; v případech zvláštního zřetele hodných může představenstvo od požadavku osvědčení upustiti.

(2) Právo zemědělského účastníka vznikne nástupci provozovatele zemědělského podniku, jenž byl zemědělským účastníkem, v míře, jaká odpovídá rozsahu převzaté zemědělské půdy, kterou skutečně obdělává, za podmínky, že se nástupce do 6 měsíců po převzetí zemědělského podniku o přiznání postavení zemědělského účastníka u národního podniku přihlásí.

(4) V případech uvedených v předcházejících odstavcích vydá představenstvo, pokud hodlá žádosti plně vyhověti, za šetření zásad tohoto nařízení definitivní list o zemědělském účastenství a určí zároveň velikost zájmového podílu. Učiněné opatření sdělí žadateli písemně a vyhlásí je vyhláškou v podniku. Dosavadní zemědělští účastníci, kteří tvrdí, že byli opatřením dotčeni ve svých právech, mohou do 15 dnů od vyhlášení podati námitky, o nichž rozhodne ústřední (oblastní) orgán. V případech, kdy představenstvo nehodlá žádosti vyhověti vůbec nebo v plném jejím rozsahu, předloží žádost k rozhodnutí ústřednímu (oblastnímu) orgánu.

(2) Volby se konají podle zásady rovného, přímého a tajného hlasovacího práva a podle zásady poměrného zastoupení.

(1) Zemědělští účastníci vykonají své právo účasti na správě podniku jednak volbou členů komise pro přípravu volby zástupců zemědělských účastníků v představenstvu, jednak volbou čtyř zástupců v představenstvu a jejich čtyř náhradníků.

(3) Přípravy k volbám a volbu jest provésti tak, aby provoz podniku neutrpěl poruchu nebo hospodářskou újmu.

(4) Podrobný volební řád vydá se schválením vlády ministr výživy v dohodě s pověřencem pro výživu a zásobování po slyšení Jednotného svazu českých zemědělců a Jednotného svazu slovenských rolníků.

c) rozdělení půdy na půdu ornou, louky, pastviny a pod.;

(3) List o zemědělském účastenství obsahuje:

(4) List o zemědělském účastenství se vyhotovuje podle vzoru předepsaného ústředním orgánem; po jednom vyhotovení obdrží zemědělský účastník a ústřední orgán, na Slovensku též oblastní orgán, zbývající vyhotovení si ponechá představenstvo národního podniku.

b) výměru zemědělské půdy, na níž zemědělský účastník hospodaří;

a) u osob fysických jméno, příjmení, rok narození a bydliště, u osob právnických firmu a sídlo;

e) uvedení míry závazků z účastenství na jiném cukrovaru.

(2) V případech, kde prozatímní list o zemědělském účastenství vydán byl odchylně od tvrzení zemědělského účastníka v přihlášce, pokusí se představenstvo odkliditi neshodu dohodou. Nebude-li dosaženo dohody, předloží věc k rozhodnutí ústřednímu (oblastnímu) orgánu. V těchto případech, jakož i v ostatních případech, kdy je ústřední orgán povolán k rozhodování, vydá představenstvo definitivní list o zemědělském účastenství až po pravoplatném rozhodnutí.

(1) Představenstvo podniku vydá zemědělským účastníkům definitivní list o zemědělském účastenství.

(7) Zemědělským účastníkům podniku jest dovoleno nahlížeti do knihy zemědělských účastníků a činiti si z ní výpisy. Jiným osobám může býti dovoleno nahlížeti do ní jen s povolením představenstva národního podniku.

(6) Představenstvo národního podniku dbá, aby nastalé změny ve skutečnostech v knize zemědělských účastníků vyznačených, byly v knize zemědělských účastníků neprodleně zapsány a aby byla udržena shoda mezi zápisy v ní a zápisy v definitivním listu o zemědělském účastenství.

(5) Souhrn vyhotovení listů o zemědělském účastenství podle odstavce 3, jež si ponechá představenstvo národního podniku, tvoří knihu zemědělských účastníků.

d) velikost zájmového podílu;

c) plniti dodací podmínky vyhlášené ústředním (oblastním) orgánem.

b) sděliti včas zemědělským účastníkům místo a způsob přejímání řepy;

a) každoročně včas sděliti zemědělským účastníkům, jaké množství řepy v nejbližší kampani v národním podniku má býti zpracováno, a stanoviti podle toho roční dodávku řepy jednotlivého zemědělského účastníka;

c) pro odběr řepy vypěstované zemědělskými účastníky nad stanovenou roční dodávku.

b) pro roční příděl řepného semene, jehož rozdělení podle typů musí býti zásadně poměrné a odpovídající přirozeným podmínkám pro pěstování řepy,

a) pro výpočet roční dodávky řepy,

(1) Dodávka úhrnného množství řepy, které podnik v hospodářském roce zpracuje, se zásadně vyhrazuje zemědělským účastníkům. Zájmový podíl je základem zejména:

(2) Národní podnik jest povinen:

d) zdržeti se činnosti, která by byla na újmu zájmům národního podniku.

c) hlásiti podniku včas skutečnosti, které mají vliv na jeho postavení zemědělského účastníka,

b) plniti vyhlášené dodací podmínky,

a) plniti v plné výši řepnou dodávkovou povinnost, jež zahrnuje zejména též povinnost řádně pěstovati řepu na takové ploše, aby pravděpodobná sklizeň odpovídala nejméně jeho určené roční dodávce řepy,

(5) Z práv zemědělských účastníků nevzniká národnímu podniku závazek ani pokud jde o jeho provozování, ani pokud jde o rozsah jeho provozování. Zamýšlené zastavení nebo omezení provozu podniku bude včas vyhlášeno tak, aby byl zajištěn nerušený provoz zemědělských podniků zemědělských účastníků.

(1) Zájmový podíl zemědělského účastníka, vyznačený v knize zemědělských účastníků, jest osobní právo provozovatele zemědělského podniku, z něhož jest do národního podniku dodávána řepa.

(2) Toto právo nelze zciziti ani zatížiti.

(3) Opatření podniku v poměru k zemědělským účastníkům mají povahu prohlášení strany. Pokud nejde o zjištění, komu přísluší právo zemědělského účastníka a jaký je rozsah jeho zájmového podílu, řídí se poměr zemědělského účastníka k podniku předpisy práva soukromého.

(4) V případě, že dojde k rozhodování o tom, komu přísluší právo zemědělského účastníka a jaký je rozsah zájmového podílu (§ 14, odst. 5, § 15, odst. 4, § 18, odst. 2 a § 24, odst. 2 a 3), sdělí ústřední (oblastní) orgán své rozhodnutí osobě, jíž se týká, a uloží národnímu podniku, aby rozhodnutí v podniku vyhlásil. Proti tomuto rozhodnutí může ten, kdo tvrdí, že jím byl dotčen ve svých právech zemědělského účastníka, podati stížnost k ministerstvu výživy, na Slovensku k pověřenectvu pro výživu a zásobování, do 15 dnů od vyhlášení v odpor vzatého rozhodnutí v podniku. Pokud není jinak stanoveno, jest postupovati obdobně podle předpisů vládního nařízení č. 8/1928 Sb.

a) propuštěním ze všech nebo z části závazků, požádá-li o to zemědělský účastník z důvodů zvláštního zřetele hodných, podle usnesení představenstva národního podniku; v tomto případě je zemědělský účastník zproštěn závazků dnem, který v usnesení představenstva byl určen; nebyl-li určen, tedy až uplynutím příštího hospodářského roku, který následuje za rokem, v němž došlo k propuštění ze závazků,

b) ztrátou předpokladů tím, že zemědělský účastník přestal hospodařiti na zemědělském podniku, z něhož jest do národního podniku dodávána řepa; v tomto případě, pokud nedojde k vzniku práva nástupci podle § 15, odst. 2, končí zemědělské účastenství koncem hospodářského roku, v němž nastala ztráta předpokladů pro ně,

d) zrušením národního podniku.

c) úmrtím zemědělského účastníka,

(4) V případech uvedených v odstavci 2 a 3 určí představenstvo podniku, k němuž byl zemědělský účastník převeden, velikost zájmového podílu zásadně podle míry zájmového podílu téhož zemědělského účastníka v dosavadním podniku.

(1) V případě, že dojde ke sloučení národního podniku s jiným národním podnikem, převedou se současně se sloučením zemědělští účastníci k novému podniku. V novém podniku se provede znovu řízení podle §§ 14 a 15, při čemž se na oba podniky hledí tak, jako by od počátku, pokud jde o dodávky řepy, byly jedním podnikem.

(3) V případě, že při novém stanovení obvodů jednotlivých cukrovarů, dojde k přikázání zemědělců dodávajících řepu k jinému národnímu podniku, může býti rozhodnutím ústředního (oblastního) orgánu převeden k národnímu podniku takto určenému odpovídající počet zemědělských účastníků.

(2) V případě, že dojde k zřízení nového národního podniku, může býti převeden k němu rozhodnutím ústředního (oblastního) orgánu odpovídající počet zemědělských účastníků.

(1) Stálými zaměstnanci podle § 18, odstavec 1 dekretu nejsou ani zaměstnanci, kteří byli přijati pouze na jednu kampaň, i když se tak děje opětovně, ani zaměstnanci přijatí pro obdobné, časově omezené úkoly.

(2) Podnik zapíše stálé zaměstnance do seznamu, jenž obsahuje jméno, příjmení, rok narození a druh zaměstnání zaměstnancova. Zaměstnancům podniku je dovoleno nahlížeti do tohoto seznamu a činiti si z něho výpisy. Má-li podnik za to, že žádosti zaměstnance o zápis do seznamu stálých zaměstnanců nelze vyhověti, předloží žádost ústřednímu (oblastnímu) orgánu k rozhodnutí. Proti rozhodnutí ústředního (oblastního) orgánu lze podati stížnost k ministerstvu výživy, na Slovensku k pověřenectvu pro výživu a zásobování, do 15 dnů od doručení rozhodnutí v odpor vzatého. V řízení je postupovati obdobně podle ustanovení § 21, odst. 4, třetí věta.

(3) Stálí zaměstnanci zapsaní v seznamu nejpozději v den přede dnem volby volí ze svého středu dva členy představenstva a dva náhradníky.

(4) Jinak o volbě platí přiměřeně ustanovení oddělení druhého o volbě členů představenstva zřízeného podle § 18, odst. 3 dekretu.

(2) Ředitelem (náměstkem) může býti toliko svéprávný československý státní občan, který má na území republiky Československé své řádné bydliště; musí míti odborné vědomosti a zkušenosti. Ustanovení § 4, odstavec 3 a 4 platí přiměřeně.

(1) Ředitele (náměstky) národního podniku jmenuje a odvolává se schválením ministra výživy představenstvo ústředního orgánu po slyšení Ústřední rady odborů, Jednotného svazu českých zemědělců, příslušných zájmových organisací průmyslu a podle povahy průmyslového odvětví i jiných odborných organisací a institucí. Na Slovensku jmenuje a odvolává ředitele národního podniku (náměstka) se schválením pověřence pro výživu a zásobování představenstvo oblastního orgánu po slyšení Ústředí odborových svazů Slovenska, Jednotného svazu slovenských rolníků a příslušné zájmové organisace průmyslu a podle povahy průmyslového odvětví i jiných odborných organisací a institucí. Je-li v národním podniku několik náměstků, musí býti jeden z nich ustanoven z řad jeho zaměstnanců.

(3) Ředitel (náměstek) nesmí vykonávati zaměstnání, funkci nebo činnost, která jest v rozporu se zájmy národního podniku.

(4) Ředitel (náměstek) vykoná ministru výživy slib, že bude svědomitě plniti své povinnosti. Na Slovensku vykoná ředitel národního podniku tento slib pověřenci pro výživu a zásobování.

(2) Ředitel vykonává usnesení představenstva. Má-li však za to, že usnesení představenstva je na újmu zájmů národního podniku, zastaví je a podá o tom ihned zprávu představenstvu a příslušným nadřízeným orgánům. Nadřízený orgán musí o věci rozhodnouti s urychlením.

(1) Ředitel národního podniku vede záležitosti běžného obchodního i technického provozu národního podniku a činí všechna opatření a rozhodnutí ve správě podniku, pokud nejde o působnost vyhrazenou představenstvu nebo ústřednímu (oblastnímu) orgánu; je povinen dbáti zájmů národního podniku. Není-li představenstva nebo není-li schopno se usnášeti nebo je-li nebezpečí v prodlení, přísluší řediteli, aby učinil příslušná opatření; o nich je povinen podati zprávu představenstvu v nejbližší jeho schůzi.

(1) Ředitel (náměstek) zastupuje národní podnik navenek, jest zmocněn ke všem soudním i mimosoudním úkonům a právním jednáním, která souvisí s provozováním národního podniku. Omezení zmocnění stanoveného předpisy tohoto nařízení nemá vůči třetím osobám právního účinku.

(2) Národní podnik ohlásí svého ředitele (náměstka) k zápisu do rejstříku. Ředitel (náměstek) má učiniti svůj podpis před obchodním soudem nebo podati svůj podpis v ověřené formě. Za podnik se podpisuje tak, že k vytištěnému nebo kýmkoliv napsanému zákonnému označení podniku připojí ředitel (náměstek) svůj podpis.

(1) Při zřízení národního podniku jest jeho kmenovým jměním čistá hodnota majetkové podstaty, kterou stát na národní podnik převede.

(2) Nedostačuje-li kmenové jmění k plnění úkolů národního podniku, může být zvýšeno buď vkladem v hotovosti nebo přínosem jiných hodnot.

(3) Kmenové jmění může býti sníženo buď použitím k odepsání bilančních ztrát nebo, přesahuje-li výše kmenového jmění natrvalo míru potřebnou k plnění úkolů národního podniku, odvodem jeho částí způsobem uvedeným v § 41, č. 1, písm. b).

(4) Návrhy na zvýšení nebo snížení kmenového jmění podává ústřední orgán; o návrzích rozhodne ministr výživy, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro výživu a zásobování.

(5) Kmenové jmění může býti mimo to souvztažně sníženo a zvýšeno při majetkových převodech mezi jednotlivými národními podniky. Jde-li o národní podniky podřízené témuž ústřednímu (oblastnímu) orgánu, schvaluje takovéto změny ústřední (oblastní) orgán, jinak ministr výživy, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro výživu a zásobování.

(1) Úhrada programových investic (§ 7, č. 6) budiž zpravidla spjata se zvýšením kmenového jmění národního podniku.

(2) Ostatní investice hradí podnik ze svých běžných prostředků.

(1) Potřebný kapitál nad výši danou kmenovým jměním a reservním fondem si národní podnik opatřuje úvěrem. Jde-li o úvěr dlouhodobý, je třeba souhlasu ústředního (oblastního) orgánu.

(2) Podnik musí dbáti, aby oběžný kapitál byl udržován v přiměřené výši a pohotovosti se zřetelem k hospodárnosti a k potřebám financování provozu.

c) zbytek se poukazuje vyrovnávacímu účtu.

(1) Čistý zisk národních podniků průmyslových odvětví uvedených v § 1, odst. 1, č. 1, 2, 3 a 5 dekretu se rozdělí takto:

a) závodní (podnikové) radě se přidělí 10 % (§ 24 dekretu č. 104/1945 Sb.),

c) zbytek se poukazuje vyrovnávacímu účtu.

1. Až do výše zisku předpokládaného (rozpočteného) podle hospodářského plánu:

2. Část zisku, která přesahuje výši zisku předpokládaného (rozpočteného) podle hospodářského plánu:

(2) Čistý zisk národních podniků ostatních průmyslových odvětví uvedených v § 1, odst. 1 dekretu se rozdělí takto:

a) závodní (podnikové) radě se přidělí 10 % (§ 24 dekretu č. 104/1945 Sb.),

c) zbytek se poukazuje vyrovnávacímu účtu.

a) závodní (podnikové) radě se přidělí 30 % (§ 24 dekretu č. 104/1945 Sb.),

(3) U národních podniků, jichž se týká odstavec 2, rozděluje se čistý zisk podle ustanovení odstavce 1 do té doby, než bude podniku uloženo hospodařiti podle schváleného hospodářského plánu a pokud odvodem podle § 41, č. 2, písm. c) není kryta náhradová služba Fondu znárodněného hospodářství.

(4) Zbytky čistého zisku podle odstavce 1, písm. c) a podle odstavce 2, č. 1, písm. c) a č. 2, písm. c) se odvádějí nejpozději do 14 dnů po schválení rozdělení zisku na vyrovnávací účet vedený u ministerstva financí. O použití částek vedených na tomto účtu rozhoduje vláda.

c) likvidační přebytky zrušených národních podniků,

b) odvody plynoucí ze snížení kmenového jmění národního podniku (§ 35, odst. 3); těchto částek je použíti k programovým investicím v jiném národním podniku,

a) odvody z čistého zisku podle § 39,

c) odvod Fondu znárodněného hospodářství k úrokování a umořování cenných papírů tímto fondem vydaných k poskytnutí náhrady za znárodněný majetek, a co do zbytku

a) poukazy národním podnikům k úhradě programových investic, schválené ministrem výživy v dohodě s ministrem financí, poté

1. V jeho prospěch:

2. na jeho vrub:

d) odvod do státní pokladny.

b) částky poukázané národním podnikům k úhradě jejich bilančních ztrát, schválené ministrem výživy v dohodě s ministrem financí,

(1) Majetek přidělený národnímu podniku s určením pro sociální, vzdělávací a podobné účely nesmí býti odňat svému určení. Pokud takový majetek tvoří jako sociální, vzdělávací nebo podobný fond samostatnou podstatu, platí o něm dosavadní předpisy. O přechodu zařízení, určených k blahu zaměstnanců, která byla zřízena před 27. říjnem 1945, na závodní radu závodu, jehož zaměstnancům slouží, platí ustanovení § 38 dekretu č. 104/1945 Sb.

(2) K úhradě nákladů na provádění výcviku k povolání (výchovy odborných dělníků) a na vybavení příslušných zařízení (učebných závodů a škol) vytvoří se fondy, spravované ústředními (oblastními) orgány; fondy nabudou prostředků potřebných k plnění svých úkolů z příspěvků národních podniků nebo i z jiných zdrojů.

(1) Národní podniky jsou povinny až do vydání jednotných směrnic pro průmyslové početnictví vésti účetní knihy a záznamy podle zásad řádného podvojného účetnictví.

(2) Obchodní rok národního podniku se pravidelně kryje s rokem kalendářním. Ministr výživy, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro výživu a zásobování, může pro jednotlivá odvětví stanoviti odchylky.

(3) Účetní závěrky buďtež sestaveny a předloženy nadřízeným orgánům ve lhůtách určených ústředním orgánem.

(1) Za návrhy, kterými bylo dosaženo zdokonalení nebo zhospodárnění provozu, výrobního postupu nebo odbytu výrobků podniku, lze uděliti v mezích platných předpisů odměnu zaměstnanci, který je původcem návrhu.

(2) Návrh budiž odborně přezkoumán, i když původce nepřipojil početní rozbor. Výsledek zkoumání se sdělí původci a závodnímu zastupitelstvu.

(3) Při stanovení výše odměny se přihlíží k míře hospodářského prospěchu z přijatého návrhu.