1. Otopem ve smyslu těchto směrnic jest:

a) potřeba uhlí domácností,

b) potřeba uhlí úřadů, obchodních místností a pod., podniků živnosti hostinské a hotelové, lázní, obchodních domů, krámských obchodů a pod., škol, nemocnic, léčeben, vychovatelen, trestnic, ústavů dobročinných a pod., kasáren, táborů, zátiší a pod. zařízení, v nichž společně bydlí civilní osoby a vojenské osoby,

c) úhrnná potřeba uhlí pro zemědělství včetně zemědělských vedlejších podniků t. j. podniků, které jsou v hospodářské souvislosti se zemědělským podnikem vedeny jeho majitelem, pokud nejsou předmětem samostatného živnostenského podnikání,

d) potřeba uhlí těch živnostenských spotřebitelů, kteří podle prvního dílu těchto směrnic nejsou ohláškou povinni. K tomu patří také, bez ohledu na výši spotřeby, jatky, pekárny, porážky a kovárny atd., pokud se počítají k řemeslným drobným živnostem.

2. Zda podle toho některý spotřebitel podléhá ustanovením těchto směrnic, určuje v pochybných případech Rozdělovna.