(1) Výrobními mzdami jsou mzdové náklady, jejíchž výše připadající na výrobek se dá zjistit přímo.

(2) Výrobní doba smí být počítána jen časem, který je odůvodněn při normální pracovní výkonnosti.

(3) Jako hodinové výrobní mzdy smějí být započítány jen mzdy skutečně vyplacené, nejvýše však mzdy odpovídající hodinovým sazbám podle platných mzdových předpisů.

(4) Při výkonech prováděných v úkolu smí být započtena pouze mzda nepřesahující časovou mzdu přípustnou podle mzdových předpisů o více než 30%.

(5) Výrobce smí za svoji osobní práci na výrobku počítat nejvýše přípustnou mzdu dělníka v příslušné mzdové oblasti, s přirážkou nejvýše 20%. Za práce na výrobku v tomto smyslu se nepovažuji všeobecné vedení podniku a dozor při práci.

(6) Mzdu učně pracujícího na výrobku je dovoleno započíst ve výrobních mzdách takto: