(1) Krajské národní výbory se zmocňují, aby v dohodě s ministerstvy financí a vnitra a u staveb obytných též v dohodě s ministerstvem techniky – na Slovensku po vyjádření příslušných pověřenectev – přejímala státní záruku za zápůjčky poskytnuté podle § 17, č. 1.

(2) Převzetím státní záruky se stát zaručuje věřiteli za zápůjčku, a to za zúročení, úmor a vedlejší platy a za splacení zápůjčky s příslušenstvím, jak je stanoveno v dlužním úpise, bera na sebe závazek, že

1. zaplatí nedostávající se částku i s úroky z prodlení až do skutečného zaplacení a s náklady spojenými s vymáháním, nesplní-li dlužník, ač byl doporučeným dopisem upomenut, povinností uložených mu dlužním úpisem;

3. zaplatí zaručenou zápůjčku i s úroky z prodlení až do skutečného zaplacení a s jinými vedlejšími platy nebo tu její část s příslušenstvím, která vyjde naprázdno při rozvrhu nejvyššího podání, bude-li objekt prodán nucenou dražbou (pokud je to vzhledem k povaze objetku možné a bude dán souhlas podle § 25, odst. 2) a nevydraží-li ho věřitel zaručené zápůjčky, leč by byl poskytl i předcházející nezaručenou zápůjčku.

2. zaplatí schodek i s úroky z prodlení až do zaplacení a s náklady spojenými s vymáháním, bude-li na objekt uvalena vnucená správa (pokud je to vzhledem k povaze objektu možné a bude dán souhlas podle § 25, odst. 2) a nestačí-li její výnos k úhradě závazků převzatých podle dlužního úpisu;

(3) Závazek státu podle odstavce 2, č. 1 nastane uplynutím 30. dne, počítajíc ode dne, kdy věřitel oznámil příslušnému krajskému národnímu výboru (odstavec 1) dlužníkovo prodlení.

(4) Zaručené zápůjčky mají sirotčí jistotu.