(1) Redaktorem podle § 1 může býti, kdo:

a) je československým státním občanem, dosáhl 21 roků věku a není vyloučen ze zápisu do stálých seznamů voličských;

b) byl činný po dobu nejméně šesti měsíců jako redaktorský čekatel (odstavec 2), ačli příslušný svaz neuzná, že čekatelská doba byla nahrazena dopisovatelstvím nebo externím spolupracovnictvím nebo jiným způsobem, rovnocenným řádné praxi čekatelské;

c) nebyl odsouzen podle dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech, ve znění zákona ze dne 24. ledna 1946, č. 22 Sb., nebo podle ustanovení § 4 dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 17 Sb., o Národním soudu, nebo kdo nebyl pravoplatně odsouzen podle dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 138 Sb., o trestání některých provinění proti národní cti, doplněného zákonem ze dne 16. května 1946, č. 123 Sb., nebo podle nařízení Slovenské národní rady ze dne 15. května 1945, č. 33 Sb. n. SNR, o potrestání fašistických zločinců, okupantů, zrádců a kolaborantů a o zřízení lidového soudnictví, ve všech případech ve znění předpisů je měnících a doplňujících. Při odsouzení jen k trestu veřejného pokárání pro provinění proti národní cti nebo podle § 5 nařízení Slovenské národní rady č. 33/45 Sb. n. SNR může disciplinární rada příslušného svazu na žádost odsouzeného, nešlo-li o čin spáchaný při výkonu novinářské činnosti, posouditi, zda čin je takového rázu, že odůvodňuje vyloučení z redaktorské činnosti na určitou dobu nebo navždy;

d) nebyl pravoplatně odsouzen pro trestný čin, spáchaný z pohnutky nízké nebo nečestné nebo ke ztrátě čestných práv občanských;

e) nebyl rozhodnutím podle § 11 tohoto zákona zbaven způsobilosti býti redaktorem, pokud toto omezení trvá.