Hmotně-právní ustanovení.

Předmět přídělu.
Věcný rozsah.
Přídělová podstata.
Slučování a rozdělování majetkových podstat.

Hodnocení přídělové podstaty.
Výpočet ceny přídělové podstaty.

Uchazeči.

Omezovací ustanovení.

(1) Toto nařízení se vztahuje na živnostenské podniky konfiskované podle dekretu č. 108/1945 Sb. (dále „konfiskační dekret“), které

a) v zemích České a Moravskoslezské organisačně spadají do Ústředních svazů řemesla, obchodu, dopravy nebo pro cizinecký ruch,

b) na Slovensku jsou povinnými členy živnostenských společenstev, odborných společenstev nebo obchodních gremií, pokud rámcovými plány budou určeny k přídělu, s výjimkou podniků uvedených v § 2.

(2) V pochybnostech o tom, zda jde o živnostenský podnik podle tohoto nařízení, rozhodne osidlovací úřad v dohodě s příslušnými ministerstvy po slyšení hospodářských svazů.

(3) U podniků výrobních, které organisačně spadají do Ústředního svazu průmyslu a u nichž průměr současně zaměstnaných osob v době od 1. července 1946 do 30. června 1947 nepřekročil dvacet, rozhodne osidlovací úřad na návrh Ústředního svazu průmyslu v dohodě s ministerstvem průmyslu, po případě s ministerstvem výživy, zda jde o živnostenský podnik podle tohoto nařízení.

(4) Podniky uvedené v předchozích odstavcích jsou střední majetkové podstaty podle ustanovení § 6, odst. 2 konfiskačního dekretu a drobné živnostenské podniky podle oddílu III zák. č. 31/1947 Sb. (dále „zákon“); označují se nadále jen jako „podniky“.

1. jež byly zařazeny do Ústředního svazu průmyslu a jeho skupin, a podniky, jež byly organisačně přeřazeny po 5. květnu 1945 z Ústředního svazu průmyslu do Ústředního svazu řemesla;

f) zpravodajské, detektivní, inkasní, informační a úvěrové kanceláře.

e) stavební podnikatelství,

d) zprostředkování v jiných než obchodních jednáních (obchodech) a podniky veřejné agentury,

c) realitní a úvěrové zprostředkování, bytové kanceláře podle zákona ze dne 19. srpna 1925, č. 203 Sb., kterým se některé obory soukromého sprostředkování prohlašují za živnost koncesovanou ve smyslu živnostenského řádu (zákona),

b) insertní kanceláře, zastoupení v oboru insertním, zprostředkování nebo uzavírání objednávek (insertů), plakátovací podniky,

a) obchodní jednatelství (obchodní zastoupení) podle § 59c) živnostenského řádu, na Slovensku podle § 77 živnostenského zákona, zprostředkování koupě a prodeje movitých věcí, sdělování adres kupců a koupěchtivých osob, vedení evidence nákupních pramenů, shromažďování objednávek a nabídek zboží a movitých věcí,

b) na Slovensku obchody, jež jsou registrovány u obchodních a průmyslových komor jako velkoobchody;

a) v zemích České a Moravskoslezské, jež jsou členy hospodářské skupiny velkoobchodu a zahraničního obchodu Ústředního svazu obchodu, leč by obchodní podnik zařazený do hospodářské skupiny velkoobchodu a zahraničního obchodu provozoval obchod v malém. Byl-li maloobchod zařazen do hospodářské skupiny velkoobchodu a zahraničního obchodu, rozhodne osidlovací úřad v dohodě s ministerstvem vnitřního obchodu po slyšení Ústředního svazu obchodu, zda jde o podnik podle tohoto nařízení; tímtéž způsobem se rozhodne o obchodním podniku v národní správě, byl-li přeřazen za účinnosti zákona z hospodářské skupiny velkoobchodu a zahraničního obchodu do hospodářské skupiny maloobchodu, nebo byl-li dřívější podnik provozovaný jako velkoobchod i maloobchod odhlášen z hospodářské skupiny velkoobchodu a zahraničního obchodu;

3. velké ubytovací podniky zařazené podle vládního nařízení č. 194/1939 Sb., na Slovensku podle vládního nařízení č. 96/1939 Sl. z., do skupiny C, pokud mají význam pro cizinecký ruch, jakož i jiná zařízení, sloužící význačnou měrou cizineckému a turistickému ruchu, jež byly osidlovacím úřadem v dohodě s ministerstvy zahraničního obchodu a vnitřního obchodu po slyšení Ústředního svazu pro cizinecký ruch vyňaty z přídělu podle tohoto nařízení.

2. ubytovací podniky, zařazené do skupiny A nebo B podle vládního nařízení ze dne 13. července 1939, č. 194 Sb., o třídění podniků hostinských živností s oprávněním k ubytování cizinců, na Slovensku podle vládního nařízení ze dne 8. května 1939, č. 96 Sl. z., o třídění podniků hostinských a výčepnických živností s právem ubytovati cizince, a to i tehdy, je-li s takovým podnikem spojen provoz některého z oprávnění uvedeného v § 16, odst. 1, písm. b) až g) živnostenského řádu, na Slovensku v § 23, odst. 1, písm. b) až g) živnostenského zákona, a tato část podniku je zařazena do jiné než některé ze dvou cenově nejvyšších skupin;

1. zařazené v den nabytí účinnosti zákona podle platných cenových předpisů do nejvyšších dvou cenových skupin, a to i tehdy, je-li některá část podniku zařazena do nižší cenové skupiny;

4. obchodní podniky, zabývající se činností zprostředkovatelskou a náborovou, a to

3. nakladatelství;

2. obchodní a jednotkové domy;

1. Obchodní podniky

4. účetní, bilanční, revisní, hospodářsko-poradní, reklamní a náborové a hlídací veřejné podniky.

3. které mají povahu jak podniků průmyslových, tak i řemeslných, leč by průmyslovou část bylo možno odděliti provozně a hospodářsky od části řemeslné;

2. u nichž průměr současně zaměstnaných osob v době od 1. července 1946 do 30. června 1947 překročil dvacet;

A. Řemeslné (výrobní a poslužné) podniky:

B. Obchodní podniky:

C. Hostinské a výčepnické podniky:

2. skladovací podniky (veřejná skladiště);

4. podniky hromadné osobní dopravy motorovými vozidly, pravidelné i nepravidelné, u nichž průměr současně zaměstnaných osob v době od 1. července 1946 do 30. června 1947 přesahuje dvacet; je-li tato doprava provozována jedním podnikatelem, tehdy, přesahuje-li v téže době počet takových zaměstnanců u pravidelné dopravy dvacet, u nepravidelné deset;

5. podniky osobní nehromadné dopravy nepravidelné (autotaxi), u nichž průměrný počet provozních jednotek v době od 1. července 1946 do 30. června 1947 přesahuje pět.

D. Dopravní podniky:

E. Plavební podniky, autoškoly, cestovní kanceláře a zprostředkování sázek.

F. Podniky zubotechnické.

u nichž průměr současně zaměstnaných osob v době od 1. července 1946 do 30. června 1947 přesahuje dvacet.
G. Podniky elektrotechnické,

1. mezinárodní zasilatelské (spediční) podniky a podniky mezinárodní dopravy;

3. podniky nepravidelné nákladní dopravy motorovými vozidly a povoznictví, u nichž průměr současně zaměstnaných osob v době od 1. července 1946 do 30. června 1947 přesahuje dvacet;

(1) V případech uvedených v § 2 může osidlovací úřad vzhledem ke způsobu provozu, k umístění nebo počtu zaměstnanců podniků v dohodě s příslušným ministerstvem po slyšení příslušného ústředního svazu uznati zkonfiskovanou majetkovou podstatu za podnik podle tohoto nařízení a určiti ji k přídělu.

(2) Podniky, které by spadaly pod pojem střední majetkové podstaty, může osidlovací úřad v dohodě s příslušným ministerstvem po slyšení příslušného hospodářského svazu vyjmouti z přídělu podle tohoto nařízení, přihlížeje zejména k rozsahu nebo významu podniku, počtu zaměstnanců, mimořádnému vybavení, zejména strojovému nebo kapitálovému, obratu, výtěžku nebo výsadnímu postavení.

(1) Ke konfiskované majetkové podstatě podniku náležejí všechny věci, které až dosud sloužily provozu podniku, zejména nemovitosti, práva (firma, známky, vzorky, patenty, licence, vodní práva a pod.), směnky, cenné papíry, vkladní knížky, hotovosti, pohledávky, jakož i všechny hotové a nedokončené výrobky, polotovary, zásoby a hmoty, jež patří k podniku v den, který určí osidlovací úřad vyhláškou ve svém věstníku (rozhodný den), ačli nejde o věci, které jsou ve vlastnictví osoby, jejíž majetek nepodléhá konfiskaci.

(2) Ke konfiskované majetkové podstatě náležejí dále peněžité i nepeněžité závazky.

(3) Ke konfiskované majetkové podstatě nepatří bytové zařízení.

(4) Konfiskovanou majetkovou podstatu sepíše a vyúčtuje národní správce podle směrnic, které vydají osidlovací úřad a Fond národní obnovy v dohodě s ministerstvy financí, průmyslu, vnitřního obchodu a výživy a nejvyšším účetním kontrolním úřadem.

(1) Osidlovací úřad, rozhoduje o přídělu, stanoví, které součásti majetkové podstaty budou přiděleny uchazečům (přídělová podstata) a které budou z ní vyloučeny a převzaty Fondem národní obnovy (dále jen „fond“); fond uloží přídělci, jaká opatření má učiniti o vyloučených součástech majetkové podstaty.

(2) Zásadně se přidělí veškeré movité i nemovité věci, které jsou součástí majetkové podstaty, pokud nebudou vyloučeny podle § 6.

(3) K přídělové podstatě náleží také jiná majetková podstata nebo její část, která bude podle § 1 zákona a podle tohoto nařízení (§ 7) sloučena v jednu přídělovou podstatu.

b) peněžité závazky vzniklé po 9. květnu 1945, je-li majetková podstata zřejmě předlužena a pokud je fond v případech hodných zvláštního zřetele převezme k vypořádání jako závazky, které nevznikly vinou přídělce.

(1) Z majetkové podstaty (§ 4) se vylučují:

A. Aktiva:

B. Pasiva:

a) Zařízení nebo jeho části, které nejsou nutné pro provoz podniku nebo které budou vyňaty z jiných důležitých důvodů,

b) vázané vklady,

c) hotovosti, cenné papíry a okamžitě splatné pohledávky u peněžních ústavů, pokud nejsou nutným provozním kapitálem,

d) úložky, vytvořené v době nesvobody na opatření provozního zařízení nebo zboží, úložky investiční a úložky, vzniklé odvodem nadměrných zisků,

e) pohledávky vzniklé před 10. květnem 1945 vůči vlastníkům majetku, konfiskovaného podle konfiskačního dekretu nebo podle dekretu presidenta republiky ze dne 21. června 1945, č. 12 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, na Slovensku podle nařízení Slovenské národní rady ze dne 23. srpna 1945, č. 104 Sb. n. SNR, o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel slovenského národa, ve znění nařízení Slovenské národní rady ze dne 14. května 1946, č. 64 Sb. n. SNR,

f) pohledávky za Německou říší, za dlužníky v Německé říši a za státy, které jsou povinny platiti reparace, a jejich příslušníky,

g) patenty důležité pro obranu státu nebo pro jiný veřejný zájem. Příděl ostatních patentů a práv nehmotných (práva firmy, známek, vzorků, licencí, autorského práva a pod.) mohou osidlovací úřad a Fond národní obnovy výjimečně a v odůvodněných případech vyhraditi pozdějšímu rozhodnutí.

a) Peněžité závazky vzniklé před 10. květnem 1945,

(2) Pohledávky a závazky uvedené v odstavci 1, jakož i platby na závazky vzniklé před 10. květnem 1945, vykáže uchazeč podrobně v přihlášce o příděl a připojí doklady.

(1) Osidlovací úřad a Fond národní obnovy mohou z důvodů hospodářské účelnosti slučovati podniky a jiné majetkové podstaty nebo jejich součásti, konfiskované podle konfiskačního dekretu (§ 1 zákona). Slučování majetkových podstat nebo jejich součástí se děje po předchozím slyšení příslušného hospodářského svazu, po případě jeho územní složky.

(2) Uchází-li se osoba, která není svobodná, o příděl podniku, jehož provozovna je v rodinném domku, má navrhnouti sloučení rodinného domku (i s příslušnou stavební parcelou a s případně hraničícími pozemky, zapsanými v téže knihovní vložce) s podnikem v jednu přídělovou podstatu. Osidlovací úřad a Fond národní obnovy mohou sloučiti s podnikem pro zlepšení jeho provozu nebo z jiných důvodů hospodářské účelnosti jinou nemovitost nebo movitost, náležející k jiné zkonfiskované majetkové podstatě, v jednu přídělovou podstatu.

(3) Náležejí-li k majetkové podstatě součásti, které s ní nebyly spojeny v den počátku účinnosti tohoto nařízení, zejména jde-li o věci zavlečené, nebo které jsou součástí jiné majetkové podstaty, může osidlovací úřad na žádost uchazečovu tyto součásti sloučiti s majetkovou podstatou v jednu přídělovou podstatu. Rovněž předměty sloužící provozu podniku, které byly konfiskovány jiné osobě než původnímu majiteli podniku, mohou osidlovací úřad a Fond národní obnovy sloučiti s přidělovanou majetkovou podstatou v jednu přídělovou podstatu, jsou-li k provozu podniku nezbytně nutné.

(4) Sloučení podniků lze provésti jen, zůstane-li sloučený podnik drobným živnostenským podnikem.

(5) Opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 provede osidlovací úřad v rozhodnutí o přídělu.

(1) Jde-li o příděl podniků spojených se zemědělským majetkem, konfiskovaným podle dekretu č. 12/1945 Sb. (na Slovensku podle nařízení Slovenské národní rady č. 104/1945 Sb. n. SNR, ve znění nařízení Slovenské národní rady č. 64/1946 Sb. n. SNR), zjistí okresní národní výbor před návrhem na příděl podniku, jehož výtěžek by nezaručoval přídělci slušnou obživu, zda nemovitost, v níž byl podnik provozován, byla nebo může býti uchazeči o podnik přidělena podle uvedených předpisů nebo podle dekretu presidenta republiky ze dne 20. července 1945, č. 28 Sb., o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci, a zda mu k této nemovitosti byla nebo může býti přidělena zemědělská půda, která by mu ve spojení s podnikem zaručovala slušnou obživu. Tyto okolnosti zjistí okresní národní výbor dotazem u okresní rolnické komise, jde-li o příděl podle dekretu č. 12/1945 Sb., na Slovensku podle uvedeného nařízení Slovenské národní rady; jde-li o příděl podle dekretu č. 28/1945 Sb., provede okresní národní výbor toto zjištění u ministerstva zemědělství - místně příslušné osidlovací komise. Ministerstvo zemědělství přidělí pak podle možnosti takto zjištěné témuž uchazeči nemovitost, v níž byl podnik provozován, a potřebnou zemědělskou půdu.

(2) Podnik, který je umístěn v zemědělské usedlosti, přidělí se přídělci této usedlosti, pokud přídělce vyhovuje ustanovením tohoto nařízení.

(1) Podkladem ocenění přídělové podstaty je seznání (soupis s oceněním) součástí majetkové podstaty, sestavené přídělcem podle směrnic, které vydají osidlovací úřad a Fond národní obnovy v dohodě s ministerstvy financí, průmyslu, vnitřního obchodu a výživy, nejvyšším účetním kontrolním úřadem a nejvyšším úřadem cenovým; při tom se postupuje podle těchto zásad:

b) suroviny se ocení cenou pořizovací k rozhodnému dni; neprodejné zboží, které nebylo nakoupeno nebo vyrobeno přídělcem, se oceňuje skutečnou nynější hodnotou;

a) U strojů, strojního a jiného zařízení a kancelářského nábytku stanoví se cena tak, že se od cen určených podle předpisů nejvyššího úřadu cenového v době odhadu pro nové zboží stejného druhu, nebo pro zboží srovnatelné odečte srážka za opotřebení, po případě za znehodnocení;

c) úhrada za polotovary a hotové výrobky se rovná ceně výrobní; nejsou-li vlastní výroby, rozhoduje cena pořizovací k rozhodnému dni;

e) úhrada za rodinný domek, po případě za stavební parcelu, se vypočte podle příslušného ustanovení přídělového nařízení pro rodinné domky;

f) úhrada za jinou nemovitost se vypočte podle její obecné ceny.

d) pohledávky se oceňují jmenovitou hodnotou, pokud nejsou prokázaně a nezaviněně nedobytné. Pohledávky v cizích valutách se ocení podle úředních kursů, platných v rozhodný den, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak. Hodnota pohledávek se sníží o částky, jež se stanou prokázaně a nezaviněně nedobytnými; tento odpočet provede fond nejdéle do pěti let po rozhodnutí o přídělu dodatečným snížením přejímací ceny;

(2) Pokud podle rozhodnutí o přídělu přejímá přídělce na srážku z přejímací ceny závazky, jest postupovati takto:

b) závazky na jiné než peněžní plnění se odhadnou podle zásad vládního nařízení ze dne 23. června 1933, č. 100 Sb., kterým se vydávají předpisy o odhadu nemovitostí v řízení exekučním (odhadní řád).

a) Peněžité závazky s příslušenstvím se odečtou od přejímací ceny jmenovitou hodnotou,

(3) Ocenění provedené podle předchozích odstavců přezkoumá fond.

(4) Výlohy řízení a dávky a poplatky řízením vzniklé jdou na vrub přídělce.

(1) Přejímací cena podniku se zvýší o částku odpovídající mimořádné výnosové hodnotě podniku jen u podniků s pravděpodobným čistým ročním výnosem přesahujícím částku 70.000 Kčs.

(2) Částka odpovídající mimořádné výnosové hodnotě podniku se určuje takto:

Stupeň mimořádné výnosové hodnoty:	Při čistém ročním výnosu:	Číslo:
I.	od 70.000 Kčs do 80.000 Kčs	1
II.	od 80.001 Kčs do 100.000 Kčs	2
III.	od 100.001 Kčs do 120.000 Kčs	3
IV.	od 120.001 Kčs do 150.000 Kčs	4
V.	od 150.001 Kčs do 180.000 Kčs	5
VI.	od 180.001 Kčs do 220.000 Kčs	6
VII.	od 220.001 Kčs do 260.000 Kčs	7
VIII.	od 260.001 Kčs do 300.000 Kčs	8
IX.	od 300.001 Kčs do 350.000 Kčs	9
X.	nad 350.000 Kčs	10

3. od pravděpodobného čistého ročního výnosu se odečte částka 70.000,– Kčs a 3% úrok z ceny přídělové podstaty (§ 12). Výsledná částka se násobí číslem, odpovídajícím příslušnému stupni podle této tabulky:

1. Odhadne se, po případě za účasti znalce, pravděpodobný čistý roční výnos se zřetelem k poloze, druhu, rozsahu a vybavení podniku, jakož i k místním poměrům, stavu i vyhlídkám osídlení;

2. podle takto odhadnutého výnosu zařadí se podnik do stupně mimořádné výnosové hodnoty podniku podle tabulky uvedené pod č. 3;

(1) Před odevzdáním přídělové podstaty do vlastnictví musí přídělce zaplatiti nejméně 10 % přejímací ceny a výlohy (§ 12, odst. 4) v hotovosti. Z důvodů hodných zvláštního zřetele, zejména jde-li o přednostní uchazeče, může fond na odůvodněnou žádost přídělce, uplatněnou při podání přihlášky o příděl, povoliti uhrazení této části přejímací ceny způsobem uvedeným v odstavci 2 nebo 3.

(2) Zbytek přejímací ceny, neuhradí-li jej v hotovosti, může přídělce uhraditi převodem z vázaných vkladů svých, své manželky (družky) a nezletilých dětí, žijících s ním ve společné domácnosti, a to až do výše částek prostých dávky z přírůstku na majetku (§ 37, odst. 2 zákona ze dne 15. května 1946, č. 134 Sb., o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku); právnické osoby mohou tuto část přejímací ceny uhraditi ze svých vázaných vkladů do částky 50.000 Kčs. Do těchto částek se nezapočítávají vázané vklady použité k úhradě jiného konfiskovaného majetku.

(3) Na část přejímací ceny, která zbývá po zaplacení podle předcházejících odstavců, zprostředkuje fond přídělci, bude-li třeba, úvěr u peněžního ústavu k tomu oprávněného. Tento úvěr může býti poskytnut tím, že peněžní ústav převede uvěřenou částku ze svých vázaných vkladů na zvláštní vázaný účet fondu u Poštovní spořitelny. Úrokovou sazbu a podmínky tohoto úvěru poskytnutého ve vázaných korunách stanoví ministerstvo financí v dohodě s Národní bankou Československou a fondem.

(4) Osobám, uvedeným v § 1 zákona ze dne 12. dubna 1946, č. 75 Sb., o přiznávání hospodářských a právních úlev krajanům vracejícím se do vlasti, zejména z Maďarska, může fond k zaplacení přejímací ceny povoliti přiměřenou lhůtu, nejdéle do převodu jejich majetku v cizině zanechaného.

(5) Úvěr zprostředkovaný fondem u peněžního ústavu bude umořen ve lhůtě, jež bude sjednána mezi přídělcem a peněžním ústavem. Bude-li přídělci s podnikem přidělena nemovitost, svolí fond k zápisu vkladu práva zástavního v pozemkové knize na přidělené nemovitosti k zajištění poskytnutého úvěru.

(1) Cenu přídělové podstaty, vypočtenou podle § 12, mohou osidlovací úřad a Fond národní obnovy, pokud výnos podniku nepřesahuje částku, která je rozhodná pro výpočet mimořádné výnosové hodnoty, snížiti až o 50% uchazečům z řad osob uvedených v §§ 1 a 6 zákona ze dne 19. prosince 1946, č. 255 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, a z řad osob uvedených v § 84, odst. 1 zákona ze dne 18. července 1946, č. 164 Sb., o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce, s přihlédnutím k sociální potřebnosti uchazečově a k výnosnosti podniku.

(2) Jiným osobám, než jsou uvedeny v odstavci 1, zejména osobám uvedeným v § 1 zák. č. 75/1946 Sb. a osobám, které se v důsledku svého zaměstnání v podniku, který se jim přiděluje, staly předčasně práce neschopnými, mohou osidlovací úřad a Fond národní obnovy z důvodů hodných zvláštního zřetele povoliti snížení přejímací ceny s přihlédnutím k sociální potřebnosti uchazečově a k výnosnosti podniku až o 25 %.

(3) Osidlovací úřad a Fond národní obnovy mohou přídělcům hodným zvláštního zřetele povoliti na každé dítě, které v den podání přihlášky není starší 14 roků, srážku až 5 % z přejímací ceny. Přídělcům, kteří se jako národní správci významně zasloužili o zvelebení podniku, mohou osidlovací úřad a Fond národní obnovy povoliti srážku až 10 % z mimořádné výnosové hodnoty; v případech zcela nadprůměrné osobní zásluhy přídělcovy o zvelebení podniku, jež se projevilo také v jeho mimořádném výnosu, lze povoliti srážku až 20 % z mimořádné výnosové hodnoty.

(4) Snížení podle předcházejících ustanovení se povoluje v rozhodnutí o přídělu na odůvodněnou žádost uchazečovu, uplatněnou při podání přihlášky nebo žádosti o příděl (§ 40, odst. 1). Míra snížení nesmí přesahovati 50% z přejímací ceny.

(1) Přednostní uchazeči (odstavec 2) mají přednostní právo na příděl podniků, uvolněných podle § 13 zákona v pohraničním území, a na příděl všech podniků v ostatním území.

(3) Za umístěné uchazeče (odstavec 2) jest považovati ty přednostní uchazeče, kteří byli již umístěni na služebním místě vyhrazeném podle § 3, odst. 1 zák. č. 255/1946 Sb., ať již se umístění stalo uplatněním přednostního práva podle tohoto zákona či nikoliv, nebo kteří již jednou úspěšně uplatnili přednostní právo podle § 4, písm. a) až e) uvedeného zákona. Toto ustanovení se nevztahuje na přednostní uchazeče, propuštěné z veřejných služeb nebo ze služeb národních podniků z důvodu snížení počtu zaměstnanců, dále na ty přednostní uchazeče, kteří odejdou dobrovolně z těchto služeb a věnují se svému původnímu povolání, pokud v něm nebudou trvale umístěni. Nemůže-li býti přidělený podnik bez viny uchazečovy provozován, nelze uchazeče považovati za umístěného. Výrok o tom, že se uchazeč nepovažuje za umístěného, vydá ministerstvo národní obrany v dohodě s osidlovacím úřadem.

(2) Přednostními uchazeči jsou osoby uvedené v §§ 1 a 6 zák. č. 255/1946 Sb., které nejsou umístěny, a v § 84, odst. 1 zák. č. 164/1946 Sb., které nejsou existenčně zabezpečeny (§ 6, odst. 1 zákona).

(4) Za existenčně zabezpečené uchazeče (odstavec 2), spadající pod ustanovení § 84, odst. 1 zák. č. 164/1946 Sb., jest pokládati uchazeče, jejichž přednostní právo bylo uspokojeno některým ze způsobů tam určených pod písm. a) až d), pokud nárok nezanikl nebo uchazeči nejsou vyloučeni z nároku podle uvedeného zákona. Ustanovení odstavce 3, věty druhé a třetí platí tu obdobně. Výrok o tom, že se uchazeč nepovažuje za existenčně zabezpečeného, vydá ministerstvo sociální péče v dohodě s osidlovacím úřadem.

b) v ostatním území, jde-li o národního správce, který je přednostním uchazečem a v den podání přihlášky aspoň tři měsíce národním správcem,

1. přihláškou:

(2) Právnická osoba, u níž jsou splněny náležitosti § 24, odst. 1 a 2, uchází se o příděl přihláškou (odstavec 1, č. 1), jinak žádostí (odstavec 1, č. 2).

(1) O příděl lze se ucházeti (§ 40, odst. 1):

a) V pohraničním území, jde-li o národního správce ustanoveného před 1. květnem 1946 nebo o přednostního uchazeče, který v den podání přihlášky je národním správcem aspoň tři měsíce;

2. žádostí:
jde-li o národního správce, který není přednostním uchazečem. Žádost lze podati až po uplynutí tří měsíců od ustanovení národním správcem podniku. Lhůtu k podání žádosti stanoví osidlovací úřad.

(3) Národní správci, kteří nejsou přednostními uchazeči, vyhovují však jinak podmínkám zákona a tohoto nařízení, ohlásí osidlovacímu úřadu na předepsaném tiskopise, že se hodlají ucházeti o příděl.

(2) Přednostní uchazeči, kteří v den vyhlášení příslušného rámcového plánu nejsou ještě tři měsíce národními správci podniku, ohlásí osidlovacímu úřadu na předepsaném tiskopise, že se hodlají ucházeti o příděl jimi spravovaného podniku.

(1) Přednostní uchazeči, kteří nejsou dosud národními správci, podají žádost o ustanovení národními správci u osidlovacího úřadu ve lhůtě stanovené vyhláškou tohoto úřadu, jež bude vydána v dohodě s ministerstvem národní obrany a ministerstvem sociální péče a uveřejněna v Úředním listě (§ 6, odst. 1 zákona).

(4) Ostatní zájemci podají žádost o ustanovení národním správcem ve lhůtě, kterou stanoví osidlovací úřad.

(2) Ustanovení o národnosti [odstavec 1, písm. b)] neplatí pro uchazeče uvedené v §§ 1 a 6 zák. č. 255/1946 Sb. Uchazeči uvedení v § 84, odst. 1 zák. č. 164/1946 Sb. musí však prokázati, že nejsou národnosti německé nebo maďarské.

a) československým státním občanem, nebo že je za něho považován podle §§ 1 nebo 2 ústavního zákona ze dne 12. dubna 1946, č. 74 Sb., o udělení státního občanství krajanům vracejícím se do vlasti,

b) české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti,

c) národně a státně spolehlivý,

d) soudně bezúhonný,

e) způsobilý podle živnostensko-právních předpisů k provozování podniku, o který se uchází, a že

f) tento podnik jako národní správce řádně spravuje po dobu nejméně tří měsíců.

(3) Výjimky a úlevy od povinnosti předložiti plný průkaz způsobilosti lze povoliti jen podle platných živnostensko-právních předpisů.

(1) Uchazeč musí prokázati, že je

(1) Pro uchazeče o podnik v pohraničním území platí tyto další podmínky:

(2) Uchazeč, který je národním správcem v pohraničním území (§ 5, odst. 1, č. 3 zákona), musí mimo všeobecné podmínky (§ 22, odst. 1) prokázati, že jsou u něho splněny ještě tyto další podmínky:

(3) Za rodinného příslušníka podle odstavce 1, písm. b) se považuje manželka nebo manžel, děti manželské, nemanželské a osvojené, rodiče a prarodiče a družka nebo druh za předpokladu, že žijí s uchazečem ve společné domácnosti. U dětí do 18 let se předpokládá, že splňují podmínky § 22, odst. 1, písm. a) až c) stejně jako uchazeč. Soudní bezúhonnost nutno však prokazovati vždy po dovršení 14 roků.

b) že podnik osobně spravuje, a to nejpozději od 1. května 1946; tato podmínka však neplatí pro přednostní uchazeče.

a) že nejpozději ode dne nabytí účinnosti zákona má bydliště v místě, kde je podnik jím spravovaný, nebo v jeho nejbližším okolí,

b) že jeho rodinní příslušníci, žijící s ním ve společné domácnosti, nejsou národnosti německé nebo maďarské a že jsou soudně bezúhonní a státně spolehliví. Výjimku, pokud jde o národnost rodinných příslušníků, lze povoliti jen tehdy, nejde-li o manželství uzavřená po 21. květnu 1938.

a) že nemá jinde vlastního bytu nebo že se ho vzdá pro případ přidělení podniku,

(4) Děti, které nežijí s uchazečem ve společné domácnosti, se považují za rodinné příslušníky, pokud uchazeč na ně pobírá výchovné podle platných předpisů.

c) právnická osoba je oprávněna k provozu spravovaného podniku.

b) národní správce byl ustanoven z pověření právnické osoby,

a) národní správce byl v tomto podniku ustanoven před účinností zákona za šetření zákonných předpisů, zejména zákona č. 255/1946 Sb.,

(3) Jinak se mohou právnické osoby ucházeti o příděl po uspokojení osob uvedených v § 7, odst. 3 konfiskačního dekretu, jsou-li ustaveny podle § 25, odst. 2, nebo prokáží-li, že podnik, o jehož příděl se ucházejí, je řádně spravován národním správcem, ustanoveným z jejich pověření po dobu nejméně tří měsíců.

(1) Právnické osobě lze přiděliti podnik přede všemi uchazeči, jsou-li pro to dány závažné důvody (odstavec 2) a prokáže-li, že jsou splněny tyto podmínky:

(2) Za závažné důvody podle § 10, odst. 2 zákona, pro které může býti právnické osobě dána přednost přede všemi uchazeči, považují se zejména významné důvody hospodářské, zvláště podpora výrobnosti a zlevňování cen, důvody sociální a kulturní, úkoly budovatelského plánu a skutečnost, že podnikání právnické osoby je v zájmu veřejném důležitější než podnikání jednotlivce; při tom musí býti zkoumáno, zda takové podniky bývají obvykle provozovány také právnickými osobami. O tom, zda jde o závažné důvody a zda takové podniky bývají obvykle provozovány také právnickými osobami, rozhodne osidlovací úřad po slyšení příslušných hospodářských svazů.

(2) Je-li podnik pod národní správou více národních správců, kteří vyhovují stanoveným podmínkám, a ucházejí-li se všichni společně o příděl tohoto podniku, může osidlovací úřad přiděliti tento podnik do vlastnictví právnické osobě, ustaví-li se z těchto národních správců v přiměřené lhůtě stanovené osidlovacím úřadem.

(1) Uchází-li se o přidělení podniku více jeho národních správců, kteří vyhovují stanoveným podmínkám, jest při přídělu přihlížeti k osobám uvedeným v § 7, odst. 3 konfiskačního dekretu. Mezi stejně oprávněnými uchazeči rozhodne osidlovací úřad podle volné úvahy, při čemž přihlédne zejména k sociálním a rodinným poměrům a k lepší odborné kvalifikaci uchazečů (§ 11, odst. 2 zákona). Za lepší odbornou kvalifikaci se pokládá také delší odborná průprava. Osidlovací úřad může žádati, aby uchazeč mimo předepsané doklady předložil seznání jmění, potvrzené berní správou a místním národním výborem.

a) osoby, které byly pravoplatně správním nálezem potrestány za čin, spáchaný v době výkonu národní správy, podle § 19, odst. 1 konfiskačního dekretu nebo podle § 1 zákona ze dne 13. února 1947, č. 15 Sb., o stíhání černého obchodu a podobných pletich,

c) osoby právnické, ustavené za účelem obejití zákona a tohoto nařízení.

b) osoby, kterým přísluší nárok podle zákona ze dne 16. května 1946, č. 128 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících, na vrácení živnostenského nebo jiného výdělečného podniku a které závazně neprohlásí, že se bezpodmínečně vzdají provozování vráceného podniku,

(1) Provozuje-li uchazeč, který je národním správcem, ještě jiný výdělečný podnik, je povinen vzdáti se jeho provozování pro případ, že mu bude spravovaný podnik přidělen; je-li výdělečný podnik podnikem živnostenským, je zároveň povinen bezpodmínečně se vzdáti svého dosavadního živnostenského oprávnění a předložiti v obou případech před odevzdáním přídělu příslušné úřední potvrzení, že se výdělečného podniku, po případě dosavadního živnostenského oprávnění, vzdal.

(2) Za výdělečný podnik se nepovažuje zemědělská výroba.

(1) Pokud nebude stanoveno jinak, nesmí přídělce přidělený podnik nebo jeho část v míře přesahující běžný provoz zciziti, zatížiti, propachtovati nebo pronajmouti bez předchozího svolení fondu; toto omezení trvá do úplného zaplacení přejímací ceny, vždy však nejméně po dobu deseti let ode dne následujícího po odevzdání podniku do vlastnictví.

(2) Osidlovací úřad a Fond národní obnovy mohou směrnicemi upraviti podmínky pro udělování svolení podle odstavce 1, po případě uděliti pro určité případy svolení všeobecně nebo přenésti pravomoc k udělení svolení na jiné orgány.

(3) V rozhodnutí o přídělu mohou býti stanovena další omezení přídělce.

c) pozbude československého státního občanství nebo živnostenského oprávnění,

b) neplní jiné podstatné podmínky uložené mu v rozhodnutí o přídělu,

a) přidělený podnik nebo jeho část v míře přesahující běžný provoz zcizí, zatíží, propachtuje nebo pronajme bez předchozího svolení fondu podle § 28, odst. 1; je-li živnostenský podnik spojen se zemědělským majetkem, postupuje fond v dohodě s Národním pozemkovým fondem při ministerstvu zemědělství,

e) získal přidělený podnik předstíráním nepravdivých skutečností nebo vědomě pomocí nesprávných dokladů anebo jiným obmyslným jednáním.

d) byl potrestán podle § 26 dekretu presidenta republiky ze dne 19. května 1945, č. 5 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů, na Slovensku podle § 24 nařízení Slovenské národní rady ze dne 5. června 1945, č. 50 Sb. n. SNR, o národní správě, nebo podle § 19, odst. 1 konfiskačního dekretu anebo podle § 1 nebo § 4 zák. č. 15/1947 Sb.,

(1) Při odnětí nebo vzdání se přiděleného podniku se vypočte jeho cena podle týchž zásad, které platí pro vypočtení přejímací ceny (§§ 12 a 13), a to ke dni odevzdání podniku.

(2) Fond zaplatí přídělci cenu podniku, vypočtenou podle zásad předchozího odstavce, zmenšenou o úhrn neumořeného úvěru a případného snížení, poskytnutého podle § 15.

(3) Je-li tato hodnota nižší než neumořený úvěr (§ 14, odst. 3) a případné snížení poskytnuté podle § 15, doplatí dosavadní přídělce fondu úhrn neumořeného úvěru a případného snížení poskytnutého podle § 15, zmenšený o cenu podniku.

(4) Fond vrátí peněžnímu ústavu převedenou hodnotu poskytnutého úvěru a peněžní ústav poukáže fondu částky splacené přídělcem.

(5) Dojde-li k odnětí podniku pro neplnění povinností přídělcem, uhradí si fond vzniklou ztrátu, t. j. rozdíl mezi hodnotou zjištěnou při ocenění podle odstavce 1 a přejímací cenou při opětném přídělu, z částky poukázané peněžním ústavem a případný zbytek vrátí přídělci.