§ 7

<var>Čl. VII.</var>

Všeobecná ustanovení.

(1) Povolávání znalců budiž omezeno na nejnutnější míru. V pochybných případech zjistí soud vhodným způsobem před nařízením znaleckého šetření, lze-li se vůbec od něho nadíti výsledků, jichž by se dalo užíti v trestním řízení.

(2) Odborný lékař budiž povolán jen tehdy, vyžaduje-li správné posouzení věci zvláštních odborných znalostí.

(1) Rozsah znalecké činnosti buď vymezen jasným a přesným označením předmětu, účelu a podle okolností případu i způsobu šetření a dále poskytnutím stručných, avšak obsažných zpráv ze spisů.

(2) Potřebuje-li soud odborné znalosti o několika předmětech a není-li jisto, zda nepostačí vyšetření některých z nich, buďtež vyšetřeny zatím jen některé a znalci buďtež poukázáni, aby upustili od dalšího šetření, jakmile dosáhnou jeho účelu. Je třeba započíti vždy s vyšetřením těch předmětů a užíti toho způsobu šetření, podle něhož se lze nejspíše nadíti kladného výsledku.

(3) Pomocné osoby (§ 8), které mají nárok na odměnu, smí znalec přibrati, není-li nebezpečí v prodlení, jen se svolením soudu. Zpravidla se mají pomocné osoby získati v místě, kde se znalecký úkon provádí.

(4) Příkazy soudu buďtež vyznačeny s udáním rozsahu, předmětu, způsobu a účelu šetření ve spise, a byly-li dány znalci ústně, budiž jejich přijetí stvrzeno ve spise jeho podpisem.

§ 17

Za úkony, jež znalec provedl proti soudnímu příkazu nebo pokynu nebo způsobem, který je v rozporu s ustanovením § 16, odst. 2, věty druhé, nepřísluší odměna ani náhrada. To platí také o úkonech, jež znalec konal bez soudního příkazu, leč by bylo nebezpečí v prodlení. Rovněž nepřísluší zvláštní odměna (náhrada) za doplnění nálezu nebo posudku, jehož nedostatečnost znalec sám zavinil.

(1) Vyšetřující soudce nebo soud určí odměnu nebo náhradu jen na žádost znalcovu, kterou jest podati písemně nebo ústně do protokolu.

(2) Odměna (náhrada) se určuje usnesením, které se doručí (vyhlásí) znalci a stranám.

(3) Znalec i strany mají právo podati stížnost proti tomuto usnesení podle příslušných ustanovení trestního řádu. Stížnost podaná veřejným žalobcem má odkladný účinek, pokud jde o výplatu položek odměny (náhrady) napadených stížností.

§ 19

Znalec, který nežádá za odměnu nebo náhradu do čtrnácti dnů ode dne ukončení svého úkonu, a podá-li posudek, ode dne podání posudku, pozbývá nároku na ni.

§ 20

Přednosta soudu může se schválením ministerstva spravedlnosti uděleným v dohodě s ministerstvem financí sjednati se znalcem zvláštní smlouvu o jeho odměně. V takovém případě neplatí ustanovení tohoto nařízení. Avšak i v takových případech uloží se osobám, které byly uznány povinnými nahraditi útraty, povinnost náhrady podle sazeb stanovených tímto nařízením.