(1) Odměny znalců v trestním řízení soudním se určují zpravidla (§ 2) podle sazebníku znaleckých odměn připojeného k tomuto nařízení. Není-li úkon v sazebníku uveden nebo zahrnut v některém úkonu tam uvedeném, budiž odměna určena podle času a námahy, jichž bylo k úkonu potřebí, s přihlédnutím k výši sazební odměny za úkon obdobný.

(2) Odměny znalců, kteří nejsou uvedeni v sazebníku znaleckých odměn, buďtež určeny podle času a námahy a podle stupně vědomostí nebo dovedností, jichž bylo k úkonu potřebí, a s přihlédnutím k tomu, jak se odměňují znalci uvedení v sazebníku za obdobné úkony, zpravidla (§ 2) částkou nepřevyšující 160,– Kčs.