(1) Peněžní ústav, který není národním podnikem nebo za jehož vklady nepřevzal plné a neodvolatelné ručení stát, země, okres nebo obec, je povinen k zajištění peněz soudního chráněnce, uložených u něho jako vklad, složiti na výzvu soudu u některého z míst uvedených v odstavci 2 ve výši vkladu dluhopisy vnitřního státního dluhu nebo tuzemské cenné papíry postavené jim podle zvláštních právních předpisů na roveň co do ukládání peněz soudních chráněnců.