Ustanovení živnostensko-právní.

Všeobecná ustanovení.

Koncese k živnosti radiotechnické, radiomechanické a k obchodu s radioelektrickými zařízeními.

Rozsah živnostenských oprávnění.

(1) Výroba radioelektrických zařízení (§ 1, odst. 1) je živností koncesovanou a nazývá se živností radiotechnickou. Majitelé této živnosti jsou oprávněni též opravovati radioelektrická zařízení.

(2) Opravování radioelektrických zařízení (§ 1, odst. 1) je živností koncesovanou a nazývá se živností radiomechanickou. Majitelé této živnosti jsou též oprávněni bez újmy práv živností jiných vyráběti zařízení a součástky, pokud nejsou vyhrazeny živnosti radiotechnické a pokud spadají do oprávnění živnosti mechanické.

(3) Obchod s radioelektrickým zařízením je živností koncesovanou vázanou na zvláštní způsobilost.

(4) Ustanovení § 37 ž. ř. (§ 52 ž. z.) zůstávají nedotčena.

(1) Koncesi radiotechnickou uděluje ministerstvo průmyslu po slyšení ministerstva pošt a ministerstva národní obrany.

(2) Koncesi radiomechanickou a koncesi k obchodu s radioelektrickými zařízeními uděluje okresní národní výbor.

(1) Koncese radiotechnická může býti udělena žadateli, majícímu trvalé bydliště v republice Československé, po předložení průkazu zvláštní způsobilosti:

1. vysvědčením o II. státní zkoušce z oboru elektrotechnického inženýrství na vysoké škole technické a vysvědčením o nejméně dvouročním odborném technickém zaměstnání v podniku pro výrobu radioelektrických zařízení, nebo

2. vysvědčením o úspěšně vykonané zkoušce (zkouškách) učitelské způsobilosti pro střední školy z fysiky jako předmětu hlavního nebo diplomem o doktorátu z přírodních věd z oboru fysiky a vysvědčením o nejméně tříletém odborném zaměstnání technickém v podniku pro výrobu radioelektrických zařízení, nebo

3. vysvědčením uvedeným pod č. 1, absolutoriem učebního kursu pro radiotechniku na vysoké škole technické a vysvědčením o nejméně jednoročním odborném technickém zaměstnání v podniku pro výrobu radioelektrických zařízení, nebo

4. vysvědčením (diplomem) uvedeným pod č. 2, absolutoriem učebního kursu pro radiotechniku na vysoké škole technické a vysvědčením o nejméně dvouletém odborném technickém zaměstnání v podniku pro výrobu radioelektrických zařízení, nebo

5. vysvědčením o úspěšně vykonané zkoušce dospělosti na vyšší průmyslové škole (elektrotechnickém slaboproudém oddělení) a vysvědčením o nejméně šestiletém odborném technickém zaměstnání v podniku pro výrobu radioelektrických zařízení, nebo

6. vysvědčením o úspěšném absolvování mistrovské školy průmyslové (elektrického slaboproudého oddělení) a vysvědčením o nejméně osmiletém zaměstnání v odborném technickém podniku pro výrobu radioelektrických zařízení.

(2) Polovina doby předepsané pro odborné technické zaměstnání v podniku pro výrobu radioelektrických zařízení v odst. 1, č. 1, 2, 4, 5 a 6 může býti též nahrazena zaměstnáním v podniku pro opravy radioelektrických zařízení nebo v živnosti radiomechanické.

(3) Pokud praxe získaná při odborné činnosti na vědeckých ústavech, školách a podobných zařízeních, jakož i praxe ve vojenských dílnách a kursech, nebo obdobná činnost u vojenských útvarů vůbec se pokládá za rovnocennou výcviku v živnosti radiotechnické, bude stanoveno vládním nařízením.

(4) Vysvědčení o studiích vykonaných na cizozemských učilištích platí, jsou-li nostrifikována.

(5) V případech zvláštního zřetele hodných může ministerstvo průmyslu po dohodě s ministerstvem školství a osvěty, ministerstvem pošt, ministerstvem techniky a jde-li o vysvědčení vydané vojenskou správou též v dohodě s ministerstvem národní obrany uznati za dostatečný po slyšení příslušné hospodářské organisace i jiný průkaz zvláštní způsobilosti k získání koncese radiotechnické, než-li jest uvedeno v předcházejících odstavcích, prokáže-li žadatel, že jeho odborná způsobilost jest jak co do odborného vzdělání, tak i co do praktické činnosti aspoň rovnocenná zvláštní způsobilosti předepsané pro koncesi radiotechnickou podle tohoto zákona.

(1) Koncese k živnosti radiomechanické může býti udělena žadateli, majícímu trvalé bydliště v republice Československé, po předložení průkazu zvláštní způsobilosti:

1. výučním listem získaným v živnosti radiomechanické nebo radiotechnické a vysvědčením o nejméně tříletém odborném pomocnickém zaměstnání v těchto živnostech,

2. pokud jde o elektromechaniky a koncesované elektrotechniky, vysvědčením o úspěšně vykonané odborné zkoušce, o níž podrobnosti stanoví vládní nařízení.

(2) Ustanovení § 4, odst. 3, tohoto zákona platí obdobně pro živnost radiomechanickou.

(3) Do průkazu způsobilosti v odstavci 1 předepsaného lze také započítati návštěvu odborných škol. Tyto školy, jakož i míru v jaké se školní návštěva do průkazu způsobilosti započte, určí vládní nařízení.

(4) Osoba způsobilá k nabytí koncese radiotechnické jest způsobilá též k nabytí koncese radiomechanické.

(5) Stavěti anteny a prováděti jiné práce, spojené s instalací radioelektrických zařízení, jsou oprávněni jen ti, kdož mají koncesi radiotechnickou nebo radiomechanickou, jakož i koncesovaní elektrotechnikové a mechanikové (elektromechanikové). Obchodníci s radioelektrickými zařízeními mají právo k osazení jednoduchých hotových anten a uzemnění pro přijímací stanice radioelektrické, jimi dodané. Pojem jednoduchých hotových anten bude stanoven vládním nařízením.

(1) Koncese radiotechnická nemůže býti udělena cizincům.

(2) Koncese radiomechanická nebo koncese k obchodu s radioelektrickými zařízeními může býti udělena cizincům jen za podmínek, stanovených v § 8 živnostenského řádu (zákona).

(3) Dispens podle § 23a, odst.2 ž. ř. (§ 38, odst. 2 ž. z.) uděluje zemský národní výbor po slyšení příslušných hospodářských organisací. Pro živnost radiotechnickou je však dispens nepřípustna.

(4) Náměstka (obchodvedoucího) a pachtýře v živnostech podle § 2 tohoto zákona schvaluje koncesní úřad.

(1) Veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti a komanditní společnosti na akcie mohou nabýti koncese podle § 2

c) vyhovují-li všichni společníci podmínkám § 7, odst. 1 nebo 2, podle toho o jakou koncesi jde, a jsou-li spolehliví (§ 23 ž. ř., § 37 ž. z.),

a) mají-li sídlo v tuzemsku,

b) mají-li všichni společníci bydliště nebo sídlo v republice Československé,

d) pokud jde o komanditní společnost na akcie, zní-li akcie na jméno a jsou-li aspoň z většiny 60% ve vlastnictví československých státních příslušníků.

(2) Akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným a výdělková a hospodářská společenstva mohou nabýti koncese podle § 2

b) jsou-li alespoň dvě třetiny představenstva a dozorčí rady a pokud jde o živnost radiotechnickou všichni členové státními příslušníky republiky Československé a mají-li bydliště v republice Československé,

c) jsou-li všichni členové představenstva a dozorčí rady osoby spolehlivé (§ 23 ž. ř., § 37 ž. z.),

a) mají-li sídlo v tuzemsku,

d) zní-li akcie na jméno a jsou-li akcie nebo společenské podíly aspoň z většiny 60% ve vlastnictví československých státních příslušníků.

(3) Jiné společnosti a právnické osoby - s výjimkou státu a národních podniků - nemohou nabýti živnostenského oprávnění podle § 2.

(4) V případech odůvodněných mimořádně důležitými státně politickými, vojenskými nebo hospodářskými zájmy státu, může ministerstvo průmyslu, pokud jde o koncesi pro obchod s radioelektrickými zařízeními, ministerstvo vnitřního obchodu v dohodě se zúčastněnými ministerstvy povoliti odchylku od podmínek, stanovených v předchozích odstavcích.

(1) Osobě, která byla pravoplatně odsouzena pro některý trestný čin, uvedený v § 5 živnostenského řádu, pro trestný čin proti tomuto zákonu nebo proti zákonu ze dne 23. března 1923, č. 60 Sb., o telegrafech, nebo proti zákonu ze dne 20. prosince 1923, č. 9 Sb. z r. 1924, kterým se upravuje výroba, prodej a přechovávání radiotelegrafních a radiotelefonních zařízení, jakož i dovoz jejich z ciziny, může úřad odepříti udělení koncese podle § 2, jestliže hledíc k osobě žadatele a ke spáchanému trestnímu činu, jakož i ke zvláštní povaze živnosti, byla by obava z jejího zneužití.

(2) Společnostem a společenstvům výdělkovým a hospodářským uvedeným v § 8, odst. 1 a 2, může odepříti úřad udělení koncese podle § 2, jestliže některý společník společnosti uvedené v § 8, odst. 1, nebo některý člen představenstva společností uvedených v § 8, odst. 1 a 2, nebo zástupce zřízený podle ustanovení živnostenského řádu byl pravoplatně odsouzen pro trestný čin uvedený v předchozím odstavci a jestliže, hledíc k osobě pachatele a ke spáchanému trestnímu činu, jakož i ke zvláštní povaze živnosti, byla by obava z jejího zneužití.