(1) Dary poskytnuté v době branné pohotovosti státu účastníkům národního boje za osvobození, pokud jich bylo použito pro činnost směřující k osvobození Československé republiky, jakož i dary, poskytnuté v téže době politickým vězňům přímo do koncentračních a podobných táborů nebo do vězení, jsou osvobozeny od daně darovací.

(2) Vdovám a sirotkům po obětech nacistické persekuce, jimž byly v důsledku ztráty živitele poskytnuty v době před účinností tohoto zákona dary, přísluší též osvobození od daně darovací a od poplatku nemovitostního v rozsahu, stanoveném § 3, odst. 2.

(3) Věnování k účelům vědeckým, vyučovacím, dobročinným, lidumilným, náboženským nebo kulturním, zejména k znovuvybudování a zachování kulturních a historických budov a památek válkou zničených, učiněná v letech 1945 až 1948 k uctění památky účastníků národního boje za osvobození nebo obětí nepřátelské persekuce nebo na paměť osvobození Československé republiky, jsou osvobozena od daně darovací a od poplatku nemovitostního.