c) naléhavými interpelacemi.

(2) Právo dotazovati se vlády nebo člena vlády vykonávají poslanci:

(1) V době zasedání vyhradí předsednictvo sněmovny zpravidla v první plné schůzi v měsíci přiměřenou dobu pro stručné dotazy poslanců, které byly předsednictvem sněmovny připuštěny pro ústní odpovědi.

(2) Stručný dotaz může býti podán každým poslancem.

(3) Stručný dotaz musí býti podán ve sněmovní kanceláři písemně v tolika vyhotoveních, aby mohl býti doručen též každému dotazovanému, a nesmí míti rozsah přesahující 200 slov.

(4) Připustilo-li předsednictvo sněmovny dotaz pro ústní odpověď, zašle jedno vyhotovení dotázanému a stanoví zároveň dobu schůze, ve které má býti podána odpověď.

(5) Dotázaný jest povinen dostaviti se do schůze nebo se dáti zastoupiti jiným členem vlády.

(6) Ve schůzi, určené pro ústní odpovědi na stručné dotazy poslanců, přečte tazatel svůj dotaz. Dotázaný je povinen odpověděti nebo odpověď odepříti s udáním důvodů. Odepře-li tázaný odpověď, může tazatel položiti jednu dodatečnou otázku, která však nesmí trvati déle než dvě minuty. Dotázanému jest volno odpověděti na tuto otázku ústně buď ihned nebo v příští schůzi, vyhrazené ústním odpovědím na stručné dotazy, nebo si vyhraditi odpověď písemnou, kterou jest pak povinen podati do 15 dnů. Dotázaný může též odepříti odpověď na dodatečnou otázku s udáním důvodů.

(7) K žádosti dotazovaného musí předseda prohlásiti schůzi, určenou pro odpověď na dotaz, za důvěrnou.

(8) Sněmovní kancelář vyvěsí ve sněmovně seznam stručných dotazů, jež byly předsednictvem sněmovny připuštěny pro ústní odpovědi, s pořadovým číslem, jménem tazatele i dotázaného a s krátkým údajem o předmětu dotazu, a to nejméně 48 hodin před schůzí, ve které mají býti zodpověděny. Tyto dotazy se tiskem nerozdávají. Poslanci a oprávnění parlamentní zástupci tisku mohou nahlédnouti ve sněmovní kanceláři do jejich znění. Seznam vyvěšených stručných dotazů může býti zveřejněn.

(9) Uveřejniti v tisku obsah dotazů, které ještě nebyly předneseny ve sněmovně, odděliti dotazy od odpovědí již podaných, změniti obsah dotazů nebo odpovědí nebo připojovati k nim bezprostřední poznámky, je nepřípustné.

a) stručnými dotazy,

b) písemnými dotazy,

Dotazy a interpelace.

(1) Poslanci se mohou písemně dotazovati vlády nebo člena vlády po činech vlády a jejích orgánů a po zamýšlených opatřeních. Dotázaní jsou povinni na dotazy odpověděti, pokud tyto činy nebo opatření spadají do jejich kompetence.

(2) Ustanovení § 62 platí obdobně.

(3) Tato ustanovení nevztahují se na naléhavé interpelace, které v době, kdy tento zákon nabyl účinnosti, jsou již předmětem sněmovního projednávání.

a) dotazy, které obsahují projevy uvedené v § 8, odst. 1, písm. m);

b) dotazy, obsahující urážlivá tvrzení nebo osobní útoky;

c) dotazy, na které byla již dána vyčerpávající odpověď;

d) dotazy o věcech, které jsou již předmětem jiného jednání sněmovny nebo sněmovního výboru (komise);

e) dotazy, které se dotýkají abstraktních právních otázek nebo mají povahu hypothetickou;

f) dotazy o povaze nebo chování kterékoliv osoby, ledaže se dotaz vztahuje na skutečnosti při jejím úředním nebo veřejném působení.

(1) Je-li dotaz mimo podpisy tazatelů uvedených v záhlaví opatřen ještě dalšími 30 podpisy poslanců a je-li označen výslovně jako naléhavá interpelace s uvedením důvodů, musí dotázaný odpověděti do 14 dnů buď písemně nebo v plenární schůzi ústně nebo stejným způsobem odpověď s udáním důvodů odepříti. Nejpozději v nejbližší schůzi po rozdání odpovědí tiskem nebo po uplynutí čtrnáctidenní lhůty bez odpovědi může tazatel navrhnouti, aby se rokovalo o předmětu interpelace. O návrhu tom usnáší se sněmovna prostým hlasováním a v usnesené rozpravě náleží slovo nejprve jednomu z tazatelů uvedených v záhlaví interpelace. Dotázaný musí se v rozpravě ujmouti slova, jestliže do zahájení rozpravy nebyla odpověď rozdána tiskem.