Kdy sněmovna zasedá a jak se ustavuje.

§ 3

Zasedání sněmovny.

§ 4

Ustavující schůze.

(1) Nově zvolená sněmovna ustaví se v plné schůzi do 6 týdnů po vyhlášení výsledků volby.

(3) Přijme-li předseda volbu, vykoná ve sněmovně do rukou předsedajícího slib (§ 6), ujme se předsednictví, přijme slib poslance, jenž až dosud schůzi řídil, dá provésti volbu pěti místopředsedů, deseti zapisovatelů a osmi pořadatelů, načež místopředsedové vykonají do rukou předsedových slib (§ 6).

(4) Sčítání hlasů provedou čtyři skrutátoři jmenovaní předsedajícím z poslanců.

(5) Všechny tyto volby platí na celé volební období, leč by nadpoloviční většina všech poslanců písemně žádala o nové volby; volby vykonají se pak v příští schůzi.

(6) Zvolení členové předsednictva podrží své funkce až do provedení nové volby.

(7) Kdyby během funkčního období sněmovny nastala nutnost voliti znovu celé předsednictvo a dosavadní předseda neb úřadující místopředseda neprovedl volbu do dvou týdnů, svolá nejstarší člen sněmovny nejpozději do dalších dvou týdnů sněmovnu k volbě nového předsednictva (odstavce 2 a 3). Kdyby tak neučinil, sejde se sněmovna do dalších dvou týdnů k volbě nového předsednictva. Schůzi zahájí a řídí nejstarší přítomný člen sněmovny.

(1) Sněmovna schází se ke dvěma řádným zasedáním v roce; jarnímu a podzimnímu, kromě toho podle potřeby k zasedáním mimořádným, svolána byvši presidentem republiky, výjimečně předsedou sněmovny (§ 28 úst. list.).

(2) Zasedání sněmovny se končí nebo odročuje a sněmovna se rozpouští prohlášením presidenta republiky (§§ 30 a 31 úst. list.).

(3) Skončilo-li zasedání (§ 30, odst. 1 úst. list.), pokračuje sněmovna při novém zasedání v pracích podle stavu, v jakém byly při ukončení skončeného zasedání. President republiky může však v dekretu, kterým prohlašuje zasedání za skončené, prohlásiti, že se práce sněmovní přerušují; tím veškeré věci, o nichž sněmovna již před tím konečného usnesení neučinila, přestávají býti předmětem jednání sněmovny. Po takovém přerušení prací sněmovních může se v novém zasedání táž sněmovna jen k návrhu vlády nebo iniciativního výboru usnésti, že výboru, jemuž se přikazuje návrh zákona v předchozím zasedání již projednávaný, se ukládá, aby pokračoval v poradě na základě výborových usnesení v předchozím zasedání již učiněných. O návrhu takovém rozhodne sněmovna bez porady výborové a bez rozpravy prostým hlasováním; může jej však odkázati i výboru. Výbory, které sněmovna prohlásila permanentními, mohou jednati i po skončení zasedání. Nedotčen zůstává § 3, odst. 3 zákona ze dne 18. prosince 1946, č. 244 Sb., o parlamentní kontrolní a úsporné komisi.

(4) Bylo-li zasedání odročeno (§ 30, odst. 2 úst. list.), nastává v pracích sněmovny pouze přestávka; všecky výbory mohou i po odročení pokračovati ve svých pracích.

(5) Rozpuštěním sněmovny ukončují se všechny její práce až na činnost Stálého výboru podle čl. 7, odst. 2 ústavního zákona ze dne 11. dubna 1946, č. 65 Sb., o ústavodárném Národním shromáždění, a předsednictva sněmovny (§ 7, odst. 4). Nově zvolená sněmovna může se usnésti k návrhu iniciativního výboru nebo vlády, aby se pokračovalo v projednávání návrhu zákona předloženého již rozpuštěné sněmovně.

(2) Schůzi tu svolá předseda vlády. Zahájí ji a řídí nejstarší přítomný člen sněmovny, přijme slib poslanců (§ 5, odst. 1), dá neprodleně provésti volbu předsedy a dotáže se ho, zda volbu přijímá. Přitom příslušejí předsedajícímu všechna práva, která má předseda sněmovny při řízení plné schůze.

§ 5

Slib poslanců.

(3) Odepření slibu nebo slib s výhradou má bez dalšího v zápětí ztrátu mandátu (§ 22 úst. list.), kterou prohlásí v prvé schůzi předsedající, jinak předseda sněmovny.

§ 6

Předseda a místopředsedové slibují, že „budou zachovávati zákony a svůj úřad předsednický nestranně zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí“ (§ 49).
Slib předsedy a místopředsedů.

(1) Poslanci vykonají v prvé schůzi před volbou předsednictva do rukou předsedajícího slib podle § 22 úst. list. tímto způsobem: Dříve než poslanec vstoupí do jednací síně, podepíše ve sněmovní kanceláři prohlášení obsahující tento slib, což mu kancelář sněmovní potvrdí na osvědčení, jímž se pak prokáže při vstupu do zasedací síně. Ve schůzi pak předsedající dá přečísti formuli slibu a poslanci na jeho vyzvání jednotlivě podáním ruky předsedajícímu a slovem: „Slibuji“ slib složí (§ 49).

(2) Poslanci, kteří vstoupí do sněmovny později, vykonávají stejným způsobem slib do rukou předsedy sněmovny.