(2) Osoby, které nepodají žádost ve lhůtě stanovené v odstavci 1, pozbývají, nebude-li jim zmeškání lhůty prominuto, nárok na zaopatření podle tohoto zákona, jakož i nároků z dřívějšího pracovního (služebního) poměru, které by snad mohly uplatňovati proti státu nebo jiným subjektům uvedeným v § 1, odst. 1.