Předmět přídělu.
Věcný rozsah.
Toto nařízení se vztahuje na
Pojem rodinného domku.
Přídělová podstata.

1. rodinné domky konfiskované podle dekretu č. 108/1945 Sb. (dále „konfiskační dekret“), čítajíc v to i rodinné domky zřízené na podkladě práva stavby, nebo rodinné domky nabídnuté přídělci a od nich převzaté (§ 22, odst. 3),

2. nájemní domy obytné a stavební parcely, konfiskované podle konfiskačního dekretu nebo nabídnuté přídělci a od nich převzaté (§ 22, odst. 3), pokud se přidělí podle § 8, odst. 3 zák. č. 31/1947 Sb. (dále „zákon“) jako náhradní příděl.

(1) Rodinným domkem podle tohoto nařízení (dále „domek“) jest domek, v němž jest jeden nebo dva malé byty s příslušenstvím a výjimečně i další malý byt, byl-li tento byt zřízen využitím svažitého staveniště, a u něhož roční úplata (náhrada) za užívání bytu nebo bytů (dále „nájemné“) nepřevyšuje

a) v pohraničním území (§ 53) s výjimkou lázeňských a klimatických míst [písm. b)] u domku s jedním bytem částku 6.000 Kčs a s dvěma byty částku 8.000 Kčs,

b) v ostatním území a v lázeňských a klimatických místech pohraničního území, které vyhlásí osidlovací úřad a Fond národní obnovy ve Věstníku osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy (dále „Věstník“), u domku s jedním bytem částku 8.000 Kčs a s dvěma byty částku 12.000 Kčs.

(2) Malým bytem podle odstavce 1 jest byt, u něhož podlahová plocha obytných místností nepřesahuje 80 m². Za obytné místnosti se pokládají světnice, ložnice, obytné (světlé) komory (kabinety), obytné (světlé) kuchyně, pak provozovny a kanceláře sloužící zároveň za byt. Obyvatelnost kuchyní dlužno posuzovati podle jejich velikosti, úpravy a způsobu užívání. Kuchyně o výměře nejvýše 12 m² podlahové plochy, mají-li kuchyňská kamna, se považují za neobytné. Užívá-li se samostatné kuchyně jako bytu, nutno ji vždy pokládati za obytnou. Za neobytné místnosti je považovati vedlejší místnosti bytu, jako jsou předsíně, koupelny, neobytné kuchyně, verandy, špíže, záchody a pod. Za neobytné je také považovati místnosti pro služebné, není-li jejich podlahová plocha větší než 12 m², a jsou-li přístupny toliko z kuchyně. Místnosti, kterých se užívá k výkonu svobodného povolání nebo jako místností úředních, se pokládají za obytné místnosti bytu, s nímž jsou spojeny. Malá provozovna, která není částí bytu, se nepovažuje za obytnou místnost.

(3) Domek může obsahovati také malé provozovny. Malou provozovnou jest místnost (místnosti), která jest od jiné provozovny a malého bytu stavebně oddělena, a které užívá živnostník, bydlící v témže domku v malém bytě, k provozu své živnosti jako dílny, krámu, skladiště a pod. Malá provozovna a malý byt téhož živnostníka nemusí býti od sebe stavebně odděleny. Nebydlí-li živnostník v témže domku, nesmí jeho malá provozovna v domku míti větší podlahovou plochu než 36 m².

a) v pohraničním území roční nájemné řádně určené podle příslušné vyhlášky osidlovacího úřadu v Praze,

(4) Rozhodné podle ustanovení odstavce 1 je u domku

b) v ostatním území roční nájemné vypočtené způsobem předepsaným toutéž vyhláškou pro výpočet nájemného v lázeňských a klimatických místech pohraničního území (na Slovensku podle příslušné vyhlášky osidlovacího úřadu v Bratislavě), leč by nájemné zjištěné podle vyměřovacího základu daně činžovní na berní rok 1947 bylo vyšší. K dočasné slevě nájemného u domků v pohraničním území, poskytnuté podle příslušných vyhlášek osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy v Praze, se nepřihlíží. Výpočet nájemného u bytů, kterých se nepoužívá, se řídí týmiž zásadami.

(5) Do ročního nájemného uvedeného v odstavci 1 se započítává jen nájemné z obou nebo jednoho bytu bez rozdílu, užívá-li se části bytu také k provozu živnosti, svobodného povolání nebo jako místností úředních a pod., nezapočítává se však nájemné z bytu zřízeného využitím svažitého staveniště, ani z dalších jednotlivých obytných místností, z malé provozovny, která není částí bytu, z garáže nebo ze zahrady.

(6) Rodinným domkem není domek, v němž žádný byt není obyvatelný po celý rok.

(1) Osidlovací úřad může na návrh místního národního výboru naložiti podle tohoto nařízení i s takovým domem, který plně nevyhovuje ustanovením § 2, nemá-li, nehledíc k obytným místnostem v podkroví a suterénu, více než dva byty s příslušenstvím. Zejména může býti za rodinný domek uznán i domek s malými byty, u něhož roční nájemné z bytu nebo bytů převyšuje částky uvedené v § 2, odst. 1, a domek s byty, u nichž podlahová plocha obytných místností přesahuje 80 m².

(2) Za rodinný domek může býti uznán i takový dům, který je nedostavěn nebo pobořen nebo poškozen, dá se však uvésti do stavu vyhovujícího ustanovením odstavce 1 nebo ustanovením § 2.

(1) Domek a jeho příslušenství jest se stavební parcelou, na které jest vystavěn, a se zahradou hraničící se stavební parcelou, zapsanými v téže vložce, malou majetkovou podstatou podle § 6, odst. 2 konfiskačního dekretu. Příslušenstvím domku se rozumějí nejen předměty s domkem nebo jeho částí pevně spojené (jako zařízení osvětlovací, kamna, domácí telefon, elektrické zvonky, vezděné vany v koupelnách, ústřední topení, výtah), nýbrž i všechny movité předměty, které slouží k užívání celého domku, leč by byly ve vlastnictví osob, jejichž majetek nepodléhá konfiskaci.

(2) U domku zřízeného na podkladě práva stavby jest malou majetkovou podstatou konfiskované právo stavby včetně budovy.

b) peněžité závazky, náležející k nemovitosti.

(3) Ke konfiskovaným majetkovým podstatám (odstavce 1 a 2) náležejí:

A. Aktiva:

B. Pasiva:

a) věcná práva, zapsaná na nemovitosti,

b) pohledávky, které mají vztah k nemovitosti, zejména pohledávky vzniklé z užívání domku nebo jeho části.

a) věcná břemena, zajištěná na nemovitosti,

(4) Ke konfiskovaným majetkovým podstatám (odstavce 1 a 2) nenáleží zařízení bytu, které nelze považovati zároveň za příslušenství domku (odstavec 1), leč by šlo ve výjimečných případech o takové zařízení bytu, které tvoří s domkem celek, zejména slohový nebo hospodářský, takže by jeho oddělením zařízení nebo domek ztratily na ceně.

(1) Osidlovací úřad, rozhoduje o přídělu, stanoví, které součásti majetkové podstaty budou přiděleny (přídělová podstata) uchazečům a které budou z majetkové podstaty vyloučeny a převzaty Fondem národní obnovy (dále „fond“); fond uloží národnímu správci nebo přídělci, jaká opatření má učiniti o vyloučených součástech majetkové podstaty.

(2) Zpravidla se přidělí domek se svým příslušenstvím včetně práv a závazků k němu náležejících. Osidlovací úřad může však stanoviti výjimku, jde-li o věci, které zřejmě nejsou nutné k užívání domku nebo jeho části.

b) služebnosti, u nichž není důvodu k dalšímu trvání,

(3) Z majetkové podstaty se vylučují peněžité závazky vzniklé před 10. květnem 1945, které podle § 2, odst. 1 zákona převzal k vypořádání fond. Osidlovací úřad může mimo to z majetkové podstaty vyloučiti zejména:

a) věcná břemena (věcná práva) váznoucí na nemovitosti,

c) pohledávky vzniklé před 10. květnem 1945,

d) peněžité závazky vzniklé po 9. květnu 1945, přesahují-li přejímací cenu nebo vznikly-li uplatněním nároku podle § 2, odst. 5 konfiskačního dekretu, a pokud je fond v případech hodných zvláštního zřetele převezme k vypořádání jako závazky, které nevznikly vinou přídělcovou.

(4) K přídělové podstatě náleží také jiná majetková podstata nebo její součást, která bude s ní podle § 1 zákona sloučena v jednu přídělovou podstatu.

(1) Témuž uchazeči lze přiděliti toliko jeden domek nebo jeho ideální část; manželům lze zásadně přiděliti pouze jeden domek.

(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí pro právnické osoby.

(1) Osidlovací úřad a Fond národní obnovy mohou z důvodů hospodářské účelnosti slučovati a rozdělovati nemovitosti a jiné majetkové podstaty nebo jejich součásti, konfiskované podle konfiskačního dekretu, nebo obytné domy (stavební parcely) nabídnuté přídělci a od nich převzaté (§ 22, odst. 3).

(2) Pozemek hraničící se stavební parcelou, na které jest vystavěn domek, a zapsaný v téže knihovní vložce jako domek, lze, zejména přesahuje-li míru v místě (ve velikých městech v sousedství) obvyklou, rozděliti; oddělená část pozemku může býti sloučena se sousední konfiskovanou nemovitostí v jednu majetkovou podstatu.

(3) Konfiskovaný pozemek nebo pozemky, zatížené právem stavby, lze sloučiti s konfiskovaným právem stavby v jednu majetkovou podstatu.

(4) Pro sloučení konfiskovaného domku s konfiskovaným podnikem živnostenským, v něm provozovaným, v jednu majetkovou podstatu platí ustanovení přídělového nařízení pro živnostenské podniky.